Orbánova vláda základním zákonem způsobila rozruch na mezinárodním poli
Bože, žehnej Maďarovi. Takto, prvními slovy maďarské hymny, začne preambule maďarské ústavy, kterou v pondělí 18. dubna schválili poslanci vládní strany Fidesz a na Velikonoční pondělí ji měl podepsat maďarský prezident Pál Schmitt. Získala tak přívlastek velikonoční. Přestože jde o první ústavu psanou na tabletu iPad, je dost archaická. Důležitější ovšem je, že vyvolává emoce nejen na domácí půdě, ale i v zahraničí.
Narychlo vypracovaná, opozičními stranami opovrhovaná ústava symbolizuje absolutní moc Fideszu. Základní zákon mimochodem oslavuje výročí volebního triumfu strany, kterou od jejího založení v roce 1988 vede současný premiér Viktor Orbán.
Pravdou je, že Maďarsko formálně dodnes mělo ústavu z roku 1949, která ovšem byla od základu přepsána v roce 1989. Počítalo se s tím, že když bude dostatečná politická vůle, vypracuje se nová. Norma z pera Fideszu, která vstoupí v platnost od příštího roku, zabetonuje jeho moc.
„Každý Maďar může být na tuto ústavu hrdý,“ řekl po hlasování šéf politické frakce Fideszu János Lázár. Zákon se ve své preambuli odvolává na Boha, svatoštěpánskou korunu, vlast, více než tisíciletou státnost, křesťanství, rodinu a na národní hrdost. Přehnaný archaismus může být zábavný, zvlášť když víme, že z právního hlediska je preambule irelevantní. Méně legrační už je pokračování. Základní zákon totiž nechrání občana před zásahy státu, ale naopak určuje, co by měl pro jeho prospěch dělat.
Euro hned tak nebude
Nová ústava mění oficiální název země z Maďarské republiky na Maďarsko. Volby do samospráv se napříště nebudou konat každé čtyři roky, ale jednou za pět let. Dále konstatuje, že státní měnou je forint. A aby se to mohlo změnit, musí se změnit i ústava. Státní dluh nesmí překročit 50 procent HDP. V současné době je ale na 82 procentech. Pokud se stanovený limit překročí, má Ústavní soud jen omezené možnosti rozhodovat v otázkách rozpočtového a daňového charakteru. Signál pro Brusel je tak jasný: euro Maďaři nechtějí. A ústavní soudci zase vědí, že ekonomické zákony číst nemusejí. Zvrátit je stejně nemohou.
Dále se v textu dočteme, že lidský plod je chráněn od jeho početí. Neomezí to sice úplně možnosti interrupcí, ale na ústavu navazující ještě nevypracované prováděcí předpisy mohou podmínky potratů zpřísnit. Manželství je pak vysvětleno jako svazek mezi mužem a ženou, takže se sňatky homosexuálů se nepočítá.
Naopak za práva Maďarů v zahraničí se staví. Bere si jejich osudy na zodpovědnost. Což by se ještě dalo pochopit, ale opravdový problém nastane až budapešťský parlament schválí nový volební zákon, který zahraničním Maďarům poskytne volební právo.
Bez zajímavosti není, že nová ústava dává právo občanům na sebeobranu a ochranu majetku a po „národní konzultaci“ zavádí doživotní trest bez možnosti propuštění.
A jaká je podstata „zapikolování“ Fideszu u moci? Až třicítka doplňujících zákonů k ústavě, které budou do konce roku schváleny, bude změnitelná jen se souhlasem nejméně dvoutřetinové většiny. Nová ústava dává také větší moc institucím, které Orbán obsadil loajálními lidmi. Vysocí státní úředníci tak zůstanou ve funkcích i po dalších parlamentních volbách v roce 2014.
Rozčilení Slováci
Reakce na sebe nenechaly čekat. Jen 40 minut po přijetí nového základního zákona vydala strana slovenské vládní koalice KDH prohlášení, v němž konstatuje: „Suverenita Slovenska je pro nás nedotknutelná, a proto odmítáme uplatňování zákona jiného státu na našem území.“ Opoziční Smer expremiéra Roberta Fica šel ještě dál. „Jestli jde z pohledu Maďarska o útok na územní celistvost, budeme muset v naší ústavě něco k tomuto tématu říct,“ uvedl Fico. Šéf slovenské diplomacie Mikuláš Dzurinda pak do Budapešti vzkázal, že nebude akceptovat žádné zákony, které by zasahovaly do slovenského ústavního systému. Slovenskou politickou elitu už dostatečně irituje maďarské dvojí státní občanství, o něž je možné od ledna požádat. Plánované volební právo pro zahraniční Maďary je už úplně červeným hadrem.
V den přijetí ústavy byl v Budapešti na návštěvě generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Ten sice politicky korektně, ovšem dostatečně důrazně, poznamenal: „Maďarsko by mělo novou ústavu konzultovat s mezinárodními organizacemi.“ Další zahraniční politici charakterizovali novou normu třeba jako trojského koně stále autoritativnějšího režimu. Případně připomněli, že už maďarský mediální zákon byl těžko slučitelný s hodnotami Evropské unie. Ústava tyto obavy ještě posiluje.
Arogance maďarské vládní moci však nezná hranic. „Je nepředstavitelné, aby někdo ze zahraničí zasahoval do přípravy maďarské ústavy, prohlásil sebejistě Péter Szijjártó, osobní mluvčí premiéra. „Maďarsko muselo dlouhé desetiletí snášet to, že odjinud nám diktovali, co máme dělat. Toto období ale skončilo,“ dodal.
Ke kritice se připojila i zahraniční média, která píší o ústavním puči. New York Times si v této souvislosti všímá zejména omezení Ústavního soudu a příliš velké moci prezidenta, jenž může rozpustit parlament, když do dubna příslušného roku neschválí státní rozpočet.
Gesta místo řešení
Nespokojenost však panovala i v Maďarsku. V Budapešti se také demonstrovalo. Exprezident a také expředseda Ústavního soudu László Sólyom považuje ústavu za velký krok zpět. Přirovnal ji dokonce k budově Maďarského národního divadla, postavené během první Orbánovy vlády v letech 1998 až 2002, která je eklektická a nesourodá a kterou postavili přes ostrou kritiku architektů.
Nespokojenost národa by však rostla, i kdyby se Orbán s novou ústavou nevytasil. Umí sice používat symbolická gesta, či „hrdinsky“ bojovat s mezinárodními institucemi, ale neumí dát do pořádku hospodářství a finance státu. Po kritizovaných extradaních pro banky, maloobchod a telekomunikační společnosti se připravuje podobný plán na farmaceutický průmysl, aby se zalepily díry v rozpočtu. Špatně nastavená jednotná 16procentní daň pro fyzické osoby trestá podprůměrně vydělávající. Nejméně polovina firem ze soukromého sektoru přitom odmítá tuto chybu, i přes hrozby vlády, zaměstnancům kompenzovat.
Jen za první tři měsíce roku dosáhl deficit veřejných financí 108 procent celoročního plánu. Nezaměstnanost rychle stoupá na 11,5 procenta a už teď je jasné, že avizovaný růst HDP v rozmezí pěti až šesti procent je v nedohlednu. Místo léčení ekonomických problémů se však Orbánova vláda pustila do psaní nové ústavy. Ta neřeší akutní maďarské problémy, ale vyvolává mezinárodní rozruch. Orbán tak zase může mobilizovat a bojovat. To je pro něj dobré. Je to však dobré pro Maďarsko?
