SYSTÉM SOA - Bez informačních technologií se dnes neobejde prakticky žádná firma. Informační systémy však často tvoří složitý komplex a každý zásah do nich může znamenat komplikace. Větší pružnost a kontrolu nad IT nabízí koncept servisně orientované architektury.
Servisně orientovaná architektura (SOA) se v posledních letech stává stále populárnějším tématem. S rostoucím významem informačních technologií a jejich stále větší komplikovaností řada firem dospěla k názoru, že je potřeba firemní počítačovou infrastrukturu efektivněji využívat pro obchodní záměry společnosti. Každé zavádění nové služby pro klienty s sebou totiž přináší nutné zásahy do informačních systémů. V řadě společností má však informační systém spíše podobu zamotaného klubka. Je proto těžké poznat, co se kde odehrává. Při spouštění nových aplikací je proto potřeba kontrolovat, zda negativně neovlivní jiné části systému. To zpomaluje a prodražuje jakékoliv zavádění novinek.
Díky servisně orientované architektuře dostane firemní informační systém řád. „Implementace SOA umožní firmě daleko efektivněji a pružněji reagovat na tržní změny a zavádět nové služby pro klienty,“ upřesňuje Petr Leština ze společnosti IBM, která SOA řešení poskytuje. Nezanedbatelnou výhodou je navíc skutečnost, že firma nemusí nahrazovat existující technologie. SOA vychází ze stávajícího hardwarového i softwarového vybavení. „Není podstatné, jaký má firma hardware, či jestli používá databáze od IBM, Oracle nebo Microsoftu,“ tvrdí Petr Leština.
HLAVNÍ VÝHODY SOA
• transformace informačních technologií na procesně orientované a business podporující IT
• pružnější reakci firmy na změny – při zavádění nových služeb pomáhá SOA rychlejšímu a jednoduššímu zavedení
• nejsou nutné nové investice do IT – SOA využívá stávající hardwarové i softwarové vybavení a není závislá na platformě
• plná kontrola nad procesy a jejich monitoring v průběhu jejich celého životního cyklu
Nekončící proces
Servisně orientovaná architektura není softwarový produkt, ale prostředek pro efektivní provoz podnikových procesů v prostředí informačních technologií. Nelze ji proto pořídit v krabici jako třeba operační systém nebo kancelářský software. „Zavádění SOA je navíc kontinuální proces. Základní kroky tvoří uzavřenou smyčku,“ říká Petr Leština. Implementaci přitom nelze chápat pouze z technologického hlediska. Propojuje totiž svět počítačů a byznysu. „SOA je spíš šablona, podle které lze postupovat při dalším rozvoji nejenom informačních technologií, ale i směřování organizace. Má velice blízko k business process managementu a vychází z podnikových procesů, nositelem infrastruktury jsou informační technologie,“ vysvětluje Leština.
Proto je prvním krokem při implementaci SOA ryze netechnologická analýza firemních procesů. Tu nedělají IT specialisté, ale odborníci na obor, ve kterém firma působí. Není nutné přitom mapovat všechny firemní procesy, ale pouze ty, které přímo souvisí s hlavní činností firmy. Druhým krokem je pak podle Leštiny separace klíčového procesu od lidských zdrojů, které do něj vstupují, i od technologií, které ho realizují. Proces se rozdělí na jednotlivé služby. „Příkladem může být banka s procesem poskytování hypoték,“ vysvětluje Petr Leština. Do procesu schvalování hypotéky vstupuje řada služeb od ověřování bonity klienta po schválení přidělení hypotéky. Každou má na starosti jiná aplikace. Jednotlivé aplikační funkce pak SOA napojuje na „páteř“ procesu. Díky tomu není nutné aplikace přepisovat a nezáleží na tom, kdo je dodavatelem konkrétního řešení. Naopak je ale možné aplikace přidávat či nahrazovat. Třetím krokem je pak samotná implementace do IT.
Díky SOA firma získá flexibilní informační systém při využití stávajícího technologického vybavení. Významným přínosem je ale i takzvaný byznys monitoring. Pomocí SOA je totiž možné získat z informačních systémů přesně a rychle provozní data. „Lze sledovat data aktuální, ale i historická. Každému řídicímu pracovníkovi je navíc možné vybrat pouze ty ukazatele, které jsou pro něho podstatné. SOA tak poskytuje zpětnou vazbu pro management,“ říká Petr Leština.
Cena závisí na velikosti systému
Jak vyplývá z podstaty servisně orientované architektury, je určena především pro střední a velké firmy s rozsáhlými a komplikovanými informačními systémy. Malá firma s několika zaměstnanci její přínosy neocení. „V malé firmě existuje většinou jen několik, navíc jednoduchých procesů. Není proto důvod zavádět SOA,“ říká Petr Leština.
Implementace servisně orientované architektury je investicí, která se společnosti během několika let bohatě vrátí. Přesnou cenu však podle Leštiny stanovit nelze. „Ptát se, kolik stojí SOA, je jako ptát se, kolik stojí auto. Záleží, jestli máte na mysli osobní auto, dodávku nebo limuzínu,“ přirovnává Leština. „Implementace může stát jednotky až desítky miliónů v případě nadnárodních společností,“ dodává. Rozhodující pro cenu je velikost informačního systému, jeho složitost, ale i počet procesů, které chce firma pomocí servisně orientované architektury „pokrýt“. IBM proto podle Leštiny nejprve ve firmě provede předběžnou analýzu. Teprve na jejím základě je pak schopna odhadnout cenu implementace.
