Slovo má Parlament, opozice je proti
Vláda podpořila minulou středu návrh zákona o přijetí úvěru ve výši takřka 77 miliard korun na nákup 24 stíhaček Jas–-39 Gripen britsko–švédského konsorcia BAE–Systems/SAAB. Úvěrem do 58,5 miliardy korun chce hradit nákup letadel a úvěrem do 18,4 miliardy korun financovat jejich výzbroj. Úvěrování nákupu stíhaček musí ještě schválit Parlament. Kabinet prý nebude požadovat, aby Parlament návrh projednával ve zkrácené lhůtě. Přitom chce Poslanecké sněmovně ještě během druhého čtení doručit smluvní vztahy vlády s dodavatelem stíhaček. Opozice nesouhlasí. Předseda branného a bezpečnostního výboru sněmovny a stínový ministr obrany za ODS Petr Nečas označil rozhodnutí kabinetu o úvěru stejně jako celý nákup stíhaček za unáhlený a neuvážený krok. „Je evidentní, že vláda nedosáhla širšího politického konsenzu a ani o jeho dosažení neusilovala. Ten je přitom nutný pro to, aby podobně nákladná a dlouhodobá investice byla zabezpečena, řekl Nečas. Výše úvěru podle něj svědčí o tom, že údaje o ceně 50 miliard, které vláda zveřejnila loni, byly nepravdivé. „Je to dost závažná věc a názor si na ni uděláme, až ji od vlády dostaneme, řekl předseda čtyřkoalice Karel Kühnl a pokračoval, že zvážit je nutné například to, zda stát stíhačky vůbec potřebuje, kolik jich potřebuje a kdy, případně jak by bylo možné vzdušný prostor bránit bez jejich využití. Návrh zákona, který je jednostránkový s krátkým zdůvodněním, hodlá vláda ještě doplnit zprávou o stavu vzdušných sil české armády. Kabinet ji bude mít podle Tvrdíka k dispozici na příští schůzi. Dalšími doplňky zákona bude smlouva s dodavatelem, smlouva o offsetových programech posouzená nezávislým auditorem, smlouva o případném odprodeji bitevníků L–159 a o případném vstupu strategického investora do Aera Vodochody. Offsety v předstihu. Jaká je situace v oblasti slibovaných offsetů, v jejichž rámci má České republice BAE/SAAB zajistit ekonomické výhody ve výši 150 procent zakázky? Zatím k nám offsetový program společnosti Gripen přivedl dvanáct investičních projektů v celkové hodnotě přesahující tři miliardy korun, zhruba jednu pětadvacetinu potřebné částky. Tyto peníze v Česku údajně zůstanou, i kdyby z nákupu stíhaček sešlo. K největším uskutečněným či plánovaným projektům má patřit rozvoj plzeňského letiště během následujících deseti let, které má vyjít na 279 milionů dolarů. Investiční záměry v Pardubickém kraji, jež mají přinést 200 až 250 milionů dolarů, směřují do Synthesie Pardubice na zvýšení produkce pigmentů a firmy Retia, kde by se měly vyrábět elektrotechnické a radarové komponenty pro Gripeny. Další prozatímní neznámou je kapitálový vstup konsorcia do Aera Vodochody, od kterého si vláda slibuje, že by mohl přinést lepší vyhlídky na prodej několika desítek podzvukových bitevníků L–159 do zahraničí. „Vyjednávání jsou v počátečním stadiu, zatím ani nevíme, jaký podíl bychom měli v Aeru získat ani jakou roli tam po případném vstupu sehrajeme, řekl minulé úterý týdeníku EURO vice–prezident pro komunikaci BAE/SAAB John Neilson.
