Na jižní Moravě začíná růst něco jako les budoucnosti. Školní lesní podnik Křtiny, který spravuje lesy Mendelovy univerzity v Brně, se snaží najít takový mix stromů, které budou schopny v budoucnu čelit suchu a dalším klimatickým změnám. Místo smrků a borovic odborníci začínají preferovat balkánské druhy dubů, protože listnáče lépe čelí suchu a koneckonců klima jižní Moravy bude čím dál více podobné tomu na Balkáně. Porosty jedné z největších lesnických firem na jižní Moravě tak předznamenávají, jak se zanedlouho vlivem klimatických změn promění česká krajina. Jedna velká éra pomalu končí.
Je Česko ohledně klimaticko-energetických cílů dostatečně ambiciózní?
Zprávy o suchu přicházejí odevšad. Světová meteorologická organizace vydala prohlášení, že rok 2019 má nakročeno stát se jedním z nejteplejších roků vůbec a že období 2015 až 2019 bude nejteplejším zaznamenaným pětiletím v historii měření. V Česku trpí extrémním a výjimečným suchem (tedy dvěma nejvyššími stupni) 27 procent území. Nejpostiženější zůstává prakticky celý Moravskoslezský kraj, okolí řeky Moravy v Olomouckém a Zlínském kraji, většina Ústeckého kraje, severozápad středních Čech a západní část Královéhradeckého kraje. Extrémní poškození výnosů se ztrátou nad 40 procent hlásí sedláci aktuálně už z 11 okresů.
Poškozené je obilí, řepka, mák, kukuřice, ovoce i zelenina. Obilí už mnohde ani nedozrává, ale rovnou zasychá. Neroste pořádně ani tráva, vojtěška či jeteloviny, takže mnozí nebudou mít dostatek krmiva ani druhý rok po sobě. Na Moravě se také dramaticky rozšířil hraboš polní, který místy zdecimuje až 80 procent úrody.
Pšenici z českých polí vytlačí výnosnější plodiny, říká expert na klimatické změny
Důležitý ale není strohý výčet a statistiky o suchu. Ty koneckonců přinášejí denní zprávy. Zajímavé je podívat se dál, jak se vlivem extrémů nastupujících v posledních letech promění praktický život v Česku. A základní změnu v tom celém bude hrát krajina. Jak, to nastiňují právě na jižní Moravě.
„Školní lesní podnik je významný tím, že je spojený s univerzitou a akademiky. Je tu tedy od toho, abychom dovedli co nejrychleji aplikovat nové poznatky výzkumu a studentům a jiným subjektům to následně ukazovali. Co nejrychleji reagovat ale v lesnictví znamená, že výsledky uvidíme za mnoho let,“ uvedl Tomáš Vrška, který Školní lesní podnik Křtiny vede od dubna. Klima v lesích kolem Brna se podle něj mění spíše na balkánské. Proto chce Vrška zavést do pěstebních systémů experimenty se zavedením balkánských druhů dubů.
„Na jižní Moravě jsme se je před 30 lety učili jako super vzácné druhy. Dnes nevidím vůbec důvod, proč bychom s nimi nemohli pracovat naplno. Například pro lesnické úseky v okolí Soběšic a na Hádech a na dalších suchem nejvíce ovlivněných lokalitách se stromy, jako jsou dub uherský, dub pýřitý, dub žlutavý a další, hodí,“ uvedl.
Výhodou univerzitních lesů podle něj je, že už nyní v nich listnaté stromy tvoří 65 procent, zatímco u jiných vlastníků lesů je poměr opačný. Převážně smrkový porost je náchylnější k suchu a následně jej ničí kůrovec.
Klima v lesích kolem Brna se mění spíše na balkánské.
„Druhová rozmanitost určitě přispívá k nižší pravděpodobnosti, že se některé porosty rozpadnou úplně. Už jen vývoj jara ale jasně ukázal, jaké sucho nás čeká, takže také buky nám mohou v korunách prosychat. Buk nebo dub je ale oproti smrku schopen mnohem lépe regenerovat,“ uvedl Vrška. Horší dostupnost vody si podle něj vynutí snížení počtu stromů na hektar.
