Demokracie ve Spojených státech, často považovaná za vzor pro celý svět, upadá. Nový americký prezident Donald Trump však není příčinou, nýbrž následkem. Důvodem je pokles důvěry obyvatel ve vládu, ukazuje průzkum britské společnosti, která vydává renomovaný časopis The Economist.
Každoroční studie sesadila Spojené státy z kategorie „úplných“ demokracií do skupiny demokracií „s vadami“. Tedy do stejné skupiny s Českou republikou nebo i Moldávií, ta je však na opačném konci a její hodnocení v uctivé vzdálenosti od USA. V „klubu vyvolených“, tedy mezi 19 zeměmi s úplnou demokracií v čele se skandinávskými státy, chybí Spojené státy (byť velmi těsně) poprvé za 10 let, kdy studie vychází. Česká republika zažila to samé v roce 2014, kdy její rating klesl z úplných na „vadné“ demokracie.
Studie ukazuje, že za úpadkem americké demokracie není omezování osobních svobod, demokratických institucí nebo dokonce volebního práva. Důvodem je dlouholetý pokles důvěry ve vládu a veřejné instituce, což studie při svém hodnocení také zohledňuje. Podle průzkumů začal tento pokles krátce po teroristických útocích z 11. září 2001. V současnosti vládě věří necelá pětina Američanů.
Důvěra ve vládu v USA:
Zdroj: Economist Intelligence Unit
Nominace Trumpa nebyla důvodem snížení důvěry, ale spíše jejím následkem, píše se ve studii. Podobné je to s brexitem, rozhodnutím Britů opustit Evropskou unii, které bylo projevem nedůvěry ve vládu a vládnoucí elity. A tato nedůvěra roste i v dalších evropských zemích.
Jaké jsou však důvody poklesu důvěry Američanů? Studie některé nedávné zmiňuje, je jím důraz na ideologii a menší ochota ke kompromisům u vládnoucích elit (hlavně v Kongresu) nebo rostoucí příjmová nerovnost. Důvodů lze však jmenovat více. Koneckonců nedůvěra ve vládu je v Američanech zakořeněná a prakticky stála u vzniku USA, když se tehdejší kolonisté vzbouřili proti anglickému králi Jiřímu III.
V moderní historii důvěra lidí ve vládu reagovala na ty nejdůležitější události. Ekonomické oživení v 80. letech během vlády Ronalda Reagana následoval prudký nárůst důvěry. Novodobého maxima pak dosáhla krátce po 11. září 2001. Největším zabijákem důvěry pak byla válka ve Vietnamu. Za důvod poklesu v 21. století mnoho odborníků označuje válku v Iráku, finanční krizi nebo hurikán Katrina. Nejnověji například úniky WikiLeaks, které mimo jiné loni v létě ukázaly, jak se Demokratická strana domlouvala s mainstreamovými médii a šla proti Berniemu Sandersovi, jenž byl protikandidátem Hillary Clintonové v primárkách.
Ekonom Justin Wolfers dlouhodobý trend poklesu důvěry zdůvodňuje zvýšením transparentnosti. Čím více lidé o jednání vlády vědí, tím méně jí věří. Přirovnává to k vaření – zatímco dříve (ještě v polovině minulého století) Američané dostávali chutné jídlo přes vysoký pult, později se tato překážka snižovala a snižovala, a lidé tak stále lépe viděli do kuchyně. A jídlo mnohdy chutná hůře, když je vidět, jak vzniklo. Obamova administrativa, považovaná za jednu z nejtransparentnějších v amerických dějinách, tak problém paradoxně možná nechtěně zvětšila.
Index demokracie 2016:
USA dopadly obzvláště špatně v kategoriích fungování vlády (functioning government) a politická participace (political participation). Podle tvůrců studie to dokazuje propad důvěry Američanů ve vládu. Zdroj: Economist Intelligence Unit
Čtěte dále:
Komentář: Skončil rok, kdy cosi začalo
Rok zlomu. Evropské politiky čeká zátěžový test
Vzpoura blonďáků. „Trumpové“ po celém světě cítí šanci
