PETR SKOKAN, HEJTMAN LIBERECKÉHO KRAJE: Liberecký kraj letos získal půjčku na opravu silnic a přibylo v něm několik nových investorů. „Konečně se také začíná rýsovat podnikatelské využití bývalého vojenského prostoru Ralsko,“ říká hejtman Petr Skokan.
PETR SKOKAN, HEJTMAN LIBERECKÉHO KRAJE: Liberecký kraj letos získal půjčku na opravu silnic a přibylo v něm několik nových investorů. „Konečně se také začíná rýsovat podnikatelské využití bývalého vojenského prostoru Ralsko,“ říká hejtman Petr Skokan.
Připravujete v blízké době nějakou novinku v podpoře podnikání?
V současné době zkoumáme potenciál Libereckého kraje pro vznik takzvaného klastru, což je oborové seskupení firem za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Konkrétně se jedná o sklářský klastr a textilní klastr. Dále zpracováváme ve spolupráci s agenturou CzechInvest studii mapující lokality typu brownfields na území kraje. Chtěli bychom se těmto lokalitám v následujících letech věnovat více než doposud, neboť se domníváme, že celá řada z nich by mohla být pro nové investory za určitých podmínek značně atraktivní.
Co vás v posledním roce ve vašem kraji nejvíce potěšilo? Velice mě například potěšilo otevření firmy DGS Druckguss Systeme v Liberci, která je dceřinou firmou švýcarské společnosti zabývající se tlakovým litím. Mateřská firma totiž sídlí na území kantonu St. Gallen, se kterým Liberecký kraj už několik let intenzivně spolupracuje. K otevření nové výrobní firmy, kde vzniklo několik stovek nových pracovních míst, tak nepochybně přispěla i naše zahraniční spolupráce. A kde vás naopak „tlačí bota“? Problém, se kterým se musíme vypořádat, je rozvoj hospodářsky slabých oblastí. Naším cílem je, aby se kraj rozvíjel rovnoměrně. Snažíme se proto těmto oblastem pomáhat například formou grantů a grantových schémat. Velký rozvojový potenciál vidím v bývalém vojenském prostoru Ralsko, který obhospodařovala státní organizace Privium a teprve letos přistoupila vláda k převodu pozemků v této rozlehlé lokalitě na obec a kraj. Doufám proto, že se nám ve spolupráci s obcí Ralsko podaří najít vhodné investory, aby se i do této oblasti vrátil život. Je na čase, armáda odtud odešla už před déle než deseti lety. V jaké fázi se tedy nyní nachází obnova tohoto území, rýsuje se už nějaké konkrétní podnikatelské využití? V současné době probíhá na ministerstvu financí privatizační projekt, jehož výsledkem by mělo být převedení některých majetků v prostoru Ralsko na Liberecký kraj. Jedná se především o bývalé vojenské letiště Hradčany. Tento převod je však značně komplikovanou záležitostí a není to otázka několika dnů či týdnů. Podle aktuálních informací, které máme k dispozici, by k faktickému převodu mohlo dojít zhruba na přelomu tohoto a příštího roku. V současné době zpracováváme studii, jejímž výsledkem by mělo být posouzení stávajícího využití letiště Hradčany a stanovení jeho nejvhodnější budoucnosti. Ve spolupráci s obcí evidujeme několik potenciálních investorů a jejich případné záměry by se měly objevit v oné studii. Českolipsko patří mezi ekonomicky slabší části kraje. Zaznamenal jste v posledním roce nějakou pozitivní změnu? Neřekl bych, že jako celek patří Českolipsko mezi problémovější regiony. Určitě se tady projevil útlum uranové těžby, ale naštěstí do regionu přišlo několik velkých investorů a díky nově vybudovaným výrobním firmám se podařilo předejít velké nezaměstnanosti. Doufám, že se podaří oživit Ralsko a Cvikovsko, které je jednou ze zmíněných hospodářsky slabých oblastí. Kteří výrazní investoři do vašeho kraje letos přibyli?
Kromě zmíněné firmy DGS Druckguss Systeme to například v Jilemnici byla textilka Mehler Engineered Products či semilská společnost Ontex CZ, která vyrábí sanitární potřeby. Triumpf Liberec se specializuje na strojní zařízení a součástky pro automobilový průmysl vyrábí nová firma Lucas Varity v Jablonci nad Nisou. Tyto společnosti v Libereckém kraji vytvořily mnoho nových pracovních míst. Dobré je i to, že jsou to firmy z různých odvětví. V posledních letech se zde totiž jinak usazují převážně výrobci komponent pro automobilový průmysl.
Před časem jste začali jednat s Evropskou investiční bankou o půjčce na nutnou opravu silnic. Jak jednání dopadlo?
Kraj chtěl skutečně původně peníze získat od Evropské investiční banky. Nakonec jsme si ale půjčili od Komerční banky, neboť její nabídka byla pro nás přijatelnější. Za úvěr ručíme krajským rozpočtem, nikoli nemovitostmi, jak tomu bylo v případě Evropské banky. S Komerční bankou jsme podepsali smlouvu o úvěru ve výši 750 milionů korun letos v únoru. Do konce roku investujeme do oprav silnic celkem víc než 200 milionů. Větší rozsah stavebních prací není možný, protože současně budou probíhat i rekonstrukce, na které jsme získali evropské dotace, a není možné celý kraj pro dopravu uzavřít. Bohužel ani zmíněných 750 milionů korun nám nebude stačit na to, abychom opravili všechny rozbité silnice. Jejich skutečná zanedbanost je totiž mnohonásobně vyšší, dosahuje téměř deseti miliard korun.
Jak je na tom kraj celkově s čerpáním peněz z Evropské unie?
V letošním roce končí jedno plánovací období pro čerpání těchto finančních prostředků a naše pozornost se již zaměřuje na to další. V současné době tak zpracováváme společně s Pardubickým a Královéhradeckým krajem Regionální operační program NUTS II Severovýchod. Jednou z prioritních oblastí je podpora podnikání a v jejím rámci cestovní ruch. Domníváme se, že tyto finanční prostředky se mohou stát významným doplňkovým nástrojem pro připravovaný operační program Podnikání a inovace, který bude realizován v gesci ministerstva průmyslu a obchodu.
