ZÁMEK HOŠŤÁLKOVY Hošťálkovy jsou malou obcí nedaleko Krnova. Jejímu centru dominuje prostorný barokní zámek, ve kterém sídlí ústav pro mentálně postižené. Již koncem roku má ale být všechno jinak. Ústav se odstěhuje a zámek bude potřebovat nové využití.
Chátrající poklady ZÁMEK HOŠŤÁLKOVY Hošťálkovy jsou malou obcí nedaleko Krnova. Jejímu centru dominuje prostorný barokní zámek, ve kterém sídlí ústav pro mentálně postižené. Již koncem roku má ale být všechno jinak. Ústav se odstěhuje a zámek bude potřebovat nové využití.
Hošťálkovský zámek stojí uprostřed obce v těsné blízkosti silnice do Krásných Louček. Je obklopen malebným anglickým parkem a v jeho okolí se dodnes nacházejí budovy bývalého panského dvora. Vlastní zámeckou budovu tvoří tři protáhlá jednopatrová křídla, která ohraničují prostorné pravoúhlé nádvoří. Nad čely bočních traktů jsou umístěny dvě čtyřboké věže s lucernami a portály zdobí jemný dekor.
Mohlo by se zdát, že zámek je ideálním místem pro rekreaci, opak je však pravdou. Vinou dlouholetého zanedbávání a špatné údržby je stav objektů velmi špatný. Ústav pro mentálně postižené ženy, který v areálu sídlí, se musí do konce roku vystěhovat, protože budovy již nesplňují potřebná kritéria. Zámek tak počátkem příštího roku osiří a nenajde-li se pro něj nové využití, hrozí mu rychlá zkáza.
Majitelem objektu je Moravskoslezský kraj, který se již jednou pokusil zámek prodat. Nabízel ho za přijatelných osm milionů korun, žádný zájemce se ale nenašel. Další pokus se proto zřejmě uskuteční ještě koncem tohoto roku.
ZÁMEK S KAPELOU První zmínka o Hošťálkovech pochází z roku 1377, tvrz se zde ale poprvé uvádí teprve roku 1566, kdy byla majetkem Fulštejnských z Vladěnína. Její sláva ale netrvala dlouho. Ještě do konce 16. století přešla totiž do vlastnictví Skrbenských z Hříště, kteří v okolí vlastnili již několik obcí. Hošťálkovskou tvrz příliš nevyužívali a ta začala rychle pustnout. Koncem 17. století byla již tak zchátralá, že ji Jan Kryštof Skrbenský nechal strhnout. Obec si však oblíbil, nechal proto hned vzápětí na uvolněném prostranství vybudovat nový barokní zámek. Další příslušníci rodu Skrbenských objekt nadále zvelebovali a udělali z něj jedno z významných center společenského a kulturního života ve Slezsku. Pověstná byla zejména zdejší kapela, která patřila koncem 18. století k nejuznávanějším hudebním tělesům severní Moravy. V rukou Skrbenských zůstaly Hošťálkovy až do roku 1831, kdy je museli pro značné dluhy prodat Karlu Strachwitzovi. Nový majitel se ale na zámku příliš neohřál a hned o šest let později ho postoupil hrabatům z Arcu. Tato italsko-rakouská šlechta vlastnila hošťálkovské panství až do roku 1945, kdy ho musela na základě Benešových dekretů přenechat státu. ZÁKEŘNÁ HOUBA
Po druhé světové válce nějaký čas sídlila v zámku husitská církev, která areál přebudovala na domov důchodců. Ten byl zachován i poté, co budovy přešly do majetku národního výboru, a teprve později byl do objektu umístěn ústav pro mentálně postižené.
Po roce 1989 se stal majitelem zámku Moravskoslezský kraj. Potomek původních vlastníků, hrabě Karl Maria Arco, se sice snažil uplatnit restituční nárok, soud však jeho požadavek neuznal. Pro kraj to ale nebylo žádné vítězství. Objekt byl dlouholetým zanedbáváním značně zchátralý a již koncem 90. let začala jeho střechu narušovat dřevomorka. Přes veškerou snahu i dotace ministerstva se šíření této houby nepodařilo zabránit a zámek se postupně stal téměř neobyvatelným.
„Potřebám našich klientek, jejichž věkový průměr se blíží šedesáti letům, již objekt nevyhovuje,“ říká ředitelka ústavu Miroslava Fofová. Již v říjnu se proto ženy začnou stěhovat do nově zrekonstruované bývalé školy v Krnově. Léčebně tahle změna nepochybně prospěje, zámku ale může zlomit vaz. Nenajde-li se pro něj nové využití, dopadne jako řada jiných opuštěných objektů v kraji. „Nenechavci odcizí co se dá, a budova se postupně rozpadne,“ varuje Ľubica Mizerová z Národního památkového ústavu.
POPIS OBJEKTU
Název Zámek Hošťálkovy
Místo Hošťálkovy
Kraj Moravskoslezský
Adresa č. p. 26
Typ zámek
Stav chátrající
Využití částečné
Kult. památka od roku 1958
Vlastník Moravskoslezský kraj
