O některých úspěších Nového vinařství jsme zde již hovořili (Vinitaly, Brusel, Valtické vinné trhy…). Vína mladé společnosti „vyznávající inovativní přístup k pěstování révy vinné“ se zakrátko pevně usadila na vinných lístcích více než tuctu restaurací zvučných jmen. Důvod?
Jsou jiná. Jejich realizátoři zachytili současný vývoj orientace konzumenta a bez bázně se pustili cestou, kterou se ubírá současný vinařský svět - odklonem od vín zcela prokvašených k takovým, která nabízejí hutnější tělo a více či méně výrazný zbytek cukru. I když je to zcela proti vkusu většiny milovníků vín u nás, drnholecké kupáže - jde totiž většinou o cuvée - se chytly. A prolomily bariéru nedůvěry až antipatie k vínům, která ač dobrá a pečlivě vyškolená, „nezvoní“ kyselinou. Můžete argumentovat silnou marketingovou podporou či agilní obchodní politikou a silným finančním zázemím. Pravda, tím vším vinařství disponuje. Jenže propagace, jakkoli silná, se odehrává na našem území a jistě neovlivnila komisaře v Bruselu či Veroně. A finanční podpora je limitována mottem „všeho do času“. Čili investor očekává dříve či později i zafungování ukazatelů ekonomických. Soudě podle ohlasů, jakých vína dobývají v restauracích a nemnoha vinotékách, kde jsou k dostání, se brzy dočká.
Larus 2005, Nové vinařství, Drnholec. Víno příjemné zlatavé barvy, brilantně jiskrné. „Třísložková“ kupáž nabízí již v nose příjemný zážitek. V kytce lehce dominuje růžový tramínový nádech, sledovaný ovocem a hroznem, v závěru lehýnce tknutý travami sauvignonu. Chuť plného těla a dlouhý doběh se vyznačuje především ovocitostí chardonnay (je tam exotika, jablko a huška) lehce podloženou květinovo-kořenitým akordem tramínu. Závěru dodává esprit vzletná, osvěžující a trochu rozpustilá stopa sauvignonu. Konec se nese v mantinelech vzácného vyladění mezi cukrem a jasně patrnou kyselinou, která nedovolí závěru ztěžknout. Larus je jedno z vín, které opodstatňuje cestu, kterou se Drnholečtí vydali, a vysvětluje jejich úspěchy.
