Rozloučit se lze různými způsoby. Mezi ty originální patří třeba zpěv lidové písně se slzami v očích, jak to nezapomenutelně předvedl Vladimír Mečiar v roce 1998. Odlišnou strategii zvolila první vláda premiéra Andreje Babiše. Sestavila prezentaci o 47 stranách, ve které se chlubí úspěchy či spíše „úspěchy“ z šesti měsíců vládnutí bez důvěry.
Místy je to čirý populismus ve stylu, kdo a kolik miliard od Babišovy vlády dostal.
Důchodci získali navíc 37,8 miliardy korun, pracovníci ve školství 21,5 miliardy, o čtyři miliardy více šlo na opravy krajských silnic… Vedle toho se krčí nenápadná informace - navzdory nebývalé prosperitě je i státní rozpočet pro příští rok naplánovaný se schodkem 50 miliard korun.
Ministerstvo dopravy muselo sáhnout k velkým písmenům, aby své tři strany v prezentaci vůbec zaplnilo. Nechybí zde zmínka o 75procentních slevách na jízdném pro studenty a seniory. Zato zde nenajdeme ani slovo o neslavném konci tendru na provozování mýtného systému od roku 2020, který kvůli zjevným chybám v květnu zrušil antimonopolní úřad. Ministerstvo průmyslu a obchodu se chlubí zásahem proti „šmejdům“ a podomnímu prodeji - zhruba pět let poté, co podomní prodej energií vyšel z módy.
Neúspěchy se vláda samozřejmě nechlubí, tak to zbylo na nás: Vedle kolapsu soutěže na mýto si připomeňme neschopnost ministerstva obrany dotáhnout do konce aspoň jednu velkou zbrojní zakázku (radary, vrtulníky), masakrování podnikatelů zajišťovacími příkazy, upřednostňování zájmů agrobaronů před malými farmáři či ubohou reprezentaci Česka na úrovni Evropské unie. Po více než šesti měsících skončila vláda, na kterou v dobrém vzpomínat nebudeme. Bylo to v podstatě šest měsíců rozhazování a slibování peněz, navíc s četnými personálními čistkami ve státních institucích a firmách.
Od Babišova kabinetu číslo dvě však nelze očekávat změnu klepšímu. 9
O autorovi| David Tramba tramba@mf.cz
