Poroste-li zadlužení domácností stejným tempem, doženeme v něm zanedlouho eurozónu
České domácnosti se v posledních letech výrazně zadlužují. Tento růst zadlužení doprovází pokles jejich hrubé míry úspor. Její hodnota se v polovině roku 2008 pohybovala okolo šesti procent. Tento trend ovlivnil jejich očekávaný růst příjmů v souvislosti s procesem reálné konvergence, snadnější přístup k úvěrům, nízké úrokové sazby v posledních letech, zvyšování cen nemovitostí a také stárnutí populace.
Celkový dluh
Zadlužení obyvatel se každoročně zvyšuje zhruba o třetinu. V polovině roku 2008 hodnota dluhu českých domácností dosahovala 900 miliard korun. Rekordní nárůst zadlužení zaznamenaly české domácnosti během roku 2007 – jejich celkový dluh vzrostl o více než 200 miliard korun. Byl to zhruba pětinásobek růstu z roku 2002 a více než celkový objem dluhu domácností v tomtéž roce (185 miliard korun). Úvěry obyvatel u bankovních institucí dosáhly letos na konci července 750 miliard korun – na bydlení 570 a spotřebitelské 180 miliard korun. Dalších téměř 150 miliard korun dluží domácnosti nebankovním institucím (viz Trvalý růst). Podíl bankovních úvěrů domácnostem na celkovém úvěrovém portfoliu rezidentů během roku 2007 i 2008 rostl. A v polovině roku 2008 se téměř vyrovnal podílu úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům. Tento trend táhl zejména pokračující zájem domácností o vlastní bydlení a jednorázový efekt předfinancování stavebních prací z důvodu změny snížené sazby DPH z pěti na devět procent od 1. ledna 2008. Přesto lze vidět citelné zpomalení nárůstu zadlužování v tomto roce. Souvisí jak s jednorázovým efektem změny sazby DPH a následným enormním růstem úvěrů na konci minulého roku, tak se zpřísňováním úvěrových podmínek zejména v oblasti úvěrů na bydlení v důsledku globální úvěrové krize, jež začala v létě 2007.
Nižší úroveň
Poměr dluhu k hrubým disponibilním příjmům domácností dosáhl v polovině roku 2008 51 procent (oproti 40 procentům na konci roku 2006). Rovněž poměr dluhu k finančním aktivům naznačuje zvyšování dluhové zátěže obyvatel (34 procent v polovině roku 2008 oproti 26 procentům na konci roku 2006). Celkový dluh obyvatel vyjádřený podílem na HDP narostl na současných zhruba 26 procent (viz Zvyšování dluhové zátěže). Stejně jako v předchozích letech byly celkové přijaté úroky domácností vyšší než zaplacené. Pokračoval však trend mírného snižování čistého agregátního úrokového výnosu. Navzdory rychlému růstu zadlužení českých domácností v minulých letech je však celkově ve srovnání se západoevropskými zeměmi stále nízké. To potvrzují hodnoty všech tří zmiňovaných ukazatelů. Například ve Velké Británii podíl dluhu na disponibilním příjmu domácností převyšuje 170, v USA 120, v Irsku 130, a v Dánsku nebo Nizozemí dokonce 200 procent. Také ukazatel poměru dluhu k finančním aktivům potvrzuje nižší zadlužení českých domácností. Rozdíly však nejsou natolik výrazné – Dánsko 55, Španělsko 47, Portugalsko 47, Nizozemsko 39, Německo 35 a Rakousko 35 procent. Pro některé země je tento ukazatel ještě nižší – Belgie devatenáct procent. Všechny uvedené ukazatele zadluženosti domácností jsou vypočítané na základě agregovaných bilancí. Pokud mají agregátně velké množství finančních aktiv, nemusí to platit o zadlužených lidech. Nižší hodnoty ukazatele podílu dluhu na finančních aktivech v případě některých zemí mohou odrážet vyšší nerovnost v distribuci bohatství. Tento efekt se bude pravděpodobně více projevovat u ukazatele založeného spíše na finančních aktivech než na disponibilních příjmech. Zejména u zemí, v nichž několik bohatých jednotlivců vlastní významnou část akcií velkých firem, může být ukazatel podílu dluhu na finančních aktivech značně vychýlený. Celkově nižší zadlužení českých domácností potvrzuje i ukazatel podílu dluhu na HDP – zhruba třetinový oproti průměru zemí v eurozóně. Z toho vyplývá, že české domácnosti zatím celkově nelze považovat za předlužené. Pokud by však zadlužování pokračovalo stejným tempem jako v roce 2007, na konci roku 2008 by ukazatel dluhu k hrubým disponibilním příjmům dosáhl zhruba 57 procent. Na této úrovni byla eurozóna asi před deseti lety. Pokud by poté dluh rostl stejným tempem, tento ukazatel by se při zachování současných trendů vyrovnal dnešnímu průměru eurozóny (kolem sta procent) pravděpodobně na konci roku 2011. Vývoj v první polovině roku 2008 však ukazuje na určitou korekci vysokých temp růstu úvěrů z konce roku 2007. Kromě znatelného zpomalení hypotečních úvěrů v tomto roce nastal i absolutní pokles úvěrů u nebankovních institucí. Ty jsou určeny převážně na spotřebu a poskytovány jsou i méně bonitním domácnostem za vysoké úrokové sazby. To lze vnímat jako žádoucí korekci nadměrného růstu tohoto segmentu v minulém roce.
