Ankara nesouhlasí s rozhodnutím Spojených států dodat těžší zbraně kurdským milicím YPG bojujícím v Sýrii. Odpor k tomu vyjádřilo několik tureckých politiků v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a premiérem Binalim Yildirimem. Kurdové se naopak domnívají, že boje v Sýrii to urychlí. Ankara řadí YPG k teroristickým skupinám. Americký ministr obrany James Mattis si je jist, že se vzniklé napětí mezi Washingtonem a Ankarou podaří zmírnit.
Erdogan, který má příští týden navštívit Washington, vyzval USA, aby své rozhodnutí „bezodkladně“ zrušily. Podle něho mají USA podporovat svoje spojence, tedy Turecko, a ne „teroristickou“ skupinu. „Mým přáním je, aby (USA) svou chybu bezodkladně napravily,“ zdůraznil.
Yildirim Spojeným státům pohrozil, že jejich rozhodnutí nezůstane bez odezvy. Sdělil také, že si nedokáže představit, že si Washington místo strategického partnerství s Ankarou zvolil teroristickou organizaci.
Turecko podle vicepremiéra Nurettina Canikliho doufá, že Spojené státy s touto politikou skoncují. „Nemůžeme přijmout přítomnost teroristických organizací, které mohou ohrozit budoucnost tureckého státu. Doufáme, že americká administrativa toto zlo zastaví a odkloní se od něj. Nemůže to být přínosná politika, nelze být na stejné straně jako teroristé,“ řekl Canikli v rozhovoru s televizí Haber.
Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu soudí, že každá zbraň dodaná Kurdům znamená pro Turecko ohrožení. Zdůraznil, že Ankara je proti jakémukoli poskytování zbraní kurdským milicím. Zopakoval stanovisko Ankary a řekl, že YPG jsou teroristickou organizací a že Spojené státy to vědí. Podle ministra je třeba rozlišovat mezi arabskými a kurdskými oddíly bojujícími v Sýrii. Do syrské Rakky, o niž bojují arabské i kurdské oddíly, by podle něj měli vstoupit jen Arabové.
Pentagon v úterý oznámil, že americká administrativa schválila zbrojní dodávky pro YPG. Kurdské milice bojují na severu Sýrie proti takzvanému Islámskému státu (IS). Jsou členy koalice Syrských demokratických sil (SDF), jejichž cílem je dobýt Rakku, kde má IS hlavní stan. Spojené státy, které vedou mezinárodní koalici bojující proti IS, řadí milice YPG ke svým spojencům. Ankara je naopak považuje za odnož Strany kurdských pracujících (PKK), která vede v Turecku boj za autonomii tamních Kurdů a která je považovaná za teroristickou organizaci jak v Turecku, tak v USA.
Turecko má po referendu finanční problémy. Čtěte dále:
Erdogan míří k bankrotu
Ilham Amedová z vedení SDF dnes řekla, že rozhodnutí poskytnout milicím YPG zbraně těžšího kalibru zahrnuje také „politický aspekt a legitimizuje YPG i SDF“.
Mluvčí YPG Redur Xelil řekl, že rozhodnutí Washingtonu urychlí boj v Sýrii. „Věříme, že po tomto historickém rozhodnutí budou YPG silnější a vlivnější a budou moci urychlit boj proti terorismu,“ sdělil. Podle něj tento krok posílí všechny demokratické síly podílející se na boji proti teroristům a přinese rychlý výsledek.
Ministr Mattis přiznal, že rozhodnutí administrativy vyvolalo napětí, ale věří, že se je podaří zmírnit. „Všechny obavy vyřešíme. V otázce turecké jižní hranice budeme s Tureckem velmi úzce spolupracovat. Je to jižní hranice Evropy, všichni jsme v úzkém spojení,“ řekl Mattis novinářům při své návštěvě na základně v Litvě.
Turecko loni poslalo své vojáky do Sýrie do bojů proti IS, ale také proti YPG, protože Ankara chtěla zastavit postup YPG na severu země u turecké hranice. V severní Sýrii je podle AP stále 5000 tureckých vojáků. Při tureckém náletu v dubnu zahynulo 20 bojovníků YPG a také pracovníků mediálního oddělení milicí. Spojené státy tehdy uvedly, že za Kurdy stojí, a vyslaly k hranici obrněnou techniku.
Čtěte dále:
