Ministr financí Kalousek chce jen čtrnáct finančních úřadů
Ministr financí Kalousek chce jen čtrnáct finančních úřadů na celou ČR, nižší výdajové paušály a konec superhrubé mzdy
Na ministerstvu financí (MF) v současné době vrcholí přípravy změn v oblasti daní pro roky 2012 až 2014. Detaily zatím resort úzkostlivě tají a zveřejnit je hodlá až během jara. Ministerstvo zatím potvrdilo, že navrhne zrušení daňové slevy na dítě a podle informací týdeníku EURO bude chtít také výrazně nižší výdajové paušály pro živnostníky. Tím ale změny nekončí. Češi si ještě nestihli zvyknout na superhrubou mzdu, a vláda ji už hodlá zrušit. Ve hře je i mnohokrát probírané sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty. To vše bude znamenat vyšší daňové zatížení, přestože zejména vládní poslanci slibovali před volbami opak. Vedle toho se ale chystá i dramatická proměna celého systému daňové správy. Namísto současných 199 finančních úřadů bude v každém kraji pouze jeden. Ostatní buď zaniknou, anebo budou plnit v zeštíhlené podobě funkci kontaktních center.
Živnostníci si připlatí
Češi se tak opět budou muset připravit na poměrně radikální změnu v daních. „V současnosti se nový zákon o daních z příjmů připravuje a podrobnosti nelze nyní sdělit,“ uvedl Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí na dotaz týdeníku EURO, zda bude ministerstvo financí navrhovat například snížení výdajových paušálů. Výdajové paušály živnostníkům ušetří na daních, protože aniž by v účetnictví vykazovali faktické náklady, mohou si automaticky snížit příjmy započítávané do daňového základu o třicet až osmdesát procent dle profese. Jenže na dani od těchto podnikatelů vybere stát tak málo, že náklady na výběr jsou neúnosné. Dle poslední studie z roku 2008, kterou vypracovalo MF s Vysokou školou ekonomickou, činí tyto náklady 34 procent. Výběr jedné stokoruny na daních od živnostníků stál tehdy 34 korun. Tehdy přitom paušály nebyly tak vysoké jako nyní. Nehledě na to, že i díky těmto paušálům je v daňovém zatížení mezi živnostníky a zaměstnanci propastný rozdíl. Na druhé straně ale řada ekonomů tvrdí, že právě díky výdajovým paušálům vzrostla konkurenceschopnost českých podnikatelů. Živnostníci totiž nemusejí odvádět tolik, a mohou tudíž konečným zákazníkům účtovat nižší ceny. Případné prosazování nižších paušálů tak nebude mít ministerstvo jednoduché. A to nejen vzhledem k tomu, že koaliční strany před volbami slibovaly, že nezvýší daňovou zátěž. „Snížení výdajových paušálů pro OSVČ, které ho využívají, sice bude znamenat zvýšení daňové zátěže, ale eliminuje se tím propastný rozdíl mezi odvodovým zatížením zaměstnance a OSVČ, která je zatížena mnohem méně,“ domnívá se Peter Chrenko, bývalý náměstek ministerstva financí a nyní partner pro daně společnosti PwC.
Děti (ne)podpoříme
Šéf odboru strategie daňové politiky a správy ministerstva financí Martin Jareš potvrdil, že resort bude navrhovat také zrušení daňového bonusu u slevy na dani na dítě. Podle informací týdeníku EURO bude ale MF chtít předložit nějakou kompenzaci. Přestože MF zatím nechce cokoli komentovat, je jasné, že zrušení daňového bonusu u slevy bude trnem oku zejména opozici.
„Nemůžeme souhlasit s žádnými opatřeními, které dále oslabí rodiny s dětmi,“ prohlásil senátor a bývalý ministr práce za ČSSD Zdeněk Škromach. Opozice se bude zejména v parlamentu snažit tento návrh zablokovat nebo alespoň prosadit nějakou kompenzaci. Přestože na prohlasování tohoto plánu koalice nepotřebuje nikoho z opozičních poslanců, úplně vyšachovat je nemůže. Zvlášť když politici slibují, že se daně nebudou měnit pokaždé, když se vystřídá vláda.
Zejména v parlamentu tak čeká vládu tvrdá bitva, neboť opozice bude chtít formou pozměňovacích návrhů protlačit do daňových změn svoje úpravy. Právě touto formou – tedy coby poslanecká iniciativa – se do zákona dostaly vysoké výdajové paušály.
Změny se nevyhnou ani samotné daňové správě. Nejenže se sníží počet finančních úřadů na čtrnáct, jak upřesnil šéf odboru strategie daňové politiky a správy ministerstva financí Martin Jareš, vznikne také zcela nový specializovaný finanční úřad. Pod ten by patřily například banky či pojišťovny a firmy s obratem nad dvě miliardy korun.
„Důvodem je snížení administrativní zátěže, zjednodušení daňového systému a vyšší efektivita daňového systému,“ vysvětlil Jareš.
Změnit by se měla i daň z nemovitostí, o které někteří daňoví poradci ironicky tvrdí, že je to pro stát daň, která má budoucnost, neboť nemovitost nikam neuteče. MF plánuje cenové mapy a daň z nemovitosti by nově měla zohledňovat umístění nemovitosti, stav okolní infrastruktury či zasíťování. Dle Jareše z MF by toto platilo už od roku 2013.
Experti se shodují, že nejhorší na daňovém systému v Česku je fakt, že se mění příliš často. „Dvacet let jsem svědkem zjednodušování daní, a ty jsou přitom čím dál složitější,“ poznamenal viceprezident Komory daňových poradců ČR Jiří Škampa. MF slibuje, že bude chtít na změnách maximální shodu.
