Novela živnostenského zákona přináší nečekané komplikace
Několik úředníků dostalo z návalu práce infarkt, další trpí z téhož důvodu záněty spojivek. Kopírky se ve většině prací přetížených úřadů zavařily, počítačové sítě pomalu berou za své a regály se hroutí pod tíhou nových spisů. To není začátek scénáře pro bláznivou satirickou komedii. Právě takto popisuje současnou situaci, a to nejen v úřadu, v němž pracuje, vedoucí živnostenského odboru Úřadu městské části Praha 1 Yvona Matějková. Kolaps na živnostenských odborech ve všech městských částech Prahy způsobila novela živnostenského zákona, která začala platit od března letošního roku. Největší čistka volných živností, kterou odstartovala, položila na lopatky nikoliv podnikatele, ale úředníky. Úředníci živnostenských odborů ze všech městských částí Prahy zaslali protestní petici řediteli Magistrátu hlavního města Prahy Zdeňku Zajíčkovi. Žádají v ní, aby zastupitelé využili zákona o hlavním městě Praze, na jehož základě mohou předkládat návrhy zákonů Parlamentu, a doporučili Poslanecké sněmovně transformaci volných živností zrušit. Z rentgenu kartáč na boty. Novela živnostenského zákona ukládá podnikatelům s volnou živností, a těch je v Česku většina, aby do tří let vyměnili svá živnostenská oprávnění za nová s „jasně definovaným předmětem podnikání. Nikoliv ze státního rozpočtu, ale z obecních peněz se bude muset zaplatit výměna více než dvou milionů živnostenských listů za nové. Pravdou je, že přitom odpadne hodně nečinných podnikatelů, ale počet živnostenských listů se rozhodně nesníží. Například bude–li chtít současný vlastník živnostenského oprávnění na „nákup a prodej zboží za účelem vlastního prodeje zachovat svou rozmanitou podnikatelskou činnost v oblasti obchodu, dostane místo jednoho živnostenského listu osm oprávnění. Cílem transformace volných živností však není další rozmělňování podnikatelských činností. Ba naopak. Vládní nařízení, které se vztahuje k novele živnostenského zákona, redukuje asi tři sta tisíc předmětů činností na 124 oborů. Právě to se spolu s ojedinělým návalem práce, o níž se domnívají, že bude zbytečná, nelíbí pražským živnostenským úřadům. Úředníci si totiž myslí, že podnikatelé, místo aby jasně uvedli podnikatelskou činnost, budou ji zamlžovat. Jsou názoru, že více než stovka oborů nemůže obsáhnout rozmanitost podnikání. Tvrdí, že ministerstvo průmyslu a obchodu odvedlo mizernou práci, protože je odtrženo od podnikatelského prostředí. „Ministerstvo zařadilo ve své metodice výrobu rentgenů pod výrobu kartáčnického zboží nebo rámování a paspartování obrazů mezi dokončovací stavební práce, rozčiluje se Matějková a dodává, že změna v živnostenském listě odstartuje další byrokratická kolečka, která budou muset podnikatelé absolvovat na dalších úřadech, aby uvedli věci do souladu. Také starosta městské části Praha 1 Jan Bürgermeister, který se vzpourou státních úředníků souhlasí, je přesvědčen o tom, že transformace volných živností je zbytečná. „Parlament chtěl živnosti učesat do skupin kvůli přehlednosti. Ale nacpat je pod 124 obecných oborů, pod kterými si nikdo nic nepředstaví, to je absurdní, řekl týdeníku EURO. Odpověď na otázku, proč se bouří jen úřady v hlavním městě, je v současné praxi. Zatímco mimo Prahu udílejí řemeslné a koncesované živnosti okresní, a volné živnosti obecní živnostenské úřady, v metropoli mají vše na starosti jen živnostenské odbory městských částí. To potvrdil týdeníku EURO i náměstek ministra průmyslu a obchodu Karel Špaček. „Je pravda, že Praha je z hlediska podnikatelů předimenzovaná. Zbytečná horlivost. „Jenomže 90 procent své kapacity spotřebují živnostenské úřady na to, že vyzývají podnikatele k transformaci, upozorňuje Špaček. Tuto horlivost považuje za nemístnou. Myslí si, že úředníci se pustili do transformace volných živností zbytečně brzy. Jejich konečný termín totiž vyprší až v roce 2003. Požadavek pražských živnostenských úřadů zcela zrušit transformaci, protože je pracná a drahá, nepovažuje za argument pro úpravu zákona. Pražské živnostenské úřady však zdůvodňují svoji