Už jen Česko a ESCO: vedení ČEZ chystá rozprodej zahraničních aktiv

Chceme se stát lídrem na trhu s elektřinou ve střední a jihovýchodní Evropě, prohlašoval před třinácti lety sebevědomý šéf skupiny ČEZ Martin Roman. Dnes už má polostátní energetická skupina pod vedením Daniela Beneše mnohem skromnější cíle. Chce se stát regionálním lídrem „pouze“ v oboru energetických služeb. Velké elektrárny už chce vlastnit a stavět jen na domácím trhu.

Naopak co se týká zahraniční expanze minulých let, ČEZ zařadil zpátečku. Ještě letos chce dotáhnout prodej bulharských dceřiných společností, následovat bude prodej aktiv v Polsku, Rumunsku a Turecku. V důsledku prodeje a odstavování zmizí z portfolia i velká část uhelných elektráren na českém území.

Současně ČEZ vzdává své nedávné plány na výstavbu větrných elektráren v Německu a Francii. Uvědomil si, že výnosnost takových investic je příliš slabá. „Konkurence je zde příliš velká a zisk se v důsledku aukčního systému dostává z pohledu energetických firem na nízké hodnoty. U dobře koupené firmy v oboru energetických služeb to může být několikanásobně více,“ říká místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Poradíme, připravíme, zařídíme

Energetické služby – od úsporných opatření u zákazníků po instalaci lokálních energetických zdrojů – mají před sebou ohromný růstový potenciál. Jen splnění cíle Evropské unie v oblasti energetické účinnosti si v Česku vyžádá investice za 700 miliard korun, v Německu se má jednat o 600 miliard eur. Koláč je to obrovský a ČEZ chce být u toho, až se bude krájet.

Letos ČEZ odhaduje, že navýší tržby v oboru energetických služeb, pro něž používá zkratku ESCO, o 36 procent na 21,6 miliardy korun. Do oboru rázně vstoupil na konci roku 2014, kdy získal majoritu ve firmě Enesa a těsnou minoritu v EVČ. Později nakupoval další firmy v Česku i zahraničí. Zatím největším nákupem bylo pořízení německé společnosti Elevion před dvěma lety za pět miliard korun.

Investiční fond ČEZ vstoupil do německého zprostředkovatele solárů Zolar

Během prvního letošního pololetí ČEZ koupil pět technologických firem se zaměřením na energetické úspory a malé zdroje, zaplatil za ně celkem 2,65 miliardy korun. Ani to není konečný stav. Vedení ČEZ ve své nové strategii hovoří o „rychlé organické a akviziční expanzi v Německu, severní Itálii a Polsku“. Na každém ze tří jmenovaných trhů chce patřit mezi tři největší poskytovatele energetických služeb.

Oslovení odborníci z oboru energetiky však upozorňují na slabiny takového plánu. ČEZ totiž postupně košatí, v oboru energetických služeb rychle přibývají desítky společností a tisíce zaměstnanců. Není přitom úplně jednoduché tyto různorodé firmy propojit do funkčního celku; třeba s ohledem na různou firemní kulturu a mentalitu.

Ziskovost v energetických službách také není žádná sláva. Jak ČEZ uvedl v srpnové prezentaci pro investory, v Česku dosahuje podíl provozního zisku před odpisy (EBITDA) na tržbách osmi až devíti procent, v Německu je to jen pět až šest procent. Připomeňme, že za nejlepších časů – naposledy v roce 2010 – celá Skupina ČEZ dosahovala EBITDA marže okolo 45 procent. Na energetických službách lze tedy „nahnat“ vysoké tržby, ale zisky jsou spíše hubené.

Solární boom číslo dvě

Další prostor se otevírá u obnovitelných zdrojů. Tady Česko dostalo za úkol zvýšit jejich podíl na pokrytí spotřeby energie ze současných 15 nejméně na 21 procent v roce 2030. Podobně jako v případě energetických úspor se má jednat o prioritní oblast pro evropské fondy a mají sem směřovat i peníze utržené z prodeje emisních povolenek. Příležitost tedy nechybí -a ČEZ chce být opět u toho.

