Spojené státy příští týden zavedou cla ve výši 25 procent na dovoz ocele a deseti procent na dovoz hliníku. Oznámil to americký prezident Donald Trump na setkání se zástupci amerického průmyslu. Trump slíbil oživit americký ocelářský a hliníkárenský průmysl, které jsou podle něj po desetiletí ušlapávány nekalým chováním jiných zemí. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v reakci na oznámení uvedl, že Evropská unie bude na zavedení cel reagovat protiopatřeními.
Cla mají podle Trumpa zůstat v platnosti dlouhou dobu. „Budete mít poprvé po dlouhé době ochranu a budete moci rozvinout svůj průmysl,“ řekl Trump a dodal, že to, co se v odvětví dělo v minulých desetiletích, je ostudné.
Zavedení cel zřejmě dále zvýší napětí s Čínou a dalšími obchodními partnery. Kritici rozhodnutí se obávají, že jiné země přijdou s odvetnými opatřeními. Tvrdí také, že za dovozní cla zvýší ceny a poškodí automobilky a další firmy, které používají ocel nebo hliník.
Ministři obchodu EU se tento týden na svém zasedání dohodli, že pokud USA zavedou dovozní cla na ocel a hliník, přijdou s odvetnými opatřeními. Zavedení cel je podle nich neslučitelné s pravidly Světové obchodní organizace (WTO).
Trump sazí na uhlí a jádro:
Trumpova cesta do minulosti: na záchranu uhlí dá přes 200 miliard ročně
Juncker v prohlášení uvedl, že EU lituje tohoto kroku, který označil za nehoráznou intervenci, která má ochránit domácí průmysl USA a nelze ji ospravedlnit obavou z národní bezpečnosti. „Nebudeme nečinně sedět, zatímco náš průmysl je zasažen nepoctivými opatřeními, která ohrožují tisíce pracovních míst v Evropě. EU bude reagovat tvrdě a přiměřeně, aby ochránila své zájmy,“ uvedl v prohlášení.
Ministerstvo obchodu USA nedávno doporučilo zavedení cen na ocel a hliník a předložilo Trumpovi tři návrhy na růst cel. První počítá se zavedení cla 24 procent u ocele a 7,7 procent u hliníku pro dovoz ze všech zemí. Druhé počítá se zavedením cla 53 procent na ocel dovezenou ze 12 zemí, včetně Brazílie, Číny a Ruska, a clo 23,6 procenta na dovoz hliníku z Číny, Hongkongu, Ruska, Venezuely a Vietnamu. Podle tohoto návrhu by také USA mohly zavést dovozní kvótu pro další země. Třetí návrh počítá se zavedením dovozních kvót pro veškerý dovoz ocele a hliníku. V případě hliníku by každá země mohla dovézt 86,7 procenta toho co loni a u ocele 63 procent.
Ocelová města v ohrožení: vyžene Brusel těžký průmysl z Evropy?
Americká vláda se také u zavedení cel odvolává na zájmy národní bezpečnosti. Tvrdí, že USA potřebují domácí dodávky pro své tanky a válečné lodě. Ministr obchodu Wilbur Ross minulý měsíc upozornil, že pouze jedna americká společnost nyní vyrábí vysoce kvalitní hliníkovou slitinu potřebnou pro vojenská letadla. Zákon z roku 1962 dává prezidentovi pravomoc omezit dovoz a zavést neomezeně vysoká cla, pokud vyšetřování ministerstva obchodu zjistí, že je v ohrožení národní bezpečnost.
V letech 1962 až 2005 zanikly v ocelářském průmyslu v USA tři čtvrtiny pracovních míst. Rozsáhlá studie Amerického hospodářského svazu však ukázala, že z velké části to bylo způsobeno zlepšením výrobních technologií, protože produkce na zaměstnance se zvýšila pětinásobně.
| USA a ocel |
|---|
| USA jsou největším dovozcem ocele. Za devět měsíců loňského roku se dovoz zvýšil na 26,9 milionu tun z 22,5 milionu tun. USA se v roce 2016 na globálním dovozu ocele podle objemu podílely osmi procenty. Podle hodnoty však měla ocel na celkové hodnotě dovozu zboží do USA podíl jen jedno procento. USA dovážejí ocel z více než 110 zemí, vyplývá ze zprávy ministerstva obchodu. |
Spotřebitelé ocele a hliníku intenzivně lobovali proti clům. Společnost Econofact uvedla ve své zprávě, že v odvětvích, které výrazně využívají ocel, jsou dva miliony pracovních míst. Mezi tato odvětví patří výroba automobilových součástek, domácích spotřebičů, zemědělských strojů nebo zařízení pro těžbu ropy, napsaly agentury AP a Reuters.
| Dopady zavedení cel: akcie oslabily, dolar klesl |
|---|
| Akcie v USA v reakci na rozhodnutí Donalda Trumpa klesly o více než jedno procento. Index Dow Jones se snížil o 420,22 bodu, tedy 1,68 procenta, na 24 608,98 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 klesl o 36,16 bodu, čili 1,33 procenta, na 2677,67 bodu. Index technologického trhu Nasdaq oslabil o 92,45 bodu, neboli 1,27 procenta, na 7180,56 bodu.  Akcie ztrácely již před Trumpovým oznámením. Nový šéf centrální banky USA (Fed) Jerome Powell se dnes snažil zmírnit své úterní prohlášení, které vyvolalo spekulace, že by Fed mohl letos zvýšit úroky až čtyřikrát a ne pouze třikrát, jak se očekává. Růst úroků pomáhá dolaru, avšak pro akcie je obvykle negativní. Americký dolar kvůli zprávě o zavedení cel oslabil. Investoři se obávají, že tento krok vyvolá obchodní válku. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světovým měn, oslabil o 0,4 procenta na 90,25 bodu. Vůči euru dolar klesl o 0,6 procenta na 1,2264 dolar a k jenu o 0,5 procenta na 106,18 jenu. Euro vůči jenu stouplo o 0,1 procenta na 130,25 jenu. |
Přečtěte si také:
