USA ústy prezidenta Baracka Obamy přiznávají, že jim ujíždí inovační vlak. Tempu inovací, které vznikají v rychle se rozvíjející Asii, nebudou stačit. Jestli to je budoucnost Ameriky, co teprve čeká Česko.
Koláž: Miloslav Hamřík
Kritici české vlády tvrdí, že nemá vizi, kam republiku směřovat, až jí skončí období rozpočtové kázně. Měla by podle nich vzniknout celonárodní diskuse odborníků o budoucnosti země do roku 2030 až 2040. Podobně jako ve Finsku, směr vývoje by měl být schválen všemi politickými stranami a důsledně jej dodržovat, ať už bude u moci kdokoliv.
Česká republika má úžasné možnosti, jak našim dětem zajistit blahobyt. Jak z evropské „montovny“ udělat centrum vysoké přidané hodnoty, která zajistí prosperitu měst, kultivaci životního prostředí a kultury.
Centra výzkumu a vývoje.
Vláda by měla část peněz ušetřených z veřejných výběrových řízení investovat do vědy a výzkumu. Výdaje na vědu a výzkum by měly činit minimálně 3,5 procenta HDP, abychom se vyrovnali vynikajícímu Finsku. Raději však 5 procent. Podle seriózních prognóz se Evropa za dvacet let stane nevýznamným kontinentem, protože těžiště kreativity a inovací se přesouvá do Asie. USA a Japonsko se v inovacích budou držet v druhé polovině první desítky nejvíce inovativních zemí.
Obama se tento trend snaží zabrzdit, ale zřejmě se už nikdy nepodaří, aby se USA dostaly znovu na špici. V západním euroatlantickém světě bádá nad inovacemi asi pět miliónů vědců a vývojářů. Ve vztahu k asijským kolegům jsou „rozmazlení“ a chtějí čím dál větší výhody.
V Číně, Indii, Malajsii a Indonésii bude za chvíli pracovat na inovacích asi sto miliónů vědců a vývojářů. Jsou skromní, nehledí na čas, mají ohromnou houževnatost, píli a motivaci, které se říká vytrvalost farmáře rýžových polí. Je logické, že sto miliónů asijských inovátorů předčí počtem objevů, vynálezů a inovací ty americké a evropské.
Jaká centra výzkumu v ČR podpořit?
Česko by mělo plánovitě rozvíjet centra výzkumu, která mají největší potenciál růstu. Tedy nanotechnologie, fotovoltaiku na polymerových fóliích, genetické inženýrství, biotechnologie, molekulární chemii. Nenápadným trendem v Evropě je orientace firem na vymýšlení vynálezů a prodej licencí na jejich využívání. Čím dál více podniků (farmaceutické, softwarové, strojírenské, chemické, elektronika a optické systémy, služby apod.) má jen velké vývojové oddělení, patentové oddělení, marketing, obchod, rozvoj zaměstnanců a vedení.
Vývojové oddělení něco vynalezne, ochrání si to patentem a obchodníci prodají licenci k výrobě. Firma tak nemusí mít výrobní haly, sklady, dopravu a „otravovat se“ s nespokojenými zaměstnanci a odbory či s ochranou životního prostředí. Výroba se přesouvá do rozvojových zemí.
Pokud zkoumáme hodnotu prodeje hmoty a hodnotu prodeje nápadů – myšlenek, tak za posledních 40 let se mnohem lépe prodávají myšlenky než vyrobená hmota – v poměru 70:30. A růst prodeje myšlenek má exponenciální charakter. Jen cílený rozvoj tvořivosti a inovačního myšlení v podnicích, na ministerstvech, akademii věd a na školách všech typů může učinit z ČR inovačního tygra.
Autor pracuje ve společnosti Talent Innovation.
