Útlum ve stavebnictví zasáhl hlavně velké firmy. Malé podniky si zatím zakázky díky své pružnosti dokážou obstarat. Oživení v oboru by měl přinést vládní protikrizový balíček.
Kvůli krizi společnost Copa Group prozatím odložila stavbu multifunkčního centra nad stanicí metra Národní třída.
Autor: Profit - Jakub Stadler
Pryč jsou časy, kdy stavbaři museli zakázky odmítat, dnes se o ně naopak perou. Stavebnictví vykázalo za loňský rok nejhorší výsledek od konce devadesátých let. „Skutečnost je o něco horší, než jsme předpokládali,“ přiznává prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. Svaz původně počítal s růstem kolem jednoho procenta, ale celková stavební výroba se vloni zvýšila jen o 0,6 procenta, což je nejnižší nárůst od roku 1999. Tehdy stavebnictví zaznamenalo sedmiprocentní propad.
Výstavba bytů vázne
Výstavba bytů se v Česku propadá. První tři čtvrtletí minulého roku se vyvíjel trh slibně, protože počet dokončených bytů meziročně rostl. Ovšem výrazný propad ve čtvrtém čtvrtletí nakonec celý segment stáhl do propadu o 7,8 procenta. Zájem o nové bydlení podle České komory realitních kanceláří loni klesl o třetinu, banky zpřísnily kritéria po poskytování hypoték i podmínky pro čerpání financování pro developery. „Krize náš obor zasáhla velmi výrazně,“ potvrzuje František Holec, prezident Svazu drobných, malých a středních zaměstnavatelů v oboru stavebnictví. Zastavily se některé velké projekty a bez zakázek jsou najednou stovky subdodavatelů. „Propad bytové výstavby o téměř osm procent je prostě znát,“ shrnuje Holec. Například společnost Projekt Sever zastavila přípravy projektu, který počítal s výstavbou více než 1100 bytů a domků v pražských Benicích a Uhříněvsi.
Developeři loni postavili o tři tisíce méně bytů než v roce 2007. Letos to rozhodně nebude lepší. „Současná ekonomická situace přinese další výrazné snížení počtu dokončených bytů. Během několika let se může bytová výstavba propadnout až o 50 procent,“ dodává. Důsledkem tohoto trendu je nedostatek zakázek nejen pro dodavatele, ale i pro celý stavební průmysl.
Snížení DPH by trhu pomohlo
Momentálním cílem Svazu podnikatelů ve stavebnictví je podpora poptávky. Některé země již na konci loňského roku přijaly programy na oživení stavebnictví. Například dočasně snížily sazbu DPH u novostaveb. V Belgii dokonce z 21 procent na šest procent. „Jenže česká vláda má obavy, zda by tento krok schválila Evropská komise. Jiné země se buď neptaly, nebo byly odvážnější,“ kritizuje postoj vlády Matyáš. Podle jeho slov je právě přechodné snížení DPH ideální pomůckou pro přečkání krize. „V prosazování této myšlenky budeme pokračovat, protože oblast pozemního stavitelství, jejíž podstatnou část tvoří bytová výstavba, je letos nejvíce ohrožena. Přitom toto odvětví nyní zajišťuje více než 80 procent zakázek pro stavební firmy,“ vysvětluje šéf svazu stavebníků.
Ministr financí Miroslav Kalousek uvažuje o snížení daně z přidané hodnoty z devatenácti na pět procent u některých služeb s vysokou přidanou hodnotou práce. Stavebnictví do této skupiny patří. Návrh je ovšem zatím ve stadiu diskuze mezi ministry financí členských zemí Evropské unie. Podle odborníků má záměr velkou naději na úspěch. K dohodě by mohlo dojít už na březnovém zasedání ministrů. Ovšem pokud by členské státy dostaly volnou ruku ve snižování sazeb, změna by nejdříve musela projít legislativním procesem v Česku. Z toho je zřejmé, že vývoj ve stavebnictví hned tak neovlivní.
