Přestože tento dopravní prostředek je bezmála dvě století starý a čistě z technologického hlediska byl v minulosti již mnohokrát překonán, stále tvoří páteř téměř všech ekonomik světa, včetně těch úplně nejvyšších. Konkrétně ve Spojených státech amerických je železnice co do objemu, respektive celkové váhy zodpovědná za 30 procent veškeré vnitrostátní přepravy zboží. S odkazem na data tamního Úřadu dopravních statistik to uvádí server CNN. A je to právě americké hospodářství, jež by se v důsledku chystané stávky odborů mohlo v horizontu příštích dní ocitnout ve velkých problémech.
Jak velké tyto potíže budou, je předem těžké odhadovat. Záleží totiž na tom, jak dlouho potenciální stávka potrvá. Pakliže se bude jednat řádově o hodiny, mohou být škody relativně zanedbatelné. Ovšem v případě, že se protáhne na několik dní, budou její následky o poznání horší.
„Odstavení všech sedmi tisíc dálkových nákladních vlaků by si vyžádalo vyjetí dalších 460 tisíc kamionů každý den. Což zkrátka není vzhledem k dostupnému vybavení a nedostatku řidičů, kterých aktuálně chybí až 80 tisíc, proveditelné,“ napsal v dopise určeném Kongresu šéf Amerických kamionových asociací Chris Spear v naději, že tak politiky podnítí k nalezení dohody s odboráři.
Jejich spor se zaměstnavateli se podle listu The Guardian vleče již tři roky. Strojvedoucí a další klíčoví zaměstnanci železnice si dlouhodobě stěžují na špatně naplánované, a tím pádem vyčerpávající rozvrhy směn a tristní pracovní podmínky. Velká část z nich totiž dle aktuálně nastavených pravidel musí být k dispozici de facto nepřetržitě, v důsledku čehož jsou nuceni omezovat svůj rodinný život. A ačkoliv 10 z 12 odborových organizací už novou provizorní smlouvu posvětilo, ty hlavní – Brotherhood of Locomotive Engineers and Trainmen (BLET) a International Association of Sheet Metal, Air, Rail and Transportation Workers (SMART) –, jež zastupují zhruba polovinu všech odborářů, si nadále trvají na svém a vyhrožují stávkou.
Stávka by mohla začít už v pátek 16. září, přičemž podle Speara přitom platí, že „jakékoliv narušení železniční dopravy způsobí chaos v dodavatelském řetězci a vytvoří další tlaky na celoplošný růst inflace“.
Od automobilek po koncové spotřebitele
Některé důsledky plánované stávky se projevily již několik dnů před jejím teoretickým zahájením. Patrné to bylo například na trhu se zemním plynem, jehož cena začala opět růst a aktuálně se pohybuje poblíž mnohaletých maxim. Ve středu podle informací ČTK, která se odkazuje na data z komoditní burzy v New Yorku (NYMEX), vyšel jeden milion britských termálních jednotek (MMBTU) na částku 8,7 dolaru. To bylo v přepočtu zhruba 30 eur za megawatthodinu. Dva roky nazpět přitom stejné množství stálo pouhý jeden dolar a padesát centů.
Příčinou této situace je fakt, že pokud by na avizovanou stávku skutečně došlo, tamní elektrárny by se ocitly bez dodávek uhlí. Z tohoto důvodu by tedy musely přejít při výrobě elektřiny z větší části právě na plyn. Dle agentury Reuters spoléhají na dodávky uhlí po železnici asi dvě třetiny amerických elektráren.
Stávka by každopádně mohla narušit fungování i mnoha dalších sektorů. To proto, že po železnici se převáží co do hmotnosti na 27 procent veškerého vypěstovaného obilí. „Pokud se železnice 16. září zastaví, bude to mít v mnoha částech Spojených států velký dopad na podzimní sklizeň, která se zrovna rozjíždí. Ekonomické škody napříč potravinovým a zemědělským dodavatelským řetězcem by se projevily okamžitě a byly by vážné,“ nechal se slyšet šéf Národní asociace obilí a krmiv Mike Seyfert.
Těžkou ránu by potenciální stávka zasadila rovněž automobilovému průmyslu. Hned tři čtvrtiny všech vozů vyrobených v USA, potažmo importovaných ze zahraničí, se totiž po území Spojených států převážejí právě pomocí nákladních vlaků. A podobně je tomu i v případě automobilových dílů. Pakliže by se výhrůžky odborů naplnily a vlaky nejezdily několik dní, sektor automotive by se musel s největší pravděpodobností připravit na další přerušení výroby.
V losangelském přístavu čeká 27 tisíc kontejnerů
Osobní železniční dopravy by se sice stávka přímo týkat neměla, i tak by ji ale většina běžných cestujících a spotřebitelů pocítit měla. Jednak proto, že mnoho železničních koridorů je spravováno právě společnostmi, jež se angažují v rámci dopravy nákladní a hodlají se protestů účastnit, a zároveň i z toho důvodu, že velká část zboží, které do amerických přístavů putuje, je z lodí následně přeložena na nákladní vlakové soupravy a jimi rozvážena dále.
Například jen v případě přístavu v Los Angeles, který je tím vůbec největším v zemi, čekalo v úterý na nakládku hned 27 tisíc kontejnerů. To je vzhledem k pokračujícím potížím v rámci dodavatelských řetězců zhruba třikrát víc než obvykle. Kvůli stávce a souhře okolností tak hrozí, že regály obchodních domů napříč celou zemí budou o poznání prázdnější, než by v období před blížícím se vrcholem nákupní sezóny bylo záhodno.
Ekonomové se o výši potenciálních škod, které by stávka železničářů způsobila, vyjadřují neurčitě. Shodují se pouze v tom, že čím déle by se nákladní vlaky nehnuly z místa, o to větší přirozeně budou. Podle zprávy Asociace amerických železnic (AAR) jsou však finanční dopady plánovaných protestů docela zřejmé. Tamní hospodářství by vyšly na více než dvě miliardy dolarů denně.
