Ruská anexe Krymu je porušením mezinárodního práva a Spojené státy potřebují mít v ruce nástroj, aby zabránily podobnému použití síly v budoucnu. Během dnešního jednání v americkém Senátu to řekl kandidát na ministra zahraničí Rex Tillerson, podle něhož hodlá Washington dodržovat závazky ke spojencům obávajícím se expanzivní ruské politiky a neporuší princip kolektivní obrany v rámci NATO. Přijetí dalších sankcí kvůli předvolebním hackerským útokům však odmítl.
Nominaci bývalého šéfa ropné firmy Exxon Mobile na post šéfa americké diplomacie zpochybňuje řada demokratických zákonodárců i někteří republikáni kvůli jeho blízkým vztahům k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Tillerson během dnešní rozpravy v senátním zahraničním výboru uvedl, že sankce jsou „mocným nástrojem“ proti agresivní ruské politice a označil ruské vojenské akce v Sýrii za porušení mezinárodního práva. Samotného Putina však válečným zločincem nazvat odmítl. „Takový termín bych nepoužil,“ odpověděl na otázku republikánského senátora Marca Rubia, který hovořil o civilních obětech připisovaných v Sýrii ruskému bombardování.
Anexe Krymu z roku 2014 prý Tillersona překvapila a USA na ni měly zareagovat výraznou podporou ukrajinských sil. Nedostatečně silová reakce prezidenta Baracka Obamy byla v Kremlu vnímána jako slabá odpověď, uvedl Tillerson.
Pro potvrzení ve funkci potřebuje 51 hlasů ze stovky senátorů, přičemž republikáni disponují 52 křesly. Během debaty se pokoušel rozptýlit obavy senátorů, zda nový prezident Donald Trump nehodlá zvolit příliš přátelský kurz vůči Rusku. Ten podle nich mohla naznačovat některá jeho předvolební prohlášení vstřícná k Putinovi či jeho současné odmítání ruské role v hackerských zásazích do předvolební kampaně, o nichž hovoří americké tajné služby.
Tillerson označil zprávy o hackerských útocích za znepokojující a připustil, že by je Rusové sotva provedli bez Putinova vědomí. Na druhou stranu však přijetí dalších sankcí v souvislosti s nimi odmítl a prohlásil, že Washington potřebuje zlepšit vztahy s Moskvou, aby se ze stálého soka stala „občasným partnerem“.
Přečtěte si o Rexi Tillersonovi:
Americkým šéfem diplomacie bude Tillerson, muž s vyznamenáním od Putina
„Pokud bude možná spolupráce založená na společných zájmech, jako je omezení globální hrozby terorismu, měli bychom tuto možnost prověřit. V oblastech, kde budou přetrvávat významné rozdíly, bychom měli pevně hájit zájmy Ameriky a jejích spojenců,“ uvedl.
Závazek společné obrany v případě napadení jakéhokoli státu NATO přitom označil za „neporušitelný“.
I ve vztahu k dalším zemím hodlá Tillerson změnit kurz nastolený odcházejícím prezidentem Barackem Obamou. Trumpovi hodlá doporučit, aby vetoval zákon o zrušení hospodářského embarga vůči Kubě, pokud by jej snad Kongres schválil. Chce zároveň přehodnotit, zda Kuba, která podle něho nečiní žádné pozitivní kroky v otázce lidských práv, byla Obamovou vládou odstraněna ze seznamu zemí podporujících terorismus po právu.
Diplomaté pod jeho vedením dostanou za úkol i „celkové zhodnocení“ loňské mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu.
Tillerson dostal také otázku ohledně budoucí podoby vztahů s Čínou, k níž zvolil Trump o dost důraznější přístup než odcházející prezident Barack Obama. Washington by podle něho měl zvolit vůči Pekingu jiný přístup než dosud, neboť Čína například nevyužívá potenciál, kterým by mohla přispět k zažehnání jaderné hrozby ze strany Severní Koreje.
Dlouholetý manažer ropného kolosu se vyjádřil rovněž k tématu boje proti globálnímu oteplování, který odcházející prezident Barack Obama pokládal za jednu ze svých priorit a Trump podle dosavadních prohlášení hodlá z aktivního omezování emisí skleníkových plynů americkými podniky výrazně slevit. „Riziko globálního oteplování existuje a jeho důsledky mohou být tak vážné, že bychom měli jednat,“ uvedl Tillerson, podle něhož je důležité, že „USA jsou u stolu, když se řeší globální problémy, žádná země je nevyřeší sama“.
