Grégrovi lidé prý chtějí spolu s částí ODS odvolat předsedu Havla
Prezidium Fondu národního majetku (FNM) čeká v nejbližší době jednání o osudu předsedy výkonného výboru Jiřího Havla. Již předminulý pátek nadnesli při zasedání nejvyššího orgánu FNM tuto otázku členové, kteří právě nemilují ministra Pavla Mertlíka – muže, do jehož úzkého okruhu Havel patří. „Ministr mi řekl, že poznámky tohoto typu (aby Havla odvolali – pozn. red.) se na posledním zasedání prezidia objevily, ale na tom to skončilo. Bod jednání to nebyl. Aspoň zatím ne, sdělil týdeníku EURO Mertlíkův mluvčí Libor Vacek. Podle informací týdeníku EURO se o Havlův odchod snaží zejména osoby z části ODS a ministerstva průmyslu a obchodu, které by s návrhem na jeho odvolání chtěly znovu přijít po zasedání MMF v Praze, poslední říjnový pátek. K odvolání Havla stačí hlasy většiny přítomných a v případě rovnosti hlasů rozhoduje názor předsedajícího. Napětí roste. „Na posledním jednání prezidia jsem byl jen krátce, zhruba tři čtvrtě hodiny, ale zaznamenal jsem atmosféru, která byla napjatější než obvykle“, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO člen prezidia FNM Jiří Rusnok (ČSSD), náměstek ministra práce a sociálních věcí. „Hned u prvního bodu o jedné nevýznamné rozpočtové položce fondu, který podle mého názoru byl nekonfliktní a málo podstatný, se rozvíjela urputná diskuse mezi některými členy a předsedou Havlem. Její délka a intenzita byly neadekvátní vzhledem k významu problému, dodal Rusnok. Týdeník EURO má informace, že o Havlovo odvolání usiluje zejména Grégrova náměstkyně Milada Vlasáková, bývalý náměstek ministra financí Zdeněk Petříček a bývalý náměstek ministra dopravy a spojů Jaroslav Vrána, nyní podnikatel. Na otázku, zda nešlo o stejné osoby, které vehementně diskutovaly s Havlem, Rusnok odpověděl, že ano. Náměstek Rusnok připouští, že mezi výkonným výborem a prezidiem existuje napětí a že o snaze odvolat Havla slyšel. „V této otázce ale nebylo mezi členy prezidia nic předem projednané, dodal. Po–dle Rusnoka se prezidium o některých rozhodnutích výkonného výboru dozví až ex–post, což se členům prezidia nelíbí. „Členové mají minimálně politickou odpovědnost, proto o tomto problému jednáme pravidelně. Vedení fondu však tvrdí, že mnohdy se jedná o citlivé informace, jako například přípravy na valné hromady a podobně, a existuje obava z úniku informací, proto nám prý nic neříkají, míní Rusnok a dodává, že tyto argumenty občas chápe, ale občas ne. Motivy. Podle něj však chování některých členů prezidia „může determinovat fakt, že už nejsou ve funkcích, kde se nacházeli v době, kdy byli zvoleni do prezidia . Zbyněk Petříček byl náměstkem ministra financí Svobody pro privatizaci a po příchodu Mertlíka musel koncem června letošního roku z úřadu odejít. Petříček je dnes pouhým poradcem předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marie Bohaté. Václav Kupka byl do konce června 2000 náměstkem ministra pro místní rozvoj a po příchodu Petra Lachnita do funkce úřad opustil, dnes podniká. Jaroslav Vrána nyní rovněž podniká, nicméně v době, kdy byl zvolen do prezidia FNM, zastával funkci náměstka ministra dopravy a spojů. Z ministerstva odešel k 10. květnu 2000. Mertlíkův mluvčí Libor Vacek nedokázal odpovědět na dotaz týdeníku EURO, zda nahrazení bývalých náměstků jinými osobami je na pořadu dne. Zbývajícími členy prezidia jsou ministr Mertlík (předseda), František Brožík (ČSSD), Jiří Václavek (ČSSD) a Michal Tošovský (ODS). Český Telecom, Paramo a Vlasáková. O možných příčinách aktivity namířené vůči Havlovi existují jen spekulace. Jedni hovoří o soutěži na prodej podniku Paramo, jiní o neúspěchu při jednáních s KPN o odkupu akcií Českého Telecomu, který měli vyjednat Havel s náměstkem ministra financí Janem Mládkem. Podstatou je však zjevně dlouho trvající koncepční spor mezi ministry Mertlíkem a Grégrem. Ten se vyostřil poté, co FNM prosadil odchod náměstkyně MPO Milady Vlasákové z firmy Sokolovská uhelná (EURO 36/2000). Grégr údajně přijal vysvětlení, že jeho náměstkyně nemůže zároveň působit v ČEZ a v Sokolovské uhelné, která dodává uhlí do elektráren, neboť by šlo o střet zájmů. Vlasákovou naopak postup fondu mimořádně rozlítil. Všechny osoby blízké FNM či MPO se shodují v jednom: ať již přijal Grégr odchod Vlasákové z uhelné firmy jakkoliv a původním iniciátorem útoku na Havla byl kdokoliv, ministerstvo průmyslu a obchodu tuto akci podporuje. Spojencem mu má být skupina lidí v ODS. Společnými silami potom chtějí prosadit Havlův odchod. Ukončili by tím snahu o přirozenější vztahy se zakladatelskými ministerstvy (EURO 37/2000) a zároveň zlikvidovali muže z okruhu Pavla Mertlíka, který je hlavním trnem v oku jak MPO, tak i ODS. Němcová, nebo člověk z ODS. Havel měl být odvolán v pátek 8. září. Jedním z důvodů, proč se tak nestalo, měla být úvaha o nevhodnosti takové akce těsně před zasedáním MMF a skutečnost, že místo–předseda prezidia František Brožík (poslanec ČSSD) na jednání oproti očekávání nepřijel. Byly dokonce připraveny i varianty budoucího obsazení předsednictva výkonného výboru. Podle první možnosti měl na místo šéfa přijít někdo z řad ODS. Pravděpodobnější ale byla zřejmě varianta, že fond prozatím povede Havlova první místopředsedkyně Zdenka Němcová a výkonný výbor se doplní zevnitř Fondu národního majetku.
