Bankovní rada České národní banky dnes nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů rady, dva hlasovali pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Důvodem dnešního rozhodnutí je podle ekonomů především nejistý vývoj v zahraničí.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že rada se k debatě o možném zvýšení úrokových sazeb vrátí na příštím listopadovém měnovém zasedání. V listopadu totiž bude mít rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu. „Nebyla to jednoduchá debata, ten poměr hlasování to částečně vyjadřuje. Rozhodně to ale nebyla debata o tom, jestli budeme snižovat sazby. Byla o tom, jestli sazby mírně zvýšit, nebo zachovat,“ uvedl Rusnok. Při posledním měnovém jednání v srpnu hlasovalo pro sazby beze změny všech sedm členů rady.
Čistě z pohledu vývoje domácí ekonomiky by bankovní rada mohla podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera úrokové sazby zvýšit. „Vývoj v zahraničí však v tuto chvíli představuje výrazné riziko, které přesvědčilo radní měnovou politiku raději nezpřísňovat,“ uvedl. Pokud by po zvýšení sazeb následovalo citelnější zpomalování domácí ekonomiky v souvislosti s vývojem v zahraničí, vystavila by se podle něj ČNB kritice a negativnímu reputačnímu riziku, že vývoj nepředvídala. Podle Seidlera i dalších ekonomů je v tuto chvíli nejpravděpodobnějším scénářem dlouhodobější stabilita úrokových sazeb.
Jste spokojeni se svou současnou ekonomickou situací?
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Rada dnes podle Rusnoka neprobírala možnost odprodeje části výnosů z devizových rezerv.
Přečtěte si komentář: Patologie moderní doby
Dále čtěte:
Recese: český automobilový průmysl se připravuje na horší časy
Recese: konjunktuře v Německu dochází dech, a nám též
Úředník na dlažbě. Babišova vláda chystá masivní propouštění
Pramáti všech krizí. Krach vídeňské burzy z roku 1873 pocítil celý svět