bez podtitulu
[bez titulku]
V roce 2009 si v Česku, Rakousku a v celé Evropě připomínáme mimořádné události z období před dvaceti lety, kdy definitivně padla železná opona a v zemích střední a východní Evropy nastaly demokratické změny.
Těší mne, že otevření železné opony se stalo podnětem pro první přeshraniční zemskou výstavu, která se letos uskuteční na rakouské straně ve městech Horn a Raabs a na české straně v Telči. Výstava, která akcentuje nejen politický rozměr, ale i kulturní a sociální aspekty této významné historické události, nabízí zainteresovaným návštěvníkům na obou stranách hranice možnost sledovat proměnlivou historii obou našich zemí v celém jejím rozmanitém formování.
V roce 2009 si ale také připomínáme velké rozšíření Evropské unie před pěti lety, které pro přistupující země znamenalo definitivní návrat do Evropy a především pro sousední státy Rakousko a Česko otevřelo možnosti mnohostranné spolupráce. Studie, které byly představeny v rámci významné konference uskutečněné během českého předsednictví EU v Praze, působivě doložily pozitivní důsledky tohoto rozšíření pro členské země Evropské unie.
Toto velké rozšíření umožnilo státům střední Evropy také pokračovat působivým způsobem v dynamickém dohánění hospodářské úrovně započatém v roce 1989 a stát se významnými ekonomickými partnery pro ostatní členské země Evropské unie. Rakousko stejně jako Česko ve velké míře profitovalo z otevření hranic. Některá čísla mluví sama za sebe: dnes, pět let po rozšíření a dvacet let po pádu železné opony směřuje třetina vývozu zemí eurozóny do střední Evropy. Členské země Evropské unie uskutečnily v tomto regionu přímé investice za více než 320 miliard eur. Rakousko se přitom hospodářsky angažovalo na nejpřednějším místě a Česko se stalo jednou z našich nejdůležitějších partnerských zemí.
Zcela konkrétně je dnes Česká republika čtvrtým nejdůležitějším obchodním partnerem Rakouska, a to ještě před Francií, Velkou Británií nebo Švýcarskem. Česko je ale také oblíbenou cílovou zemí pro rakouské investory, což se ukazuje v tom, že Rakousko je dnes třetím nejdůležitějším investorem v České republice. Dovozy a vývozy mezi oběma našimi zeměmi jsou vyrovnané, takže můžeme mluvit o rovnocenných obchodních partnerech.
Toto úzké hospodářské propojení našich zemí však zároveň představuje závazek spolupráce. Zejména v dobách globální ekonomické krize jsou menší země jako Česko a Rakousko vyzývány, aby vystupovaly proti hospodářskému protekcionismu. České předsednictví Radě Evropské unie toto mělo od počátku mezi svými nejvyššími prioritami a tento názor na evropské úrovni přesvědčivě zastupovalo.
To mě přivádí k další významné letošní události. V prvních šesti měsících tohoto roku Česko poprvé vykonávalo předsednictví Evropské unii – za rámcových podmínek, které vzhledem ke globální finanční a hospodářské krizi, plynové krizi z počátku roku a mezinárodním událostem, jako byla krize na Blízkém východě, nemohly být těžší. Až Česká republika předá prvního července štafetu Švédsku, skončí půlrok tvrdé práce, ale také pololetí napínavých výzev.
Pád železné opony před dvaceti lety a rozšíření Evropské unie v roce 2004 napomohly střední Evropě k nové kvalitě politických a hospodářských vztahů, které ještě nikdy nebyly tak těsné jako nyní. Že tomu tak vždy nebylo, bychom si měli uvědomit právě ve vzpomínkovém roce 2009. Demokracie a tržní ekonomika nejsou samozřejmostí. Na pozitivní výsledky událostí z roku 1989 se často kvůli aktuálním výzvám, zejména na základě sociálních a hospodářských problémů, zapomíná. Na co by se ale nemělo zapomenout, je to, že dnes již neexistují žádné hranice mezi Západem a Východem a že evropská solidarita je jedním ze základních pilířů fungující Evropské unie a dobrých sousedských vztahů.
Dr. Margot Klestilová-Löfflerová je od března 2005 rakouskou velvyslankyní v České republice.
