Práva a nároky v pracovněprávních vztazích zaměstnanců obcí, krajů a dalších územních samosprávných celků od 1. ledna 2003 upraví nový právní předpis. Prvního ledna roku 2003 nabývá účinnosti zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.
Práva a nároky v pracovněprávních vztazích zaměstnanců obcí, krajů a dalších územních samosprávných celků od 1. ledna 2003 upraví nový právní předpis.
Prvního ledna roku 2003 nabývá účinnosti zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Zákon se vztahuje na zaměstnance všech krajů, obcí i hlavního města Prahy, pokud jsou v úřadech územních samosprávných celků zařazeni jako úředníci (dále jen “ úředníci“). Zákon se nevztahuje na členy zastupitelstev, členy komisí, pokud nejsou zaměstnanci územních celků, zaměstnance zařazené v organizačních složkách zřízených samosprávnými celky a na zaměstnance vykonávající obslužné činnosti, jako jsou práce pomocné, servisní a manuální (např. řidiči, telefonistky, obsluha podatelny apod.).
Výkon správních činností
Úředníky se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanci, kteří se podílejí v uvedených územních orgánech na výkonu správních činností, tedy plní úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti územního samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů. Správní činností je zejména správní rozhodování, správní kontrola, dozor nebo dohled, příprava návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti správních úřadů, příprava návrhů koncepcí a programů, vytváření a vedení informačních systémů ve veřejné správě, statistika, správa rozpočtu územního samosprávného celku, krizové řízení a plánování, ochrana utajovaných skutečností, zabezpečování obrany státu, poskytování darů a dotací, poskytování informací podle zvláštního právního předpisu, další činnosti vyplývající ze zvláštních zákonů a příprava a vypracování věcných podkladů k ostatním správním činnostem.
Dvojí právní úprava
Ostatní zaměstnanci samosprávných celků, kteří nevykonávají v územních celcích správní činnosti (např. práce obslužné, servisní apod.), se budou řídit v pracovněprávních otázkách pouze zákoníkem práce. Znamená to, že od 1. ledna 2003 budou v samosprávných celcích dvě kategorie zaměstnanců s odlišnými právy a povinnostmi v pracovněprávních vztazích: úředníci a „ostatní“ zaměstnanci.
Dosavadní zaměstnanci jako úředníci
Zákon počítá s tím, že fyzické osoby, které budou k 1. lednu 2003 zaměstnanci samosprávného celku, vykonávají správní činnosti a splňují zákonem stanovené předpoklady, získají postavení úředníka podle nového zákona a bude se na ně vztahovat nový zákon a další pracovněprávní předpisy. Obdobně i dosavadní vedoucí zaměstnanci se stanou při splnění předpokladů vedoucími úředníky podle nového zákona, stejně tak i tajemníci dosavadních územních samosprávných celků budou v této funkci i po 1. lednu 2003.
Stejná práva ženám
Právní řád dosud neupravuje možnost přijímání opatření k vyrovnání výrazných rozdílů v zastoupení žen a mužů v pracovněprávních vztazích. Nový zákon je prvním pokusem o zakotvení možností přijímání vyrovnávacích opatření. Samosprávný celek musí zajistit, aby při přijímání do pracovního poměru úředníků nebo při jmenování vedoucích úředníků byla uplatňována opatření v zájmu rovnoměrného zastoupení pohlaví mezi úředníky nebo na některém stupni řízení. Opatření se budou uplatňovat při přijímání nových úředníků nebo při jmenování vedoucích úředníků a nedotýkají se postavení stávajících úředníků nebo vedoucích úředníků. Pracovní poměr úředníka vzniká na základě pracovní smlouvy, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky a předpoklady, jako je např. provedení veřejné výzvy a výběrového řízení.
Podle pracovní smlouvy
V pracovní smlouvě je územní celek povinen s úředníkem dohodnout:
- druh práce/funkci/, na kterou je úředník přijímán,
- místo výkonu práce/obec, pracoviště nebo jinak určené místo/,
- den nástupu do práce. Tímto dnem vzniká pracovní poměr.
Neobsahuje-li pracovní smlouva některou z podstatných náležitostí, je neplatná.
Pracovní poměr na dobu určitou Na rozdíl od zákoníku práce jsou pro úředníky v novém zákoně uvedeny podmínky opravňující zaměstnavatele ke sjednání pracovního poměru na dobu určitou. Musí pro to být důvod spočívající v potřebě zajistit časově omezenou správní činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného úředníka, zejména v případě jeho mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti, u níž lze na základě lékařského posudku předpokládat, že bude delší než tři měsíce, výkonu civilní nebo vojenské služby nebo výkonu veřejné funkce. V pracovní smlouvě na dobu určitou uvede samosprávný celek důvod, pro který nebyl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. Není-li v pracovní smlouvě nebo ve jmenování do funkce uveden důvod, jde o pracovní poměr na dobu neurčitou.
