Bankovní rada České národní banky dnes opět zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 1,5 procenta. Rada tak zvýšila úrokové sazby na každém ze tří měnových zasedání od června a celkem už počtvrté v letošním roce. Pro dnešní růst sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Jeden člen rady hlasoval pro ponechání úrokových sazeb beze změny.
„Obavy jednoho z členů rady se dají shrnout do toho, že vnímá, že se prognóza naplňuje, a to dnešní zvýšení sazeb předvídá. Ale znepokojuje ho, že jsme jediná centrální banka široko daleko, která rytmicky a vehementně zvyšuje sazby. A zda to nemůže teoreticky vést k příliš velkému zpřísnění měnových podmínek pro ekonomiku,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Rada označila rizika pro odhadovaný vývoj ekonomiky v aktuální prognóze jako vyrovnaná a nevýrazná. Nejistotou v odhadovaném vývoji je podle rady nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě a dění kolem brexitu.
Dnešní rozhodnutí se podle Rusnoka opírá o stávající makroekonomickou prognózu ČNB ze srpna a o vyhodnocení informací, které ČNB od té doby získala.
Ilona Švihlíková: Můžeme si dovolit recesi? Centrální banky jsou bez střeliva
Inflace bude podle guvernéra ve zbytku roku nad dvouprocentním cílem ČNB a následně by se měla snížit ke dvěma procentům. „S tímto výhledem je konzistentní zvyšování úrokových sazeb směrem k jejich neutrální úrovni,“ uvedl Rusnok. Dodal, že v reálném vyjádření při započtení inflace má ekonomika stále záporné úrokové sazby.
Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna je slabší než očekávání a inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB. K dalšímu zvýšení sazeb by podle odborníků mohla letos centrální banka přistoupit v listopadu.
O dění v centrální bance čtěte více:
„Zemanův muž“ Augustin se stal poradcem guvernéra ČNB Rusnoka
„ČNB dle našeho názoru neřekla se zvyšováním sazeb v letošním roce poslední slovo a učiní tak ještě jednou, a to patrně na příštím jednání začátkem listopadu, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu,“ uvedl například hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Rychlost zvyšování sazeb v příštím roce se pak podle něj bude odvíjet od vývoje kurzu koruny. „V tuto chvíli se však díky pomaleji posilující koruně jeví v příštím roce pravděpodobné další dvojí až trojí zvýšení sazeb,“ dodal.
ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 2,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.
„Jde o třetí zvýšení úrokových sazeb ČNB v řadě, což v rámci měnové politiky ve vyspělých ekonomikách momentálně představuje ojedinělou sérii,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Dnešní zvýšení sazeb je celkem čtvrté v letošním roce a podle Jáče nebude zřejmě poslední.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
Dále čtěte:
Invaze půjček z Pobaltí. Poskytovatelé úvěrů v Česku mají pestrou vlastnickou strukturu
Konec lichvy? Ještě ne. Některé firmy se naučily zákon o spotřebitelském úvěru obcházet
50 tisíc migrantů. Hypotéku letos refinancuje rekordní počet Čechů
