Americká centrální banka
Centrální banka USA pokračuje v boji proti recesi. Poté, co před dvěma týdny prudce srazila úroky o tři čtvrtě procenta, ubrala minulou středu dalšího půl procenta. Klíčová sazba, která ovlivňuje cenu peněz na trzích, je tak nyní na třech procentech. A dolar? Na zprávy zareagoval poklesem. Centrální bankéři pod vedení Bena Bernankeho se svými kroky snaží oživit slábnoucí americkou ekonomiku, která se již několik měsíců propadá kvůli krizi na hypotečním trhu a strhává s sebou světové trhy.
Navíc z čerstvých údajů o americkém HDP vyplývá, že tamní ekonomika ztrácí dech rychleji, než se čekalo. Tempo růstu HDP totiž v posledních třech měsících loňského roku zpomalilo na 0,6 procenta. Ekonomové přitom předpokládali dvojnásobek; ještě ve třetím čtvrtletí rostl HDP tempem 4,9 procenta. Za celý loňský rok stoupl hrubý domácí produkt USA jen o 2,2 procenta čili nejpomaleji od roku 2002.
„Dosavadní obrázek se dá interpretovat následovně: hypoteční krize dopadla na americkou ekonomiku dříve, možná ale méně výrazně, než se předpokládalo. Nicméně situace se mění ze dne na den a za týden dva může mít skládačka z makro čísel jiné řešení,“ domnívá se David Marek, hlavní analytik Patria Finance. Nad vodou částečně drží americkou ekonomiku spotřebitelé, míní Marek. A dodává: „Útraty amerických domácností sice rostly pomaleji než v předchozím čtvrtletí, důležité ale je, že rostly.“