Přemysl Krejčiřík pracuje jako autorizovaný krajinářský architekt, vyučuje na zahradnické fakultě dendrologii a vede ateliér zaměřený na obnovu památek zahradního umění. Má za sebou dvacet let projektu, v jehož rámci s Františkem Fabičovicem vrátili podle původních map a plánů život oboře Obelisk rozkládající se na 700 hektarech nedaleko Břeclavi. „Nastartovali jsme přírodní procesy. Dnes je obora plná drobných ptáků, žab a dalších obojživelníků. V tomto naší přírodě pevně věřím, ale musí být v našich podmínkách člověkem nasměrována ve svých přírodních procesech. V České republice se jedná už o krajinu kulturní, založenou člověkem, proto je nasměrování zodpovědností člověka,“ říká.
Co se tedy v Česku v příštích zhruba padesáti letech s krajinou stane? Změny podle Přemysla Krejčiříka nebudou tak rychlé, jak se obecně soudí. „Očekávám, že se většina našich domácích druhů dřevin adaptuje na nové podmínky a přežijí. Možná vystoupají do vyšších poloh do vysočin, ale skladba rostlin bude dána spíše adaptací naší stávající flory. Rozložení struktury krajiny bude asi stejné, ale změní se druhy rostlin,“ říká. Podle jeho prognózy ubude jehličnatých lesů, které optimálně vyžadují tisíc milimetrů srážek, naopak přibude listnatých lesů. Jehličnany se udrží jen ve vyšších polohách.
Změny se budou dít jednak samy, jednak si je klima vynutí. Práci na tom budou mít zejména farmáři a lesníci. Jejich společnou mantrou se už teď stává voda. Jak Přemysl Krejčiřík upozorňuje, česká krajina potřebuje obnovit malý vodní cyklus. To znamená po dešti zadržet vodu v půdě, aby se vsákla a odtud ji mohly čerpat stromy, které vodu v podobě páry vydechují a tím ochlazují okolí.
Nové přehrady? Kdeže. Vodu v krajině nejlépe zadrží zdravá půda
Odborníci se shodují v tom, že Česko obecně nemá málo lesů. Mají ovšem nevhodnou druhovou skladbu a je tu ještě jeden problém – jinde než v lesích stromy prakticky nejsou. V budoucnu půjde o to dostat je do otevřené krajiny, do polí a luk, kde budou bránit odpařování vody a větrné erozi. „Na exkurzích ukazuji jedno pole v Brně-Komíně, kde jsou pole úplně bílá a neroste tam nic. Vyplavila se veškerá organika. Stejný problém třeba sleduji na Kyjovsku. To jsou problémy, řekl bych, podstatné části půd v Česku. Do toho je půda utužená, protože se po polích prohání několikrát do roka těžká technika a prakticky se neoře. Zkrátka nefunguje to tak, jak by mělo,“ vypráví krajinář a ekolog Vilém Jurek.
O budoucí skladbě lesů, které tvoří krajinu, již byla řeč. Nová pole budou menší, fragmentovanější, přerušená pásy zeleně nebo zelenými větrolamy. Zemědělci budou muset kvůli potřebné organické složce v půdě používat takzvané meziplodiny. Ty se vysejí například po žních na pole a před výsevem ozimů se zaorají.
Stejně tak přibudou v přírodě rybníky či mokřady. I když ty nebudou podle krajinářů samospásné. „V krajině musíme obnovit pestrou mozaiku stanovišť. Čím rozmanitější to bude, tím bude větší ekologická stabilita. Krajina bude odolná a s případnými narušeními se dokáže vyrovnat,“ říká Vilém Jurek.
Klima promluví do české krajiny ještě jedním výrazným zásahem – invazními druhy rostlin. Přemysl Krejčiřík cestoval vloni po USA a studoval tamní ekosystémy. Od suchých hranic s Mexikem doputoval až k hranicím s Kanadou. Viděl, jak v Kalifornii spoutali Američané řeky do betonových koryt a odvodnili zemi, studoval také, jak silné jsou národní parky, které se samy zvedají po lesních požárech. Jak v Mohavské poušti, tak v horách vedle douglasek u hranic s Kanadou ale viděl týž druh rostliny – pajasan žláznatý. „A minulé léto jsem mladé rostliny pajasanu viděl vyrůstat v obilném poli u Čejče. Vypadalo to v tom poli jako rojnice vojáků, docela mě zamrazilo,“ popisuje.
