Evropská unie změnila pravidla pro čerpání dotací, a řada měst a obcí tak přijde o peníze na čističky.
Česká byrokracie se na poslední chvíli probrala a hledá cestičky, jak Brusel obměkčit.
Vláda v těchto dnech horečně shání argumenty, které by Bruselu vysvětlily, proč Česko do dvou let nezvládne vybudovat čističky a kanalizaci ve všech obcích nad dva tisíce obyvatel. A kdo to nedokáže, bude podle dosud platných pravidel odstřižen od evropských dotací.
„Stát to i přes naše upozorňování prostě podcenil. Můžeme jen držet palce, aby to byrokratům vyšlo,“ řekl Profitu jeden z nespokojených starostů z Moravy. A v čem je problém? V obcích, které mají smlouvy s vodárenskými provozovateli uzavřeny na období přesahující konec roku 2022, není možné na projekty čerpat evropské peníze. Velké problémy bude mít 13 větších aglomerací a hlavní město Praha. Jen ta na výstavbu čistírny odpadních vod potřebuje zhruba 11 miliard korun. Problémy se ovšem podle materiálu ministerstva životního prostředí očekávají také v obcích, ve kterých je na kanalizaci napojeno méně než 85 procent obyvatel.
Méně a ještě méně
Původně mohla města od Evropské unie na vodárenské projekty dostat až 85 procent finančních prostředků. V loňském roce se však pravidla zpřísnila. Na původní poměr financování mají nově dosáhnout jen města a obce, které mají smlouvu s vodohospodářským podnikem nejdéle do roku 2015. Obce se smlouvou, která končí mezi lety 2015 a 2020, budou moci čerpat necelé dvě třetiny nákladů, obce se smlouvou do roku 2022 si mohou říci o ještě menší dotace.
„Nic ale není ztraceno,“ uklidňuje obce vicepremiér pro evropské záležitosti Alexander Vondra. Evropská komise je prý připravena český problém řešit. Chce ale znát nejen důvody prodlení, ale i faktický plán řešení. Česko se tak bude muset nejspíš spolehnout na mnohem menší dotace a víc hledat investiční prostředky v domácích zdrojích.
Možnosti jsou pro města v podstatě jen dvě – použít peníze z běžných rozpočtů v daném roce, nebo se zadlužit u komerčních bankovních domů. To samozřejmě zatíží právě obce, které se před časem dlouhodobými smlouvami s vodohospodářskými společnostmi snažily minimalizovat náklady.
Zemědělství přebírá štafetu
Úkolem „umluvit“ Brusel byl pověřen ministr zemědělství Petr Gandalovič. Nevděčný úkol přebral po ministerstvu životního prostředí. Podle analýzy tohoto rezortu chybí k profinancování „jen“ něco málo přes 14 miliard korun. Ministerstvo zemědělství ovšem odhaduje, že na dobudování systému čištění odpadních vod je třeba 44,4 miliardy korun. Z této částky by 29,3 miliardy korun mělo jít na výstavbu čističek, zbylých 15,1 miliardy na kanalizaci.
Rozhodující část nákladů na dokončení čističek by měl pokrýt operační program Životní prostředí. Z celkových prostředků tohoto programu jde na splnění evropských norem na čištění odpadních vod zhruba jedna třetina. Celkem se tak českým obcím nabízí v optimálním případě přes 5,2 miliardy eur (přes 130 miliard korun).
Na dostavbu čističek a kanalizací by měla směřovat také část úvěru od Evropské investiční banky ve výši tří miliard korun. Jeho přijetí už sice schválila česká vláda, musí je ale posvětit i sněmovna, a to ještě na současné prosincové schůzi.
