Miliardáři Sorosovi přinesla krize peníze i větší uznání
Má finanční krize vítěze? Bez nadsázky by se mezi ně dal zařadit americký finančník maďarského původu George Soros. Nejenže i v současných turbulentních dobách zakončil loňský rok skoro s desetiprocentním výnosem, ale jeho filozofickým konceptům naslouchá nyní západní intelektuální elita s menší skepsí než dříve. Což je pro muže, který se v poslední ze svých knih sám označil za „zkrachovalého filozofa“, jistě příjemné.
Letos devětasedmdesátiletému rodákovi z Budapešti, jenž po druhé světové válce emigroval do Velké Británie, odkud přesídlil do USA, věnovaly v posledních dnech velký prostor prestižní Financial Times. V profilu publikovaném těsně po skončení ekonomického fóra v Davosu, kterého se Soros zúčastnil, rozebíraly i jeho teorii reflexivity. Miliardář sám ji popsal jako „zpětnou vazbu mezi pohledem účastníka a reálným stavem věcí“. Lidé se podle něj rozhodují nikoli podle skutečné situace, jíž jsou vystaveni, ale podle svého vnímání či interpretace této situace. „Jejich rozhodnutí mají na situaci vliv a změny této situace mají sklon měnit lidské vnímání.“ To, že jeho názory mají nezanedbatelnou váhu, zjistili i představitelé Evropské centrální banky. V rozhovoru pro rakouský Der Standard totiž Soros prohlásil, že by v EU měla existovat dohoda o „ztraceném“ kapitálu, jehož zátěž by si mezi sebou rozdělily jednotlivé země. Jinak prý evropské měně hrozí, že krizi nepřežije. Na několik finančníkových vět euro reagovalo bezprostředním oslabením.
Pád Lehmanů? Tragická chyba
Absolvent prestižní London School of Economics nedávno v rozsáhlém textu pro britský deník nastínil, co podle něj bylo zlomovým okamžikem dnešní krize. Šlo o zářijový krach investiční banky Lehman Brothers, jehož důsledky byly „katastrofické.“ Odpovědnost hledá Soros u amerického ministerstva financí a centrální banky Fed, které tento krok dopustily. „Tvrzení, že neměly potřebnou právní pravomoc (tomu zabránit – pozn. red.), je chabá výmluva. V případě nouze mohly a měly udělat vše pro to, aby systém nezkolaboval. Jindy tak učinily. Skutečnost je taková, že to umožnily,“ nechal se Soros slyšet. V hlubším slova smyslu pak za pádem proslulé instituce z Wall Streetu vidí složité operace s finančními deriváty CDS (credit default swaps).
Krach banky Lehman Brothers měl na chování spotřebitelů a obchodníků stejný účinek jako krachy bank ve třicátých letech minulého století. Nový americký prezident Barack Obama se ale podle Sorose nyní potýká s horšími problémy než jeho předchůdce Franklin D. Roosevelt. Zatímco v roce 1929 dosahovala celková úroveň nesplacených úvěrů 160 procent amerického HDP, v roce 2008 šlo o 365 procent. Očekává se navíc, že půjde až o 500 procent. Oproti „rooseveltovské“ době teď vše komplikují i složité finanční deriváty, které dříve neexistovaly. Pozitivem je ale právě prožitá zkušenost s krizí 30. let a návrhy ekonoma Johna Maynarda Keynese, z nichž lze čerpat.
Soros se domnívá, že je za každou cenu nutné zabránit tomu, aby nahromaděný dluh stáhl ke dnu celý bankovní systém a zatlačil ekonomiku do deprese. Jak? Dodáním nových peněz, které vykompenzují nedostupnost úvěrů, rekapitalizací bankovního systému a řádnými odpisy naakumulovaného dluhu. Pokud by tato opatření byla úspěšná, deflační tlaky by záhy vystřídala vidina inflace. Bylo by pak nutné z ekonomiky „odčerpat“ přebytečný přísun peněz skoro stejně rychle, jako tam předtím byly napumpovány. Soros volá i po reformě mezinárodního finančního systému. Jeho současná podoba totiž straní zemím, které mezinárodní finanční instituce kontrolují, zejména USA. Jak je tento řád nespravedlivý, ukázala podle Sorose právě dnešní krize. Ta sice začala v USA, více ale poškozuje státy „na okraji“. Na rozdíl od jiných ekonomů se také domnívá, že regulace bank, stejně jako finančních trhů musí být mezinárodně koordinována.
BOX
Dobrá volba
George Soros vsadil na správného koně i při nedávných amerických prezidentských volbách. Barack Obama jej údajně ještě jako prakticky neznámý člověk zaujal už v roce 2004. Od té doby jej miliardář podporoval finančními dary při kampaních do Senátu, prezidentské volbě i inaugurační slavnosti.
