Už od března byl sice na této frontě klid, ale pouze dočasný. Pokud by se totiž lídři Spojených států amerických a zástupci Evropské unie do 11. července nedomluvili na nějakém dlouhodobějším řešení, začala by po čtyřměsíční odmlce znovu platit cla, která na sebe obě strany před časem za státní podporu Boeingu, respektive Airbusu uvalily.
Naštěstí se tak ale nestane, jelikož Washington i Brusel skutečně dokázaly v otázce státního subvencování výrobců dopravních letadel, které je technicky vzato největším obchodním sporem na světě, najít během úterního summitu USA - EU konaného v hlavním městě Belgie společnou řeč. Paradoxně díky Číně, jak s odkazem na blíže nespecifikované zdroje už časně zrána uvedla napsala zpravodajský agentura Reuters.
„Tato schůzka začala průlomem ohledně letadel,“ potvrdila předsedkyně Evropské komise novinářům po jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem. „Otevírá to novou kapitolu našich vztahů, jelikož jsme se v případě jejich výroby posunuli od sporu ke spolupráci. Po 17 letech rozepří,“ dodala.
Pozornost se přesouvá směrem k Číně
Že by k takto významnému pokroku mohlo dojít, naznačila podle zmíněné agentury již pondělní schůzka mezi americkou obchodní zmocněnkyní Katherine Taiovou a místopředsedou Evropské komise Valdisem Dombrovskisem.
Pětileté zmražení obchodních cel z roku 2019 dává oběma stranám více času a prostoru na to, aby mohly soustředit pozornost směrem k Číně, jejíž státem řízená ekonomika znamená rovněž přímou podporu tamních leteckých výrobců, a tedy i hrozbu pro zmíněný Boeing a Airbus. Ta přichází především ze strany Comacu (Commercial Aircraft Corporation of China), z něhož by chtěl Peking do konce dekády udělat jejich plnohodnotného konkurenta.
„Není pochyb o tom, že vzestup čínského leteckého průmyslu máme všichni na svém pověstném radaru,“ citovala Reuters členku americké obchodní komory Marjorii Chorlinsovou.
Snaha napravit, co napáchal Trump
Že je načase začít narovnávat vzájemné spory a společně vzdorovat jiným světovým mocnostem, bylo podle hlavního ekonoma Trinity Bank a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy patrné již na víkendovém setkání lídrů zemí skupiny G7 v britském Cornwallu.
„Spojené státy se s největšími ekonomikami EU dohodly na zesílení tlaku nejen na Čínu, ale i na Rusko. Jedná se o změnu kursu uplynulých let, kdy se Trumpova administrativa snažila jednostranně zápolit s Čínou v rámci stupňované obchodní války, přičemž se ovšem nevyhýbala ani jisté eskalaci napětí v obchodních vztazích s EU,“ podotýká.
My ne, to oni
Obchodní spor mezi Washingtonem a Bruselem o státní subvencování obou firem se vlekl již od roku 2004. Nejzajímavější na celé této tahanici je, že ani jedna ze stran se v ní neocitla nevinně.
Jak Spojené státy, tak Evropská unie ukazují dlouhodobě prstem na toho druhého. Následné přezkoumání jejich obvinění u Světové obchodní organizace nicméně odhalilo, že ve snaze zajistit „svým“ výrobcům lepší postavení na trhu – v rozporu s platnými pravidly – je finančně podporovaly oba subjekty. Ostatně i proto WTO před časem povolila USA uvalit cla na EU a naopak.
Problémem nicméně je, respektive byl jejich přesah. Cla se totiž netýkala pouze dovozu samotných letadel, ale i dalšího zboží a materiálu. Spojené státy, tehdy ještě vedené republikánem Trumpem, do nich před dvěma lety zahrnuly například i skotskou a irskou whisky či francouzská vína a sýry. Unie v reakci na to zdražila dovoz amerického ovoce, lihovin nebo některých zemědělských produktů.
Přerušení výběru těchto konkrétních cel na zboží o celkové hodnotě 11,5 miliardy dolarů má trvat pět let. Jak USA, tak EU si dle úterní dohody nicméně ponechaly prostor pro jejich opětovné zavedení, pakliže se situace nebude vyvíjet ke spokojenosti obou dvou zúčastněných stran.
