Odpůrci reformy zdravotnictví své argumenty často opírají o článek 31 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na bezplatnou zdravotní péči. Ústavní soud přesto už jednou zdravotnické poplatky nezrušil. Podle odborníka na ústavní právo Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je to pochopitelné.
Foto: Profimedia.cz
Souhlasíte s tím, že článek Ústavy České republiky prakticky neumožňuje zavedení placeného zdravotnictví a nadstandardů?
Listina předpokládá, že základní zdravotní péče bude bezplatná a hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Je tu prostor pro zavedení placeného nadstandardu, ovšem musí být zároveň zajištěna dostatečná a kvalitní standardní bezplatná zdravotní péče. Podle mého názoru například není ústavně možné, aby za nadstandard byly označeny amalgámové plomby, protože pak by v bezplatném standardu nezůstalo téměř nic.
A co poplatky v ordinacích a doplatky v lékárnách, které lidé platí? Ani ty protiústavní nejsou?
Domnívám se, že současný stav protiústavní není. Ústavní soud vyložil Listinu tak, že zavedení oněch třicetikorunových poplatků neznamená ještě zpoplatnění zdravotní péče, dokud jsou tyto poplatky tak nízké, že nepředstavují faktickou překážku v přístupu ke zdravotní péči. Při zvyšování těchto poplatků lze ale poměrně rychle dosáhnout protiústavního stavu. Doplatky za léky přípustné jsou, pokud alespoň jeden lék dané skupiny je plně hrazen ze zdravotního pojištění.
Podle vás by tedy masivnější zavedení placené zdravotní péče znamenalo nutnost změny ústavy?
Ne nutně. Zavedení komerčního připojištění a placeného nadstandardu by protiústavní nebylo, pokud bude zachován bezplatný systém standardní péče tak, aby zahrnoval vše, co je nezbytné k zachování života a zdraví. Otevření možnosti připlatit si za luxusnější vybavení nemocničního pokoje, za nadstandardní kvalitu použitých materiálů apod. článku 31 Listiny podle mého názoru neodporuje. Varoval bych ale před snahami označit za nadstandard něco, co je jednoznačně běžnou základní péčí, jako je právě amalgámová plomba. K tomu by byla nutná změna Listiny ústavním zákonem.
Jak se s otázkou ústavnosti placeného zdravotnictví vyrovnávají v zahraničí a jak obvyklá tato část ústavy je?
Výslovná ústavní garance bezplatné zdravotní péče je v zahraničí neobvyklá, sdílíme ji se Slovenskem. Ústavy jiných zemí jisté míře spoluúčasti pacientů u standardní péče nebrání.
