Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně klesnout o 30 procent na 101 988 tun. Mělo by tak jít o jednu z nejnižších sklizní jablek v novodobé historii České republiky. Ceny jablek podle ovocnářů zřejmě vzrostou. Důvodem propadu jsou jarní mrazy a pozdější sucho a krupobití. Vyplývá to z odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
Od státu by ovocnáři měli letos na kompenzace škod z jarních mrazů, které jsou hlavním důvodem poklesu úrody jablek, dostat 50 milionů korun.
„Snížení odhadu sklizně (v září) přibližně o deset procent oproti prvnímu odhadu (v červnu) je způsobeno především následným suchým obdobím a místním krupobitím. Snížení produkce se projevilo v rámci celého sortimentu odrůd, nejvíce však u podzimních odrůd jabloní,“ uvedla mluvčí ÚKZÚZ Lucie Pytlíková.
Ceny jablek se v Česku řídí vývojem trhu v Evropě, dovoz totiž zajišťuje přes polovinu české spotřeby. Ceny významně závisí na úrodě v Polsku a Itálii, odkud se jablka do Česka hlavně dovážejí. „I v Polsku a Itálii je letos předpoklad nižší úrody, takže se dá předpokládat zvýšení cen,“ řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Nepředpokládá, že by ceny jablek vyšplhaly na úroveň cen z velmi slabé sklizně roku 2017.
Uschlý ráj to na pohled. Česká krajina se začne proměňovat
Podle Českého statistického úřadu činí průměrná cena jablek v obchodech 30,80 koruny za kilogram, zatímco loni ve stejné době byla 33,82 Kč/kg. Letos v červnu průměrná cena jablek propadla meziročně o téměř 40 procent na úroveň 27 korun za kilogram ze zhruba 43 Kč/kg v červnu 2018. Propad cen v obchodní sezoně 2018/2019 byl dán nadprůměrnou úrodou jablek v roce 2018 v celé Evropě.
Na rozdíl od jablek je zářijový odhad sklizně u hrušní příznivější. Sklizeň hrušek by měla dosáhnout asi 7120 tun, což proti červnovému odhadu představuje nárůst o osm procent a meziročně to znamená zvýšení o čtyři procenta. „U hrušní je nárůst daný schopností hrušní dohnat ztrátu v množství plodů jejich velikostí. Nárůst v odhadu sklizně nastal především u odrůd Konference, Boscova lahvice, Bohemica,“ uvedla Pytlíková.
Poslední odhad sklizně k 1. září se týká jen jádrovin, ostatní ovoce je většinou sklizené. Sklizeň jablek je nyní v plném proudu a potrvá do konce října. Definitivní údaje o sklizni všech druhů ovoce budou k dispozici příští rok v lednu.
Podle červnového odhadu a se započítáním zářijového odhadu u jablek a hrušek by celková sklizeň ovoce mohla letos meziročně klesnout o 27 procent přibližně na 130 tisíc tun. V porovnání s pětiletým průměrem sklizní v letech 2014 až 2018 to představuje pokles o 18 procent.
Češe se to, suší se to. Úrodu chmele zachránily srpnové deště
Ztráty na tržbách ovocnářů kvůli mrazům dosahují podle odhadů ministerstva zemědělství až 158 milionů korun. Nejvíce mrazy postihly jabloně, produkce klesla ale i u višní, rybízů, broskví, třešní a jahod. Částečnou kompenzaci škod pro ovocnáře ministerstvo navrhlo i kvůli nepříznivé situaci na trhu s ovocem v posledních letech, mimo jiné v důsledku ruského embarga.
Podpora podle Ludvíka pomůže hlavně menším podnikům. „Jarní mrazy jsou v ovocnářství nepojistitelným rizikem a pěstitelé se, na rozdíl od škod krupobitím, nemají možnost bránit. Podobným způsobem pomáhají ovocnářům také vlády v okolních zemích, a tak i naši pěstitelé mají díky této podpoře srovnatelné podmínky,“ uvedl Ludvík.
Odhadnuté škody na jablkách činí 134 milionů korun a 24 milionů činí škody na ostatním ovoci. Kromě toho vznikla také škoda na kvalitě plodů, a to zejména u jádrovin, ovocnáři ji odhadují zhruba na 50 milionů korun.
Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy přišlo v roce 2017. Tehdy mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v Česku a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň ovoce se propadla na hluboce podprůměrných 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka. Nižší sklizeň byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se sklidilo 101 249 tun ovoce. I tehdy byly důvodem propadu mrazy.
Přečtěte si také:
Svět se musí vypořádat s nedostatkem vody. Do šesti let bude „na suchu“ 1,8 miliardy lidí
Sucho: nové domy budou zelené a naučí se chytat vodu
Na suchu. Nedostatek vody trápí elektrárny i teplárny
Hosté a vetřelci, co táhnou na sever. Klimatická změna způsobí i stěhování zvířat
Málo masa, sem tam brouk. Proměna zemědělství se dotkne hlavně masité stravy
Nové přehrady? Kdeže. Vodu v krajině nejlépe zadrží zdravá půda