Málo masa, sem tam brouk. Proměna zemědělství se dotkne hlavně masité stravy
Vilém Jurek brzy očekává nástup nových druhů bolševníku. „Nejde bojovat se všemi invazními druhy, to prostě nejde. Zásadní je proti nim bojovat v chráněných územích,“ říká. Vedle bolševníku jmenoval třeba ambrozii peřenolistou či křídlatku.
Jak na boj s invaznímu druhy, tak na změny v zemědělství i lesnictví chystá stát miliardové dotace. Vyplácejí je ministerstva životního prostředí a zemědělství. Podporuje se například zadržování dešťové vody, budování mokřadů, uvažuje se ale i o legislativních změnách, jako je zpoplatnění čerpání spodní vody pro domácnosti, nebo o komisích, které mají řídit krizové stavy v době sucha. Hnutí STAN přišlo s tím, aby si starostové vzali zpět dávno zaorané historické cesty od zemědělců a využili je sami k sázení zelených pásů.
Krajináři jsou zatím ke všem plánům opatrní a upozorňují, jak lehké je špatně nastavit pravidla pro jeden druh dotací, který bude znamenat boom jiného, což nemusí přispět ke kýžené rozmanitosti krajiny. Nebo že se peníze utratí za studie, které nikdo neuvede v život.
„Prognóza, jak to bude vypadat za 50 let, je doslova sci-fi. Jsem ale pozitivní skeptik. Klima bude na úrovni severní Itálie a jižní Francie. Klasické hospodaření v krajině vymizí. Budou zde fungovat agrolesnické systémy, což bude revoluční změna. Bude se více pěstovat vinná réva a čirok. V lesích bude převládat dub zimní. Asi bude více vodních ploch, možná vzniknou nové přehrady, některé přehrady se naopak vyhodí do povětří, protože už nebudou plnit své funkce, a hlavně budou vyschlé,“ říká Vilém Jurek.
Při takové prognóze je teď pravděpodobně pravý čas pořídit pár posledních fotek „klasické“ české krajiny.
| Vsakování jako v Káraném |
|---|
| Jeden z největších zádrhelů českého vodohospodářství není viditelný, ale o to je zásadnější. Z přírodních podzemních rezervoárů se trvale ztrácí voda a podzemní hladiny průběžně klesají. Hledá se proto řešení, jak těmto životně důležitým „jezerům“ pomoct. Ve státní koncepci, po dle níž chtějí čeští politici bojovat se suchem, se jako vzorový příklad uvádí dílo v Káraném.
O co jde? Je to už několik desetiletí fungující soustava nádrží poblíž soutoku Labe s Jizerou, která dodává pitnou vodu metropoli. Nejde ale o obvyklé přehrady, nýbrž o vsakující se jezera, odkud voda přes štěrkopískové podloží proniká do podzemních zdrojů a doplňuje je. Při sestupu se zároveň pročistí a má mnohem vyšší kvalitu než povrchové vody. I proto by chtěl stát tuto metodu rozšířit do regionů, které každoročně bojují s nedostatkem přirozených podzemních zásob. Hlavním zádrhelem ale bude najít vhodné lokality s přirozeným štěrkovým podložím, kudy by voda mohla stékat. A samozřejmě zajistit, aby na povrchu byly dostatečné zásoby životodárné tekutiny, aby vůbec mělo co podložím protékat. - Ondřej Stratilík |
Dále čtěte:
Vysušená Amerika. Ve třicátých letech uvedl Dust Bowl do pohybu statisíce zbídačených lidí
Zdražit, nepojistit, nepůjčit. Banky a pojišťovny mají na rizika spojená se suchem jednoduchý recept
Hosté a vetřelci, co táhnou na sever. Klimatická změna způsobí i stěhování zvířat
Kvetoucí byznys v éře sucha: odsolenou mořskou vodu pije už 300 milionů lidí
Sucho v Česku: třetina území je na nejhorších stupních, tropické teploty situaci ještě ztíží
Výlet do Slunečního města. Nové domy budou zelené a naučí se chytat vodu
