Češi se už hlásí i sami, třeba s nápady na likvidaci ropné skvrny
Půl roku činnosti má za sebou pražská základna amerického Úřadu námořního výzkumu (ONR) při US Navy. Česká metropole je teprve pátým „přístavem“ a vůbec prvním ve vnitrozemském státě, jenž má za úkol navazovat spolupráci mezi vědci v regionu a námořními silami USA. Ty mají zájem o kybernetiku, bio a nanovědy, IT, lasery, ale i nové materiály.
„Nejprve musím upřesnit, že náš úřad není zaměřen pouze na Česko, ale na celou střední a východní Evropu. Oblast naší působnosti je široká – sahá po Turecko nebo až k Estonsku. Region má velký potenciál, vidíme zde spoustu nápadů a příležitostí ke spolupráci,“ řekl týdeníku EURO Michael W. Morgan, jeden ze dvou vědců, jakýchsi „styčných důstojníků“, kteří oblast monitorují. Oba se do Prahy přesunuli z Londýna, který byl jediným evropským střediskem Navy pro výzkum. Další jsou už jen v Tokiu, Singapuru a Santiagu de Chile.
Estonské IT, české lasery?
Centrála při pražské ambasádě se rozjela; kromě dvou vědců zaměstnává šéfa kanceláře a tlumočníka. „Situaci jsme konsolidovali. V Praze se již v součinnosti s ČVUT uskutečnil workshop na téma kybernetické bezpečnosti. Další konference budou následovat; na podzim chystáme semináře fyziků, v jednání jsou též konference ohledně informační teorie a nových materiálů,“ vysvětluje Morgan, jenž v El Pasu vystudoval informatiku a přes 25 let pracuje pro námořnictvo. Jeho kolegou v Česku je Paul B. Losiewicz, jehož doktorát z oboru kognitivních věd pochází z Austinu.
„Porovnám-li silné stránky jednotlivých zemí, musím říci, že Estonsko je vynikající v IT a bezpečnosti sítí. Nedávno jsem byl v litevském Vilniusu, kde jsou zdatní v elektronice. A minulý měsíc jsme navštívili Fyzikální ústav AV ČR, kde proběhly diskuse o plánech na laser petawattové třídy. To by byl obrovský skok v technologiích,“ říká Losiewicz o vznikající prioritě české vědy – o superlaseru ELI za 6,7 miliardy korun (EURO 23/2010). „Minulý týden jsme navštívili biomedicínské pracoviště v Olomouci, jehož poznatky se mohou hodit pro stabilizaci či evakuace raněných,“ dodává muž, jenž pracoval i pro letectvo. Slovensko zaujalo vysokofrekvenčními detektory na pohyb osob, Polsko elektrotechnikou.
Jak najít supermozky…
Podle svědectví českých vědců je až překvapivé, jak dobře si „Amíci“ dokážou silné týmy identifikovat. „Přesně vědí, co potřebují. Jdou na jisto,“ řekl týdeníku EURO profesor ze Západočeské univerzity v Plzni, na jejíž technické fakulty se obrací oko Pentagonu. Otázka na pány z ONR: Jak hledáte nadějná pracoviště v tak velkém spektru zájmu? „Máme řadu hodnoticích programů. Jsme vědci, takže navštěvujeme semináře, katedry. Potkáváme vědce, kteří publikují, a díváme se, kde publikují. Máme stipendia pro pozvané badatele do USA. Když se bavíte s vědci, jako třeba nedávno v Litvě, dozvíte se i o dalších zajímavých týmech, které pěstují třeba i rostliny za ztížených podmínek,“ vypráví Morgan.
Další možností je přijít s nápadem přímo do kanceláře ONR. A dle „námořníků“ se o granty Češi skutečně zajímají. „Pokud se domnívají, že něco skvělého umí, můžou nás kontaktovat sami – na webu jsou k tomu připraveny podklady. V souvislosti s ropnou skvrnou v Mexickém zálivu se ozvaly i tři čtyři české firmy, jež navrhovaly technická řešení, jak moře vyčistit,“ říká Losiewicz. Spolupráci prý velmi pomáhá i čerstvá mezivládní smlouva o vědě a výzkumu, která byla letos podepsána a kontakty zjednodušila.
Zaháčkováni od roku 1999
Americké námořnictvo vyvíjí v Česku činnost od roku 1999, kdy kontaktovalo katedru kybernetiky ČVUT, jež komunikuje i s NASA či letectvem. Nedávno zde vznikl projekt AgentFly na řízení bezpilotních letounů. Vývoj pokračuje i v systémech, jež by mohly být využity v ochraně proti pirátům u břehů Somálska. Tým Václava Hlaváče pro výzkum strojového vidění byl jedním z příjemců tří „radarových grantů“; další získal Fyzikální ústav Akademie věd (nitridy gallia) a turnovský Crytur (3D defektoskopie) – oba granty opět běží. Americké obranné agentury se dívají také do Brna, kde byly na Masarykově univerzitě vyvinuty hardwarové ochrany proti hackerům. Vazby se asi rozjedou i v Ostravě.
„Těžko říci, kolik projektů financovaných z USA zde celkem probíhá – jsou to různé agentury. Letectvo, armáda. My jsme tu ale za námořnictvo, byť s ostatními spolupracujeme a v Londýně jsme s nimi sdíleli i pracoviště,“ říkají Američané. Před rokem 1948 vymýšlel počítače pro US Navy Antonín Svoboda, jehož jména chce ČVUT využít pro zbudování kybernetického centra v Dejvicích. Nepřesune se pražské ONR právě tam? Na to Losiewicz odpovídá velmi oficiálně: „Spojení s takovým jménem nás velmi těší, ale domnívám se, že vzhledem k vládním požadavkům máme nyní adekvátní pracoviště.“ Howgh.
Mařík: „Slibný rozjezd“
Profesor Vladimír Mařík, koordinátor výběru týmů vhodných pro Pentagon, očekává od pražské pobočky efektivnější zapojení Čechů do spolupráce se špičkovými institucemi v USA: „Pozor: nemusejí to být nutně obranné organizace, protože přes úřadovnu ONR lze získávat kontakty i do NASA nebo Agentury pro civilní letectví.“ A že se věci hýbou, je prý už vidět. „Kolem nás lze pozorovat snahu o hledání kontaktu k americkým agenturám. Přímo na ČVUT registrujeme nárůst komunikace, nabídek spolupráce a přicházejí i nové, další granty… Mohu doložit, že spolupráce se skutečně rozvíjí a narůstá bez jakýchkoli bombastických prohlášení či PR akcí,“ tvrdí Mařík.
Jedním z jeho úkolů bylo sestavit databázi elitních pracovišť; v první fázi šlo o 119 týmů v ČR. Její aktualizaci by Američané uvítali. „Diskutujeme s vládními orgány. Ano, updatovaná databáze by byla zajímavá,“ připomíná Morgan. Podle informací týdeníku EURO se na projektu skutečně pracuje. „Nyní pod taktovkou ministerstva školství připravujeme výraznou aktualizaci současné databáze, spojenou s verifikací a objektivizací dosažených výsledků. Domnívám se, že trvale udržovaná databáze o špičkových pracovištích, týmech a výsledcích může nejen usnadnit spolupráci s americkou stranou, ale současně poskytne českým orgánům realistický obraz o stavu a kvalitě bádaní v klíčových vědních disciplínách v ČR jako podklad pro kvalifikované rozhodování,“ potvrzuje Mařík.
Etický rozměr? Zvažte Úřad námořního výzkumu vznikl v srpnu 1946, ale již dříve pracovali výzkumníci US Navy na vývoji radaru, podíleli se roku 1960 na epochálních ponorech Jacquese Piccarda na dno Mariánského příkopu a dnes vyvíjejí bezpilotní ponorná vozidla. Před dvěma roky z laboratoří vzešla i unikátní zbraň – elektromagnetický railgun. Nemají vědci etický problém bádat pro armádu? „Jsme vojenská organizace. Lidé, kteří s námi chtějí spolupracovat, vědí, kdo jsme. Jsme US Navy. Nikoho nenutíme,“ argumentuje Morgan, dle něhož není pro ČR stanoven nějaký rozpočet. Neexistují limity, záleží na konkrétním projektu. Při otvírání úřadu zazněly informace o grantech ve výši 25 tisíc až milionu dolarů. Losiewicz uzavírá: „V regionu je mnoho zajímavého. Nanovědy, biotechnologie, biofyzika. Budeme rádi, když se budou šikovní vědci sami ozývat. Protože nikdy nevíme, co ještě nevíme.“
***
Více: www.onr.navy.mil//
