Bankovní sazby
Česká národní banka (ČNB) zvýšila po osmi měsících klíčovou úrokovou sazbu o čtvrt procenta. Hlavní sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, vzrostla na 2,75 procenta. „Není to žádné drama, stále máme nejnižší sazby v Evropské unii,“ uvedl Aleš Michl z Raiffeisenbank. „K tomuto kroku zavelela především nečekaně slabá koruna vůči euru. Kurz již nebrzdí inflaci tak, jak jsme byli zvyklí,“ dodal.
Růst cen podpořila rekordní spotřeba obyvatelstva i robustní maloobchodní tržby. Jelikož byl krok centrální banky očekáván, hypotéky a úvěry již zdražily. Zvýšení úrokových sazeb není odpovědí na aktuální zvýšení inflace, jež se nadále pohybuje mírně pod cílem centrální banky. Měnová politika musela reagovat na riziko, že inflace nabere obrátky v příštích měsících. Obavy vycházejí zejména z rychlého hospodářského růstu taženého domácí poptávkou.
Česká ekonomika se již delší dobu pohybuje nad svým dlouhodobým neinflačním potenciálem a odhad HDP v prvním čtvrtletí naznačuje, že by se tento rozdíl mohl ještě rozšířit. Data z maloobchodu, průmyslu, stavebnictví, ale i zrychlení růstu měnové zásoby ukazují na pokračování velmi rychlého růstu české ekonomiky v letošním roce. V prvním čtvrtletí by se mohl HDP zvýšit o 6,5 procenta. Možná i více.
„Dnešní zvýšení úrokových sazeb není patrně posledním krokem ČNB v letošním roce. Náš model úrokových sazeb ukazuje na potřebu zvýšení sazeb o dalších 25 bazických bodů v letošním roce. Finanční trhy počítají s tím, že další utažení šroubů měnové politiky přijde již v červenci,“ odhadl David Marek z Patria Finance.
Hlasování bankéřů bylo zřejmě velice těsné. S největší pravděpodobností rozhodl při neúčasti Vladimíra Tomšíka za nerozhodného stavu 3:3 hlas guvernéra Zdeňka Tůmy. Blížící se data o růstu ekonomiky za první čtvrtletí, jež by mohlo díky vysoké spotřebě obyvatelstva dosáhnout k šesti procentům HDP, by mohla dodat kuráž k dalšímu zvyšování sazeb i dosud vyčkávajícím centrálním bankéřům.