horečnou přípravu na transformaci volných živností nedostatkem času. Pavla Melšová z živnostenského odboru z Prahy 4 spočítala, že do vypršení zákonné lhůty zbývá už jen 250 dní, ve kterých mohou na úřad klienti přijít. Pokud se novela nezmění, projde živnostenským odborem ve čtvrtém pražském obvodu asi 34 tisíc podnikatelů. „Tak si to spočítejte, když na odbavení jednoho podnikatele je zapotřebí asi dvou hodin, rozhorluje se Melšová. Je to přece kvůli unii. Ředitelka odboru živností ministerstva průmyslu a obchodu Bohumila Páleníková a její zástupkyně Milada Hrabánková tvrdí, že se ministerstvo při stanovování podnikatelských oborů řídilo pravidly, která platí pro podnikání v Evropské unii. „Je možné, že časem počet podnikatelských oborů trochu rozšíříme, řekla týdeníku EURO Páleníková, která je zastánkyní transformace volných živností, i když přiznává, že v souvislosti s připravovanou velkou novelou živnostenského zákona se mohou objevit další úpravy. Například místo několika nově vydaných živnostenských listů bude podnikatel vlastnit jen jeden, na kterém budou vypsány všechny předměty podnikatelské činnosti. „Jak vše dopadne, záleží na připomínkovém řízení a vůli Parlamentu, dodala. Hospodářská komora České republiky se snaží revoluční nálady zmírnit doporučeními, aby podnikatelé zatím vyčkávali, jak se situace dál vyvine. „Radím našim členům, aby na živnostenské úřady ještě nechodili, říká viceprezident Hospodářské komory ČR František Holc. Dodává, že důležitější bude upravení podnikatelského zákona podle norem Evropské unie. „Na jedné straně pak bude stát živnostenská činnost fyzických osob a rodinných příslušníků, na druhé podnikání, pro něž budou potřebné odborná a finanční způsobilost, šest let praxe v oboru a bezúhonnost, vysvětluje Holc zásady pro podnikání, které platí v Evropské unii. Vzpouru pražských živnostenských úřadů hodnotí jako hurá akci. „Proč dělají zbytečně bordel, hledají problém tam, kde není, myslí si Holc. Je to drahé. Vedoucí živnostenského úřadu z Prahy 10 Věra Nachlingerová je přesvědčená o tom, že vzpoura živnostenských úřadů proti transformaci volných živností je oprávněná také z finančních důvodů. „Vždyť jenom Prahu by stála tato akce půl miliardy korun, tvrdí. Navíc postrádá také smysluplnost akce. „Pro podnikatele to skutečně nemá žádný význam. Dostanou akorát jiný papír na stejnou činnost, kterou již léta provozují. Spočítali jsme, že u nás na Praze 10 by tato akce stála téměř dvanáct milionů korun, řekla týdeníku EURO Věra Nachlingerová. Výměna těchto živnostenských listů za nové by stála pokladnu nejlidnatější pražské městské části (Prahy 4) více než 40 milionů korun. V obchodu se vyjasní. V Praze 4 bylo k 31. prosinci 2000 vydáno 68 169 živnostenských oprávnění pro živnosti volné, z toho 22 323 živností na „koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje . Kdyby všichni podnikatelé, kterým v oblasti obchodu stačil dosud jeden živnostenský list, žádali o jeho výměnu, musel by jich živnostenský odbor vydat více než 170 tisíc. Prodej se totiž na základě novely rozdělil na osm oborů. Tuto změnu ovšem vítá Svaz obchodu. „Myslím, že na tom není nic divného. Za nákup a prodej se totiž schovalo úplně všechno. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností je totiž obchod rozdělen do čtyř odvětví: maloobchod, velkoobchod, ubytování a pohostinství a servisní služby, řekla týdeníku EURO členka jeho představenstva Jana Kváčová. „Transformací živnostenských listů se alespoň zjistí, kolik lidí skutečně podniká, tvrdí. Kváčová upozorňuje, že z více než milionu majitelů živnostenských oprávnění na nákup a prodej se obchodem ve skutečnosti zabývá necelých tři sta tisíc podnikatelů. Další vývoj úřednické rebelie bude do značné míry záviset na postoji pražského magistrátu. Jeho ředitel Zdeněk Zajíček se dosud peticí úředníků pražských živnostenských odborů oficiálně nezabýval. „Myslím, že by se nemělo stávat, aby se „přebukovávaly zákony, které již existují. Osobně však za iniciativou úředníků stojím, řekl týdeníku EURO. Dodal, že petici hodlá podpořit.
