Při vládních vyjednáváních se sociálními demokraty, kteří trvají na zrušení takzvané karenční doby, hnutí ANO navrhne, aby zaměstnavatelé vypláceli nemocenskou od 1. do 11. dne nemoci. Lidé by tak za stejné náklady firem dostali peníze i za první dny stonání, nyní zaměstnavatelé proplácejí 4. až 14. den. Předseda ČSSD Jan Hamáček postoj ANO uvítal, považuje ho za důkaz, že vyjednávat se vyplatí.
Premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš dnes řekl, že po uplynutí 11 dnů nemoci by na sebe náklady vzaly pojišťovny. Vláda v demisi dnes návrh sociálních demokratů na zrušení neproplácených prvních tří dnů nemoci má na programu jednání. Vládní legislativci na základě stanovisek ministerstev doporučili, aby se kabinet k předloze o zrušení karenční doby postavil záporně. Podle vicepremiéra v demisi Richarda Brabce (ANO) je ale možné, že vzhledem k vládním vyjednáváním dá kabinet k normě neutrální stanovisko. Už dříve řekl, že v otázce zrušení karenční doby, což požadují ČSSD i KSČM, je ANO ochotno ke kompromisu, který připravuje.
Podle Brabce nejde v postoji ANO k nepropláceným dnům nemoci pouze o zhruba šest miliard korun, které by zrušení karenční doby zaměstnavatele stálo. „Při dnešním stavu téměř plné zaměstnanosti se zaměstnavatelé obávají, že kdyby se vrátila zpět průměrná nemocnost, která byla před zavedením karenční doby, znamenalo by to, že mnoho podniků by mělo obrovský problém třeba obsadit směny,“ uvedl.
Mějte přehled: Čtěte o zaměstnaneckých benefitech
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění. „Vyjednávat se vyplácí. ČSSD je o krok blíže k prosazení proplácení nemocenské od prvního dne nemoci. Vítám vstřícný postoj ANO k naší snaze, aby stát konečně přestal trestat poctivé zaměstnance za to, že onemocní,“ uvedl Hamáček na twitteru.
Zrušení karenční doby by podle podkladů pro ministry vedlo k nárůstu nemocnosti, čímž by se snížily rozpočtové příjmy i příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění. V souvislosti s tím, že ČSSD zároveň navrhuje snížení nemocenských odvodů zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu, by státní rozpočet přišel podle podkladů až o tři miliardy korun ročně.
Záporně se k novele zákoníku práce postavila například ministerstva financí a práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce vyčíslilo přímý dopad na zaměstnavatele v příštím roce na 2,9 miliardy korun, při očekávaném zvýšení nemocnosti na 5,1 miliardy korun.
Chcete vědět, jakou budete pobírat nemocenskou v roce 2018?
Vypočítejte si to na naší kalkulačce
V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která ale nenastala. Sněmovna tehdy návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM, zamítla. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.
Čtěte také:
OSVČ, nezapomeňte na přehled o příjmech a výdajích, pokuta je až 50 000 Kč
Zruší se superhrubá mzda? Přečtěte si, proč jsou vaše daně vyšší
Armáda expertů: složité daně i letos uživí tisíce daňových poradců
