ÚROKOVÉ SAZBY V EU A ČR SE V ROCE 2003 VYVÍJELY VELMI PODOBNĚ. BANKÉŘI OBOU CENTRÁLNÍCH BANK SNÍŽILI V PRŮBĚHU PRVNÍHO POLOLETÍ HLAVNÍ ÚROKOVÉ SAZBY O 0,75 BODU NA ÚROVEŇ 2 %, KDYŽ POZADÍ TOHOTO KROKU BYLO VÍCEMÉNĚ SHODNÉ.
**Zejména vyšší daňové zatížení povede k vzestupu inflace na 3 %
Rozhodujícím důvodem pro snížení úrokových sazeb byl rychlejší než předpokládaný pokles inflace, která se dostala pod stanovené cíle, a předpoklad pokračování slabých inflačních tlaků. Druhým faktorem byla existence produkční „mezery“ - to znamená volné výrobní kapacity, která víceméně vylučuje riziko prudkého růstu cen v případě rychlého růstu poptávky (ke které nakonec ale nedošlo). Konečně třetím důvodem byl vývoj kurzu dolaru k euru a koruně - jeho nízký kurz znamenal levnější dovoz ropy, spotřební elektroniky, textilu apod. a ve svých důsledcích další oslabování inflačních tlaků. Počátkem druhého pololetí ale došlo ke změně monetární politiky v obou rozhodujících ekonomikách současného světa - tedy americké a evropské. Tyto ekonomiky totiž začaly postupně vykazovat známky ekonomického oživení (v případě Evropy), respektive zrychlení ekonomického růstu (v USA). Ekonomické oživení - tedy postupné zvyšování poptávky - snižuje riziko dalšího poklesu cen, a tak klíčoví představitelé centrálních bank postupně dali najevo, že cyklus poklesu úrokových sazeb je už u konce. Z toho lze odvozovat i vývoj úroků v letošním roce. ČNB podle našeho mínění zvýší úrokové sazby o 0,25 procentního bodu nejpozději v průběhu 3. čtvrtletí, když nelze vyloučit ani jejich další růst opět o 0,25 bodu. Důvodem pro mírné zvýšení sazeb budou vyšší spotřebitelské ceny, za jejichž růstem bude kombinace několika faktorů. Nejsilnějším bude samozřejmě zvýšení spotřebních daní a DPH v souvislosti s reformou veřejných financí a vstupem ČR do EU, které se projeví zejména na cenách potravin a některých služeb (např. telekomunikace). Tlak na růst cen se však pravděpodobně přelije také do ostatních kategorií spotřebního zboží. Proti těmto faktorům však bude působit nadále slabý kurz dolaru, již zmiňovaná produkční mezera a pouze pomalé oživení ekonomiky EU. Meziroční inflace by se měla na konci roku 2004 pohybovat na úrovni 3 %. Evropská centrální banka pravděpodobně nepřistoupí ke změně úrokových sazeb v prvním pololetí příštího roku a rovněž v jeho druhé polovině je nejpravděpodobnějším scénářem stagnace sazeb. Tlaky na zvýšení cen by měly zůstat nadále velmi slabé a meziroční inflace by proto měla opět mírně klesnout. S ohledem na odlišnou strukturu evropské ekonomiky a hlavně jeho nižší flexibilitu bude oživení hospodářství podstatně slabší než v USA a bude bržděné silným kurzem eura k dolaru, které znevýhodňuje evropské vývozy (a tedy snižuje růstový potenciál). Silné euro zároveň znamená nižší dovozní ceny z dolarových oblastí a tedy slabší inflační tlaky.
