komentář
V Česku není mnoho institucí, které by se mohly pochlubit takovými úspěchy jako CzechInvest. Jeho úkolem je lákat zahraniční investice a tuto úlohu plní. Česko je v přílivu přímých investic na hlavu nejúspěšnější z celé střední a východní Evropy. Řada investorů se nijak netají tím, že právě profesionální prezentace CzechInvestu pro ně byly přinejmenším důležitým prvotním impulsem. Šéf CzechInvestu Martin Jahn a jeho lidé dokážou v zahraničí dobře prodat veškerá pozitiva zdejšího investičního prostředí.
Řády a uznáními ověšený Martin Jahn je také atraktivním terčem pro své kritiky. Příprava televizní reportáže, která najednou zpochybní všeobecně uznávané úspěchy CzechInvestu, je velmi lákavá, byť si žádá i jistou dávku odvahy. Nic proti tomu. Ale pořad Klekánice z minulého týdne (11. listopadu) působil dojmem, že ho až příliš ovlivnili různí Jahnovi kritici, kteří nemohou být vůbec považováni za objektivní pozorovatele.
Není pochyb o tom, že personální propojení CzechInvestu a Sdružení pro zahraniční investice rozhodně není šťastným řešením. Je především chybou představitelů státu, že na konci devadesátých let neprosadili dokonalejší systém, u kterého by něco podobného vůbec nepřicházelo v úvahu. Ale činnost Martina Jahna by se měla hodnotit především podle konkrétních výsledků. A z hlediska celkového hodnocení CzechInvestu rozhodně není rozhodujícím kritériem to, jakou část průmyslových zón se podařilo obsadit.
Jahnovi kritici pocházejí z různých kruhů. Část z nich zřejmě vede především závist, což v českých poměrech není nic překvapivého. Ani muž, který se nedávno stal rytířem francouzského Národního řádu za zásluhy, nemusí být doma prorokem. Další skupině kritiků nelze upřít vlastní vizi. Část Občanské demokratické strany vždy zpochybňovala celý systém investičních pobídek. Protože však fakta o tom, že tyto pobídky skutečně fungují, jasně nahrávají jejich zastáncům, kritici se chytají i velmi sporných argumentů.
V levé polovině politického spektra, včetně části vládní strany, zase ožívá představa, že za české ekonomické problémy může nedostatečná podpora tradičních odvětví těžkého či těžebního průmyslu. CzechInvest přitom představuje zcela jiný trend. Investiční pobídky nemají nic společného s revitalizací problémových podniků – jde o lákání nových životaschopných investic. V pozadí sporu o Jahna je možné vypozorovat závažnější střet o směřování české ekonomiky.
