UTAJENÝ MUŽ

Bývalý šéf Slovnaftu nabízí recept na ruský dluh

Náměstek ministra financí Ladislav Zelinka neskrývá, že osobně dával přednost jinému způsobu řešení ruského dluhu, než navrhuje firma Falkon Capital. Jejího předsedu představenstva a prezidenta Jozefa Čimboru však charakterizuje jako „velmi akurátního, slušného pána, jednání s nímž byla vždy korektní . Falkon Capital je finanční firma, specializovaná na mezivládní projekty a zejména na deblokaci pohledávek ze zemí bývalého sovětského bloku, ale Čimbora, slovenský občan, strávil většinu své pracovní kariéry ve slovenském, respektive československém rafinérsko-petrochemickém průmyslu. Jeho tehdejší spolupracovníci, které se týdeníku

EURO podařilo kontaktovat, ho v podivuhodné shodě charakterizovali jako „milionového člověka a šéfa, který stál za svým slovem.

Tyto lichotivé charakteristiky je třeba vzít v úvahu i při pohledu na celou společnost Falkon Capital, která je blízko k uzavření obrovského kontraktu za několik desítek miliard korun s českým státem. Na rozhodnutí vlády čeká materiál konkretizující Falkonem navrhovaný způsob likvidace ruského dluhu. Zjednodušeně řečeno, jde o to, že Falkon Capital odkoupí od českého státu jistinu pohledávky vůči Rusku ve výši dvou a půl miliardy dolarů za téměř šest set milionů dolarů. To by pro Českou republiku znamenalo asi dvaadvacetiprocentní výtěžnost a především rychle – pravděpodobně ještě tento rok – inkasované peníze. Falkon by pak na základě dohody s ruskou stranou získával během čtrnácti let své výnosy prostřednictvím inkasa za dodávky ruské elektřiny do třetích zemí, které však podle Čimbory v žádném případě neohrozí exportní možnosti České republiky.

Veřejné reputaci firmy neprospěl článek v MF Dnes z počátku dubna, který s odvoláním na údajnou tajnou zprávu ministerstva vnitra (jejíž existenci však ministr vnitra Stanislav Gross odmítl potvrdit) tvrdil, že jde o pochybnou společnost, u níž hrozí nebezpečí, že svým závazkům nedostojí. Jozef Čimbora na to pro ČTK reagoval jedinou větou: „Tato tvrzení nejsou pravdivá a jejich šíření má zjevně za cíl poškodit společnost Falkon Capital v konkurenčním boji o významnou státní zakázku. To by mohlo znamenat, že podceňuje mediální prezentaci a psaní tisku nepřisuzuje velký význam. V každém případě má pověst člověka, který se novinářům vyhýbá. To, že firma jednající s vládou o strategické zakázce udává v obchodním rejstříku adresu, na níž léta nesedí, a nedává veřejně k dispozici ani telefonní číslo, vysvětluje Čimbora tím, že tato strategická zakázka je směrem na východ a nebylo by bezpečné všechny informace zveřejňovat, protože jde o velké peníze a důležité věci. „Podstatné je, že jsme čitelní pro partnery, s nimiž jednáme. Ti se spojením s námi nemají problémy.

Fakt je, že na žádost týdeníku EURO o schůzku reagoval promptně, a když řekl, že zavolá, zavolal přesně na minutu. Přijal nás v novém pražském sídle firmy vybaveném dobře, ne však okázale. Na stěně zasedací místnosti visí obraz s panoramatem Jeruzaléma. „Řada našich partnerů je z tohoto regionu. Rozumí tomu jako vstřícnému gestu. Je to muž, který se v řeči vyhýbá přívlastkům a superlativům. Hovoří o svých kontaktech jako o dobrých, a to znamená, že jsou vynikající. Je vzorně oblečen a sako evidentně nenosí první týden. Je velmi zdvořilý, pozorně naslouchá partnerovi v diskusi, rozpovídá se i o podružných, oddechových věcech, ale neřekne více, než sám chce.

O otázce, která nás logicky nejvíce zajímala – údajné netransparentnosti firmy – hovořil klidně a budil dojem, že je nad věcí: „Kdyby bylo to, co děláme, tak jednoduché, dělal by to každý. Jednáme o závažných věcech a je naivní si myslet, že na úrovni, kdy do hry vstupují státní zájmy, se může prosadit někdo, kdo je pro partnera nedůvěryhodný. Nemohu vám sdělovat podrobnosti, ale ubezpečuji vás, že lidé, kteří s námi jednají, o nás vědí všechno a naše pozice už byla mnohokrát prověřována. Přečetl jsem si, že hrozí nebezpečí, že nedostojíme svým závazkům a někam zmizíme. V této souvislosti je třeba říci, že my se zavazujeme zaplatit předem. Naše případné pochybení by bylo sankcionováno propadnutím kauce, kterou jsme složili a jež činí tři miliony dolarů, přes sto milionů korun.

Na otázku, proč zastupuje firmu, kterou před lety zakládali občané z kavkazského regionu bývalého SSSR, o něž se zajímala BIS, odpověděl stručně: „Nebyl jsem tehdy v této firmě. Byla normálně koupena a dnes je z devadesáti procent v rukou švýcarských právnických osob. Nekonkretizuje, o jaké osoby jde, ale vzhledem k povaze činnosti společnosti to jsou patrně banky nebo jiné finanční instituce.

Čimborovi bude letos šedesát let. Hovoří plynně anglicky a rusky, domluví se německy a japonsky. Jako záliby uvádí přírodu a zahrádkaření. Mezi známými je proslulý svými pálenkami – čimborovka jedna až patnáct. Do pražského sídla firmy dojíždí z Bratislavy, kde s rodinou po mnoho let bydlí. Starší syn je spolumajitelem mezinárodně úspěšné softwarové firmy, mladší nedávno dokončil vysokou školu. Čimbora starší studoval na Chemicko–technologické fakultě Slovenského vysokého učení technického v Bratislavě, poslední tři roky absolvoval na moskevské Ropné akademii.

Jeho kontakty z té doby a vůbec z období do roku 1985, kdy v SSSR nastoupil k moci Michail Gorbačov, mají dnes po–dle něj význam jen logistický a technologický. Moc mají v rukou jiní lidé, kteří se v té době teprve začínali posouvat v sovětském hierarchickém žebříčku vzhůru. Také je zná osobně. Pohyboval se na této úrovni několik let, zejména na začátku devadesátých let, kdy byl šéfem bratislavského Slovnaftu. V této klíčové pozici získal osobní vazby na vlivné lidi prakticky po celém světě. Na otázku, zda odcházel z funkce šéfa rafinerie dobrovolně, odpovídá: „Ne. Ale uvědomte si, že za dobu mého působení se vystřídaly tři vlády. Přesto ještě po odchodu z nejvyšší funkce byl dva roky ředitelem Slovnaftu pro privatizaci a nákup ropy. Tam – jak říká – získal znalosti nutné pro nynější práci finančníka.