Titulek přímo vybízí ke srovnání mezi řidičem a chodcem. Proč za volantem někteří z nás občas zapomínají, že za pár minut se změní v chodce, a chovají se k pěším jako k lovné zvěři? Proč si úředník za šaltrem chráněn razítky neuvědomí, že i na něj v jiné záležitosti čeká fronta a kolega popravčí? Proč je stále aktuální Renčínův kreslený vtip o pánovi v brejličkách vedoucím si na úřad jako tlumočníka vola na řetězu?
Realitu si konečně uvědomila vláda, která hodlá pozměnit tzv. služební zákon. Měl by mimo jiné zajistit další vzdělávání a zkoušky pro úředníky. O jejich výsledky by se pak opíral služební postup daný dosud více méně počtem let odsezených v úřadě. Odměny úředníkům by se také opíraly o hodnocení efektivity jejich práce. Jisté je, že rakousko-uherský model vzal za své. Ten zabezpečoval penzi, definitivu, svačinku, odpolední šlofíček na kanapíčku, klotové rukávy. Dnes máme šeď sedmdesáti tisíc mizerně placených úředníků, na kterých parazitují jejich odbory bojující s vládou o každoroční plošné zvednutí platů. Chybějící kvalifikace je vidět i v neschopnosti kvalitně obsadit příslušná místa v evropské byrokracii v Bruselu. „Popularitu“ úředníků zastiňují snad pouze politici.
Efektivní cesta ke zvládnutí situace vede samozřejmě přes vyčištění zákonů a omezení role státu na nezbytně nutné úkony poskytované jako služba občanům. Nikdy, ani v přechodném období, ani později, se nezbavíme lidské tváře za okénkem úřadu. Měla by být laskavá, vstřícná, nápomocná a profesionální. Proč by také ne, když její služby jsou placeny z daní občanů. K tomu je třeba vzdělávání, trénink a motivace. V komerční sféře je to samozřejmé. Firmy si trénují zaměstnance stýkající se se zákazníky a hodnotí je nemilosrdně podle zpětné vazby lidí. Mají jich jen tolik, kolik jich je potřeba, a dobře je platí. Je na čase tuhle strategii napodobit, zvlášť teď, když část nákladů na vzdělávání a příslušné certifikace je ochotna uhradit Evropská unie. Současná absence nejen znalostí potřebných k výkonu funkce, ale i počítačových, jazykových a komunikačních schopností, je zřejmá. Polovina dnešních úředníků fungujících efektivně s dvojnásobným platem by nestála o korunu více než teď. Možná, že větší spokojenost na druhé straně šaltru je dobrá nepopulistická politická strategie. Nové armády nezaměstnaných se rozhodně bát nemusíme, na nedostatek pracovních sil a umělou zaměstnanost si stěžuje kdekdo.
