Za jakých podmínek jsem povinna uvolnit zaměstnance na letní dětský tábor, kde chce pracovat jako vedoucí? Marie P., Jihlava Péče o mládež na dětských táborech, ať již v pozici hlavního vedoucího, organizátora tábora, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, zdravotníka nebo hospodáře se považuje za takzvaný úkon v obecném zájmu (viz zejména vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č.
18/1991 Sb., příloha č. 1, část první).
Zaměstnavatel je povinen, nebráníli mu v tom závažné provozní důvody (například naléhavé výrobní zakázky), poskytnout svým zaměstnancům účastnícím se dětského tábora pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však tři týdny v kalendářním roce, a to včetně náhrady ucházející mzdy (tedy takzvané placené volno). Delší volno nebo náhradu mzdy za delší dobu je možné sjednat v kolektivní smlouvě či stanovit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.
Na volno ale nemá nárok každý. Zaměstnavatel musí uvolnit z práce jen toho zaměstnance, který s dětmi nebo mládeží soustavně a bezplatně pracoval nejméně po dobu jednoho roku před konáním tábora. Tuto podmínku nemusejí splnit pracovníci, kteří pojedou na tábor pro zdravotně postižené děti a mládež. Ostatní zaměstnanci, kteří se do práce s dětmi a mládeží nezapojují soustavně po celý rok, ale jen v době konání tábora, si musejí vzít řádnou dovolenou, anebo se dohodnout se svým zaměstnavatelem na poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy (tedy neplaceného volna); pak si musejí také sami hradit zdravotní pojištění.
Organizace nebo osoba, která je pořadatelem tábora, a pro níž je zaměstnanec uvolňován, je povinna, nedojde-li k jiné dohodě, náhradu mzdy vyplacenou zaměstnanci za dobu (zpravidla zmiňovaných tří týdnů) konání tábora uhradit (refundovat) zaměstnavateli, u něhož je zaměstnanec v pracovním nebo obdobném poměru. Zaměstnavatel může ve zmíněné dohodě s osobou či organizací, pro níž je zaměstnanec uvolňován, od nároku na refundaci zcela nebo částečně ustoupit.
RichardW. Fetter podnikový právník