Záchrana: peníze do infrastruktury a úspor energií Svaz podnikatelů ve stavebnictví doufá, že díky investicím do budování a modernizace dopravní infrastruktury nebude letošní propad stavebnictví tak hrozivý. „Pokud vláda poskytne plánované 93,3 miliardy, pak to bude částka dostačující. Teď jde o to, zda vyčleněné peníze skutečně půjdou na tyto účely, nebo zda se jimi budou hasit jiné rozpočtové problémy,“ dodává Matyáš. Zároveň upozorňuje, že stavebnictví stagnuje nebo se propadá ve všech evropských zemích. Tuzemské firmy proto musí počítat se zesílením konkurenčního tlaku ze zahraničí. Výraznou injekcí pro oživení trhu bude i státní podpora zaměřená na programy snižování energetické náročnosti budov. Česká vláda kromě slíbených deseti miliard, které by měl z prodeje emisních povolenek do zahraničí získat Fond životního prostředí, počítá se 4,1 miliardy na revitalizaci sídlišť v rámci programu Panel Státního fondu rozvoje bydlení. Další prostředky ještě půjdou z Evropského fondu pro regionální rozvoj. „Věříme, že po schválení vládního protikrizového balíčku, v němž se počítá s několika miliardami korun za zateplování domů, výměny kotlů a tepelných čerpadel, se situace zlepší. V dubnu uvidíme, jaká bude situace. Ale záleží také na tom, jestli budou mít lidé peníze. Už se ukazuje, že se dostávají do problémů,“ říká představitel menších stavebních firem František Holec. Ovšem malé a střední stavební firmy zatím dopady krize nepociťují tolik jako velké společnosti. „Propad jsme zaznamenali v lednu a začátkem února, ale práce se opět rozběhly a všechno se vrací do starých kolejí. Je pravda, že větší investice se zastavily. Jako subdodavatelé jsme oslovováni méně než dřív, ale kompenzuje se to jinými akcemi,“ říká Roman Gregor z firmy Grapal na Olomoucku. Menší firmy si podle jeho slov práci dokážou najít, neboť jsou pružnější. „Myslím, že se na nás krize nijak neprojeví, zvlášť jestli nastoupí dotace na zateplování domů,“ předpokládá. Jeho firma propustila na konci roku tři zaměstnance, teď už další propouštění neplánuje. Pavel Pravda z firmy CZ-stavby České Budějovice dokonce tvrdí, že mají mnohem víc práce než loni. „Letošního roku se nebojím, protože zakázky už máme nasmlouvány. Polovinu pro větší investory, polovinu pro soukromníky. A rok 2010 zatím neřeším,“ říká Pravda. Také Jiří Pešina ze společnosti P-stavební z Prahy potvrzuje, že prozatím žádné dopady krize firma nezaznamenala. „Specializujeme se na konečného zákazníka. Ale v budoucnu to určitě znát bude,“ obává se. Jeho firma má sice v současnosti méně práce, ale to je v tomto ročním období podle jeho slov obvyklé. Proto se snaží na dopady krize připravit. „Méně utrácíme, méně investujeme,“ vysvětluje. „Zakázky, které máme nasmlouvány, zatím nikdo neodřekl,“ dodává. Faktury by se měly platit do měsíce**
Nepříznivou atmosféru na trhu vnímají mnohem více velké stavební firmy. „Dopad současné ekonomické situace nejvíce vnímáme v segmentu pozemního stavitelství. Určité zbrzdění registrujeme i na developerském trhu. Nejméně zasažený segment představují infrastrukturní stavby, protože stojí na dlouhodobých projektech,“ konstatuje ředitelka odboru komunikace Skansky Lucie Nováková. Hlavním protikrizovým opatřením podle jích slov je nyní velmi pečlivé zvažování projektů, jichž se firma zúčastní.
Omezováním zakázek se logicky koncentruje konkurence. Některé firmy se snaží podbízet cenami, které nedosahují skutečných nákladů. To by podle odborníků mohlo vést k neplacení subdodavatelům a krachu malých a středních firem. Už dnes patří stavebnictví mezi nejzadluženější obor české ekonomiky. Téměř třetina stavebních firem jsou podle průzkumu Hospodářské komory notorickými dlužníky.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví proto požaduje vytvoření právních záruk úhrad faktur veřejných investorů do třiceti dnů, aby se tak odstranily finanční potíže v oblasti cash-flow. Právě delší doba splatnosti, zejména u veřejných zakázek, vede podle nich k insolventnosti v navazujícím dodavatelském řetězci. „Posílilo by to finanční stabilitu všech podniků, a to zejména v situaci, kdy poskytování úvěrů je ztíženo,“ říká Matyáš. Současná legislativa se podle něj platebními podmínkami při realizaci veřejných zakázek vůbec nezabývá. A tak není výjimkou ani lhůta splatnosti 180 dní.
Velký generální dodavatel situaci ustojí, ovšem pro malé a střední podniky je často likvidační. „Součástí našeho návrhu opatření ke zmírnění krize je vytvoření právních záruk, aby úhrady faktur ze strany veřejných investorů nebyly delší než jeden měsíc. To by zabránilo nutnosti čerpání úvěru pro výplatu subdodavatelů a dodavatelů, nákup materiálu a podobně. Rovněž usilujeme o zásadu odvádět platby DPH až na základě zaplacené, nikoliv vystavené faktury,“ dodává Matyáš. Také představitel malých stavebních firem František Holec si stěžuje, že malé firmy nejvíc trápí „neskutečná doba splatnosti faktur“. „Je to ještě horší, než to bylo loni,“ konstatuje.
