Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo australského zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange z dalších téměř dvou desítek trestných činů. Assange podle obvinění ohrozil národní bezpečnost USA nezákonným zveřejněním tajných dokumentů, včetně jmen tajných zdrojů. Pokud by Assange byl ve všech případech uznán vinným, hrozí mu v USA 175 let za mřížemi, jinými slovy doživotí, píše list The Guardian.
V dubnu USA obvinily sedmačtyřicetiletého Assange z průniku do počítačů amerického ministerstva obrany, za což mu hrozí maximálně pět let vězení. Nová obvinění zahrnují mimo jiné spiknutí za účelem získání informací o národní bezpečnosti. Toho se měl Assange dopustit s bývalým specialistou vojenské tajné služby Bradleym Manningem, který mu pomohl získat tajné dokumenty týkající se válek v Iráku a Afghánistánu.
Podle obvinění Assange „vážně ohrozil“ Spojené státy zveřejněním tisíců dokumentů, v nich byla i jména tajných zdrojů amerických bezpečnostních složek v Afghánistánu, Číně, Íránu, Iráku či Sýrii a Assange tak ohrozil jejich životy, uvedla agentura AP Assangeův advokát označil obvinění vznesená proti jeho klientovi za bezprecedentní s tím, že všem novinářům ukazují, co se může stát, pokud budou chtít informovat veřejnost o činnosti americké vlády. Server WikiLeaks na twitteru označil obvinění za „šílenství“ a doplnil, že to představuje konec žurnalistiky týkající se národní bezpečnosti a konec ústavního práva na svobodu slova a tisku.
Manning, který po změně pohlaví vystupuje jako Chelsea Manningová, byl v roce 2013 odsouzen na 35 let vězení za to, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 více než 700 tisíc utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí. Z vězení Manningová vyšla v roce 2017 po zkrácení trestu, nyní je opět ve vězení, neboť odmítla svědčit před velkou porotou.
Přečtěte si rozhovor:
Zabezpečení státu je tragické, varuje expert na kyberbezpečnost Půlpán
Assange je v britské vazbě od 11. dubna, kdy byl zatčen na ekvádorské ambasádě. Tam se skrýval od roku 2012 díky azylu od předchozí ekvádorské vlády. Současná ekvádorská vláda mu ale minulý měsíc azyl odebrala a britská policie ho zatkla na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v Británii. Za porušení podmínek kauce, na niž ho v roce 2012 londýnský soud propustil z vazby během řízení o vydání ke stíhání do Švédska, byl Assange tento měsíc v Británii odsouzen k trestu 50 týdnů vězení.
Švédsko žádalo tehdy vydání Assange kvůli obvinění ze znásilnění, ale předloni švédské úřady případ odložily. Tento měsíc Švédsko oznámilo, že bude Assange znovu stíhat.
Dále čtěte:
