Ústavní soud ve svém nedávném nálezu (II. ÚS 1685/17) sice zamítl ústavní stížnost Hnutí Duha, ale ve sporu o zásahy šumavského národního parku do života ta ohroženého tetřeva hlušce svým výkladem podstatně rozšířil práva ekologických spolků. Nově potvrdil, že mohou zasahovat i do ukládání sankcí, pokud běžné správní řízení nebylo ve věci vedeno, a úřady musejí brát ohled na jejich námitky a připomínky.
Ústavní soud hájí účast spolků v sankčním řízení zejména tím, že v něm mohou projevit svou odbornost v ochraně přírody. „Smyslem a účelem takto vymezené účasti ekologických spolků na řízení o správních deliktech je kvalifikovaně, odbornými argumenty z oblasti ochrany životního prostředí hájit dotčené veřejné zájmy ochrany přírody a krajiny v konkurenci jiných veřejných zájmů a zájmů soukromých,“ uvedla v nálezu ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Zákon ekologickým spolkům zajišťuje účast v běžném správním řízení. Ale pokud úřad ve věci koná ihned sankční řízení za porušení zákona, byly by spolky o možnost zasáhnout do rozhodnutí ochuzeny. To Ústavní soud nechce připustit. Tímto nálezem ale soud nepřímo přiznal ekologickým spolkům možnost ovlivnit i závazná stanoviska, která se bez rozhodnutí vydávají například v rámci výstavby při řízení o umisťování stavby, kdy dochází ke kácení stromů či ohrožení chráněných něných rostlin nebo živočichů.
Podle logiky nálezu Ústavního soudu by tak ekologické spolky měly mít možnost ovlivňovat i tato stanoviska. Účast ekologických spolků by se ale nevztahovala na řízení, u kterých proběhla velká EIA.
