xxx
Úvodní slovo velvyslance Rakouské republiky v České republice Dr. Ferdinanda Trauttmansdorffa pro ekonomický časopis EURO u příležitosti rakouského partnerství na strojírenském veletrhu Brno 2010.
Kdo se podívá na po staletí úzce propojené rakousko-české dějiny průmyslu, tomu jsou nápadné především dva prvky: dynamika a inovace. Zřetelné je to především na rozvoji podniků, které byly, respektive jsou činné na území dnešního Rakouska a Česka, na práci univerzit a spolupráci ve výzkumu a také na životopisech jednotlivých osob. Například Josef Ressel, který je znám jako vynálezce lodního šroubu a potrubní pošty, se dostal díky četným vzpomínkovým akcím u příležitosti 150. výročí úmrtí v roce 2007 opět silněji do rakousko-českého povědomí. Jeho vynalézavost navázala na jeho zkušenosti a vzdělání z Čech, Horního Rakouska, Vídně, Terstu a z mnoha dalších míst. Pravda, sdílel osud mnoha vynálezců a za svého života se jeho inovačnímu duchu dostalo jen málo ekonomického úspěchu. Karlu Adalbertu Lannovi, jednomu z pionýrů železnice v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, vděčíme kromě jiného za – co se trati týče – nejkratší železniční spojení z Vídně do Prahy přes Waldviertel. Ekonomicky úspěšným se stal Lanna ale díky lodní dopravě na Vltavě, obchodem se solí a stavbou silnic a mostů. Velký podíl měl Lanna i na rozvoji těžkého průmyslu v Kladně. Také další historie firem a příběhy rodin v oblasti průmyslu a strojírenství vykazují prvky dynamiky a inovace napříč proměnlivými dějinami obou našich zemí: jedním z příkladů je strojírenská, elektrotechnická a vozidla vyrábějící firma ČKD a její zakládající rodina Kolbenových, jejichž příběh byl poznamenán ranami osudu od konce monarchie, přes rasovou diskriminaci národních socialistů až ke kolektivizaci v době komunismu a útěkem v roce 1968. Český průmysl se pustil po roce 1989 do nového rozletu, z jeho úspěchu profitovalo mnoho rakouských podniků nebo na něm měly značný podíl. Obzvlášť obdivuhodným příkladem je úspěch českého automobilového průmyslu, který staví také na společných historických základech, včetně inovací Hanse Ledvinky jakožto hlavního konstruktéra Nesselsdorfer Wagenbaufabrik (později Tatra) a automobilové firmy Steyr v Rakousku. Také cesta Ferdinanda Porsche k ohromnému úspěchu v konstrukci automobilů začala v Čechách a vedla přes Vídeň do Baden-Württembergu. Na dnešním úspěchu značky Škoda, ale také dalších výrobců v Čechách, mají podíl jak české, tak rakouské dodavatelské podniky a také velká obliba českých aut v Rakousku již dlouho ukazuje, že české výrobky i tohoto odvětví zaujaly trvalé místo na rakouském trhu. Kdo zná dějinné pozadí a bere také v úvahu důležitost strojírenství v obou zemích, toho nepřekvapí, že stroje, dopravní prostředky, průmyslové zboží a hotové výrobky činí přes 70 procent veškeré výměny zboží mezi Českou republikou a Rakouskem. Rakousko je pro Česko jednou z nejdůležitějších odběratelských zemí na celém světě, co se této skupiny zboží týče. Vzhledem k tomu chce Rakousko dát výrazný signál pro bilaterální hospodářské vztahy a převzalo partnerství nad nejdůležitějším veletrhem v České republice – mezinárodním strojírenským veletrhem MSV Brno, který se koná 13. až 17. září 2010. Veletrh bude obsahovat řadu pro Rakousko specifických prvků, jako například uskutečnění rakouské skupinové výstavy, prezentaci rakouské ekologické technologie, cestu návštěvníků na veletrh a den inovace. I přes to, že naše sousedství mnohdy s sebou přináší i to, že tučné titulky médií často ovládají jiná témata hospodářství, stovky podniků na obou stranách hranice už dávno vypracovaly a vybudovaly bez velkého zdůrazňování takové formy spolupráce, které mohou být příkladem i pro další bilaterální oblasti. Zvláštní pozornost naší práce na velvyslanectví je proto věnována tomu, aby se právě tato vzájemnost a z ní plynoucí hospodářské, sociální a společenské služby opět více posunuly do zorného pole veřejnosti. Chceme v srdci Evropy denně otvírat novou kapitolu plodné spolupráce a provázanosti našich hospodářství a společností, kapitolu, které se v naší společné evropské budoucnosti bude moci přisoudit také tolik úspěchu jako vynálezům a činům Josefa Ressela, Adalberta Lanny a mnoha dalších průkopníků.
