ÚROKOVÉ SAZBYBankovní rada České národní banky na posledním lednovém zasedání překvapivě snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Banky tak v reakci mírně sníží úroky z úvěrů, pokles úročení však čeká i vklady. Centrální banka snížila klíčovou dvoutýdenní repo sazbu z 2,5 na 2,25 procenta.
Zdeněk Tůma, guvernér ČNB. foto Profit: Martin Siebert
ÚROKOVÉ SAZBY Bankovní rada České národní banky na posledním lednovém zasedání překvapivě snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Banky tak v reakci mírně sníží úroky z úvěrů, pokles úročení však čeká i vklady. Centrální banka snížila klíčovou dvoutýdenní repo sazbu z 2,5 na 2,25 procenta. Protože většina bank odvozuje úroky právě od ní, lze očekávat, že půjdou mírně dolů. Zcela zákonitě klesnou u všech produktů, jejichž úroky jsou přímo navázány na repo sazbu. Snížit by se měly u úvěrů i u vkladů. Poslední krok centrální banky byl překvapivý. Guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma v komentáři vysvětlil, že hlavním motivem rozhodnutí bankovní rady je nová prognóza vývoje inflace. ČNB odhaduje, že ceny neporostou v Česku tak rychle, jak původně předpokládala. Tomu tedy zřejmě přizpůsobila i hladinu úrokových sazeb. Tůma rovněž uvedl, že banka i nadále očekává, že v delším časovém období sazby spíše porostou. Tento růst by však měl přijít až v první polovině příštího roku a nikoli v druhé polovině roku letošního. ČNB přitom zdůraznila, že jedním z důležitých důvodů pro nynější snížení sazeb byla posilující koruna. Pro pochopení posledního kroku centrální banky je namístě uvést ještě pár čísel. ČNB minulý týden snížila svoji prognózu růstu ekonomiky. Přírůstek hrubého domácího produktu nyní pro letošní rok odhaduje na 3,2 až 4,4 procenta, zatímco loňská prognóza z října ještě hovořila o růstu o 3,8 až 5,2 procenta. Pro příští rok pak centrální banka odhaduje růst ekonomiky o 3,0 až 5,0 procenta. Inflace by podle nové prognózy banky měla na konci tohoto roku dosáhnout nejvýše tří procent a v polovině roku následujícího maximálně 3,4 procenta. ÚROKY TROCHU KLESNOU Jak zareagují banky na snížení klíčových sazeb ze strany ČNB? Velmi pravděpodobně sníží adekvátně svoje úrokové sazby u úvěrů i vkladů. Půjčování peněz by tedy mělo být pro klienty o něco levnější. Naproti tomu to bude znamenat i nižší sazby pro ty, kteří mají u bank peníze uloženy. Samozřejmě se vše týká pouze produktů s pohyblivou úrokovou sazbou. Kdo má uloženy peníze na pevný úrok, toho se změny netýkají. Těch se dočkají pouze ti, kteří si teprve do banky něco uložit půjdou. Krok ČNB se totiž zřejmě promítne i do snížení pevných sazeb, což banky samozřejmě teprve musí ohlásit pokud se k tomu vůbec rozhodnou. Obdobně je tomu u pevných sazeb úvěrových produktů. Ty se u úvěrů, které již „běží“, samozřejmě měnit nebudou, stejně tak se nebudou měnit například pevné úroky u hypoték. Naopak zareagovat by měly pohyblivé sazby, a to v okamžiku, kdy ta která banka ohlásí jejich změnu, tedy mírné snížení. U úvěrů, které jsou přímo navázány na vývoj repo sazby, dojde ke změně v den, kdy začala platit nová sazba. Novou úroveň by měly banky nasadit u úvěrů i hypoték s pevným úročením, ale opět jen u těch, pro které si klienti teprve přijdou. INFLACE PŘI ZEMI Jaký je výhled dalšího vývoje sazeb? Pokud bychom se vrátili k výše uvedeným číslům o vývoji ekonomiky a inflace, můžeme z nich vyvodit následující. Podle očekávání se v dalších měsících bude inflace držet při zemi. Naše ekonomika, stejně jako ekonomika eurozóny, nepoletí dopředu mílovými kroky, naopak její vývoj se spíš zpomalí. Sazby bank tedy díky nízké inflaci nebude nutné nijak zvlášť zvedat. Pokud bude ekonomika trochu ochabovat, nižší sazby jí mohou pomoci k růstu. Proto na nynější úrovni nejspíš ještě chvíli vydrží. Nejbližší možnou změnu - zatím nepříliš pravděpodobnou - očekávají analytici v polovině roku. Bankovní rada bude mít už nové složení, prezident Václav Klaus ji má jmenovat 21. února. Ta možná trochu zamíchá kartami, pokud bude mít jiný názor než členové nynější rady. Její rozhodnutí jsou sice kolektivní, ale vycházejí z výsledků hlasování, takže každý jednotlivý hlas je důležitý. PSYCHOLOGICKÁ HRANICE PRO KORUNU**
Snížení repo sazby okamžitě ovlivnilo kurz koruny. Ta poslední dobou silně posilovala a před zasedáním bankovní rady si pohrávala s prolomením hranice třiceti korun za euro. Poslední krok bankovní rady, který ji rázem posunul na hladinu 30,25 koruny za euro, samozřejmě cílil i na to, aby alespoň dočasně zastavil další posilování české měny. Ostatně již dříve členové bankovní rady upozorňovali na to, že kurz koruny až příliš posiluje. Připomínali, že neodpovídá vývoji ekonomiky.
Silná koruna jistě těší dovozce, exportéři už asi tolik nejásají. Proti sílícímu kurzu se samozřejmě mohou zajistit produkty, které banky běžně nabízí. Jednoduše řečeno, mohou si pro příští obchody dohodnout již nyní kurz, ve kterém proběhnou. A na to se jim jistě hodí prognóza vývoje kurzu koruny. Podle analytiků bude dalšímu posilování české měny po určitou dobu bránit psychologická hranice 30 korun za euro. Pod ni by tedy neměla v příštích týdnech klesnout.
Experti upozorňují, že koruna nemá momentálně pro další posilování oporu ve vývoji ekonomiky. Pokud by tedy její kurz klesl pod třicet korun za euro, byl by zřejmě vyvolán přílivem zahraničního kapitálu, což by centrální banka jistě nerada viděla. Lze tedy očekávat, že by se její představitelé snažili takové posilování zastavit minimálně slovními projevy.
