DPH za inzerci v tisku se devět měsíců vybírala v rozporu se zákonem
Inzerce v tisku nechtěně vypadla od počátku roku ze základní, dvaadvacetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty do snížené pětiprocentní sazby, aniž na to ministerstvo financí oficiálně upozornilo. Nevšimli si toho ani „prodavači“ inzertní plochy a jejich zákazníci, takže většina transakcí probíhá postaru. Pro plátce DPH, kteří si zaplacenou daň zpětně odpočítávají, to není podstatné. Pro neplátce nebo finanční instituce, které nárok na odpočet DPH nemají, je však rozdíl odvést na dani dvaadvacet procent, nebo pět. V případných soudních sporech by patrně měli značnou šanci uspět. Škodní by přitom byli prodejci inzerce, protože zákon o DPH obsahuje paragraf 15a stanovující, že pokud plátce omylem odvede vyšší daň než musel, stát nic nevrací. Případné soudní spory by mohly existenčně ohrozit řadu vydavatelů nebo reklamních agentur, protože by šlo o velké peníze. Za reklamu v tisku se ročně vydá asi pět a půl miliard korun. Sedmnáct procent z této částky (dvacet dva minus pět) je zhruba miliarda.
Problém vznikl tak, že Český statistický úřad od 1. ledna letošního roku harmonizoval Standardní klasifikaci produkce (SKP) s praxí Evropské unie. V rámci toho byla služba zvaná prodej prostorové inzerce a reklamy v novinách, časopisech a periodikách přesunuta z reklamní činnosti do oboru nazývaného Vydavatelství, tisk, nahrané nosiče, související práce. Jenže zákon o dani z přidané hodnoty v paragrafu 16 říká, že u služeb se obecně uplatňuje pětiprocentní sazba DPH, přičemž základní sazba se týká jen služeb a prací výrobní povahy výslovně uvedených v příloze číslo 2.
Tato příloha vyjmenovává příslušné služby a práce výrobní povahy s odvoláním na SKP. Je tam uvedena i reklamní činnost, do které inzerce v tisku dlouho patřila. Od ledna 2003 tam ale už není, na což zákon o DPH nezareagoval. Stát tak tři čtvrtě roku inkasoval z prodeje inzerce v tisku dvaadvacetiprocentní DPH, ačkoliv to nemělo oporu v zákoně. Potíže vyřešila až novela zákona o dani z přidané hodnoty platná od 1. října 2003 (přílohy číslo 1 a 2 od 1. ledna 2004). Ministerstvo financí tam do přechodných ustanovení vložilo formulaci, podle níž se pro účely tohoto zákona používá Standardní klasifikace produkce platná do 31. prosince 2002.