Problémy s příjmy
Zadlužování domácností může mít odlišné dopady na různé skupiny obyvatel. Nejvyššímu riziku možných budoucích problémů se splácením jsou vystaveny zejména domácnosti nízkopříjmové a s jedním ekonomicky aktivním členem. Ve výběrovém šetření Českého statistického úřadu uvedla tři procenta domácností problémy se splácením úvěrů. Souvisely zejména se spotřebitelskými úvěry. Ty byly pro šest procent domácností velkou a pro patnáct procent určitou zátěží. V nejnižších příjmových skupinách však uvedlo velkou zátěž týkající se splácení více než deset procent domácností. Dle subjektivního hodnocení téměř 70 procent domácností vycházelo s příjmy s obtížemi. Pro nejnižší příjmové skupiny to bylo dokonce více než 80, pro vysokopříjmové však pouze 30 procent. Zaplatit neočekávaný výdaj ve výši šesti tisíc korun by si nemohlo dovolit 40 procent domácností. V případě nejnižších příjmových skupin to uvedlo asi 70 procent domácností. Ty jsou navíc závislé na dávkách sociální podpory.
Růst úvěrového rizika
Postupné zadlužování obyvatel, dopady krize na světových finančních trzích a poměrně uvolněné úvěrové standardy v minulých letech se letos odrazily i v pozvolném nárůstu úvěrového rizika domácností. Na konci roku 2007 se míra nesplácených bankovních úvěrů pohybovala dlouhodobě na úrovni tří procent, letos v červenci se však mírně zvýšila o 0,3 procenta. Tento vzestup nastal jak v segmentu hypoték, tak spotřebních úvěrů. Dle interního modelu ČNB by se hodnoty tohoto ukazatele měly mírně zvyšovat v závislosti na vývoji doma i v zahraničí. Budoucí míra úvěrového rizika závisí na vývoji úrokových sazeb, inflaci, mezd i nezaměstnanosti v ekonomice. A to má bezprostřední dopad na disponibilní příjmy domácností. Pokud by se naplnil některý méně příznivý scénář, mohla by se na konci tohoto roku míra rizika zvýšit až na čtyři procenta. To se týká zejména nízkopříjmových skupin. Ty se kvůli letošnímu růstu nezbytných spotřebních výdajů, podpořeného i jednorázovými efekty reformy veřejných financí, mohou dostávat do problémů se splácením závazků. Výrazný meziroční nárůst počtu nařízených exekucí o 40 procent, který v roce 2007 dosáhl téměř 430 tisíc, je jedním z projevů růstu zadlužení. V nárůstu exekucí se také odráží, že se tento instrument začíná využívat pro vymáhání širšího spektra pohledávek. Ve většině případů šlo o drobné pohledávky související s razantnějším vymáháním věřiteli. Navzdory relativně stabilní situaci domácností zůstává zejména rizikem předlužení nízkopříjmových skupin obyvatel spojené s nedostatečným finančním vzděláním.
Graf 1:
Trvalý růst
Bankovní a nebankovní úvěry domácnostem (v miliardách korun)
0 100 200 300 400 500 600 Miliard korun
1998 1999 2000 2001 200ě 2003 2004 2005 2006 2007 2008*
Bankovní úvěry na bydlení a nebytové nemovitosti
Bankovní úvěry spotřebitelské a ostatní
Nebankovní úvěry spotřebitelské povahy
Poznámka: údaje jsou za první pololetí 2008
Pramen: Česká národní banka, Česká leasingová a finanční asociace
Graf 2:
Zvyšování dluhové zátěže
Poměr dluhu k hrubým disponibilním příjmům domácností, k finančním aktivům a k HDP (v %)
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 procent
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008*
Dluh vůči hrubým disponibilním příjmům domácností
Dluh vůči finančním aktivům
Dluh vůči HDP
Poznámka: údaje jsou za první pololetí 2008
Pramen: Česká národní banka
Souvislosti
Zadlužení obyvatel se každoročně zvyšuje zhruba o třetinu.
V polovině roku 2008 hodnota dluhu českých domácností dosahovala 900 miliard korun.
Úvěry obyvatel u bankovních institucí dosáhly letos na konci července 750 miliard korun.
Dalších téměř 150 miliard korun dluží domácnosti nebankovním institucím.