Přestože se podařilo schválit úsporný balíček státního rozpočtu, problémy veřejných financí tím nekončí. Rozpočet je třeba restrukturalizovat, nevyhneme se ani reformám důchodů a zdravotnictví, zněly hlavní závěry finančního fóra Zlatá koruna.
Bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman na fóru tvrdě kritizoval populismus Jiřího Paroubka.
Autor: Jakub Hněvkovský
Poslanecká sněmovna odsouhlasila takzvaný Janotův úsporný balíček. Zachránila tak zřejmě Českou republiku před více než dvěstěmiliardovým deficitem státního rozpočtu pro příští rok. Dlouhodobý problém českých veřejných financí nicméně balíček jenom odsunuje. To byl jeden ze závěrů finančního fóra Zlatá koruna, které proběhlo za účasti předních ekonomů i politiků na konci září v Praze.
Ještě není konec Podle řečníků je právě současná krize šancí provést reformy veřejných financí. „Balíček zdaleka není konec, ten je pouze záchrannou brzdou. Standardní vláda vzniklá po volbách bude muset výrazně přitvrdit, abychom se dostali zpět alespoň na deficit tří procent HDP,“ upozornil na fóru současný ministr financí Eduard Janota. Připomněl, že současná struktura rozpočtu je špatná a dlouhodobě neudržitelná. Podle viceguvernéra ČNB Miroslava Singera tvoří totiž takzvaný strukturální deficit českého státního rozpočtu pět procent. Důvodem, proč se dařilo v minulých letech držet deficit v rámci maastrichtských kritérií, byl především ekonomický růst a vyšší příjmy. „Pokud se nezmění struktura, bude problém s vysokými deficity trvat i po skončení krize,“ varoval Miroslav Singer. Podle Mirka Topolánka je jedním z možných řešení zainteresovat do hospodaření státu přímo politiky. „Navrhujeme jakousi brzdu expanze zadlužení. Ta by spočívala v tom, že vláda nesmí třikrát po sobě předložit státní rozpočet se schodkem nad tři procenta HDP. Už pokud by to učinila podruhé, musela by zároveň znovu žádat sněmovnu o důvěru,“ navrhoval Topolánek. Odkládání reforem přijde draho ty nejchudší**
Vedle deficitu veřejných financí patří mezi největší problémy Česka současný systém důchodů a zdravotního pojištění. Podle exministra financí Miroslava Kalouska doplácí jak oblast důchodů, tak zdravotnictví především na populismus politiků. Kalousek na fóru upozornil, že je třeba neustále zdůrazňovat lidem, že bez větší spoluúčasti oba systémy dříve nebo později zkolabují. „Je třeba lidi nabádat, aby si spořili i sami. Základní důchody budou výrazně nižší a vystačí jen na pokrytí nejzákladnějších potřeb,“ uvedl Miroslav Kalousek.
Rovněž zdravotnictví podle Kalouska stát v budoucnu bez spoluúčasti pacientů „neutáhne“. „Lidé se dožívají vyššího věku, populace stárne, a přitom 90 procent výdajů na zdraví čerpají lidé právě ve stáří,“ uvedl Kalousek. „Pokud budou politici pokračovat v populismu a tvrdit, že zdravotní péče je zadarmo, nejhůře na to po kolapsu systému veřejného zdravotního pojištění a důchodů doplatí nejchudší lidé. Bohatší si své zdraví vždycky budou moci zaplatit,“ varoval Miroslav Kalousek. Populismus odsoudil i bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman, který na konferenci označil plánované třinácté důchody za kupovaní voličů. „Cena jednoho důchodcovského hlasu je podle nynější ČSSD 2400 korun,“ prohlásil Zeman.