Vedení firmy vidí příležitosti hlavně ve výstavbě solárních elektráren. Solární panely za posledních deset let výrazně zlevnily a výstavba začíná dávat smysl už za dnešních tržních cen elektřiny. „Potenciál nových fotovoltaik v České republice je pět tisíc megawattů a část z toho bychom chtěli stavět my,“ říká Martin Novák. ČEZ již má spočítáno, že v areálu svých elektráren a uhelných lomů by mohl umístit solární panely o výkonu 500 megawattů.

Současně chce ČEZ připravovat stavbu pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Přiznejme si, že hlavně z toho důvodu, že si to stát přeje. ČEZ naopak od vlády očekává, že dostane garanci návratnosti nejméně 140 miliard korun, na něž tento nákladný projekt vychází. Zatím se jedná o běh na dlouhou trať, samotná výstavba bloku nezačne dříve než v roce 2029.

Prostor k expanzi se nabízí také v dalším moderním odvětví - těžbě a zpracování lithia s navazující výrobou velkokapacitních baterií. Připomeňme, že ČEZ v červenci projevil nezávazně zájem o vstup do těžebního projektu australské EMH u Cínovce v Krušných horách. Do konce roku má čas na rozmyšlenou. „Je to jedna ze strategických úvah. Pokud bychom se toho účastnili, rádi bychom měli celý řetězec, abychom neprodávali lithium někde na světovém trhu,“ dodává Martin Novák.

Stažení z Balkánu i Polska

Naopak s uhlím už ČEZ příliš nepočítá. Do roku 2025 chce snížit výkon provozovaných uhelných bloků téměř o polovinu na 3900 megawattů. Ale jen část bloků bude trvale odstavena z provozu. Redukce bude mít někdy podobu prodeje uhelných bloků jiným subjektům. Elektrárnu Počerady má koupit skupina Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače, na prodej budou také polské elektrárny Chorzów Tento postup kritizují ekologické organizace, které upozorňují, že příspěvek ke snižování emisí skleníkových plynů je v takovém případě roven nule.

Cedulku „na prodej“ však manažeři ČEZ lepí i na další dceřiné společnosti. Původní očekávání spojená s expanzí do Polska a na Balkán se totiž nenaplnila. Možná i proto, že v zahraničí ČEZ nemá lobbistickou sílu jako na domácím působišti. Naopak opakovaně se stal terčem populismu ze strany politiků a regulátorů, kteří upřednostnili nízkou cenu elektřiny pro zákazníky před zisky zahraničních investorů v energetice.

Esej: Jak odtajnit ČEZko

Nejdále zatím ČEZ pokročil s prodejem rozvodné sítě a dalších aktiv v Bulharsku. V červnu uzavřel smlouvu se společností Eurohold. Ta má zaplatit 335 milionů eur a současně uhradit akcionářské půjčky. K dokončení transakce schází už jen pár „drobností“, hlavně tedy souhlas bulharského antimonopolního úřadu a úhrada celé částky ze strany kupujícího.

Zájem o odkup dalších zahraničních firem je rozdílný. Zatímco o rumunské energetické firmy se hlásí již několik zájemců a ČEZ je pravděpodobně prodá se ziskem, s Tureckem to bude horší. Podíly v distribuci energie a vodních či plynových elektrárnách ČEZ bez úspěchu nabízí k prodeji již několik let. Vzhledem k ekonomické krizi a politickému napětí v zemi jsou turecká aktiva téměř neprodejná.

Zisky s otazníkem

Jak dále ČEZ uvádí ve své aktualizované strategii, prodej elektráren, rozvodných sítí a dalších firem v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a Turecku chce stihnout do konce roku 2022. Jejich prodejem se polostátní energetická skupina o něco zmenší, i když ne dramaticky. Příspěvek prodávaných aktiv do roční výše EBITDA skupiny ČEZ loni dosáhl 5,5 miliardy korun, což je 11 procent jeho celkové výše.

Další pokles nastane v důsledku prodeje elektrárny Počerady a odstavení dožívajících uhelných bloků. ČEZ tedy musí hledat nové příležitosti, aby tento pokles vyrovnal. Akcionáři včetně státu očekávají růst tržní hodnoty společnosti, nikoli její pokles. Až čas ukáže, zda expanze v oboru energetických služeb, výstavba velkých solárních parků či možná těžba lithia přinese důstojnou náhradu za utlumené aktivity.

Obraty a revize

Dále čtěte:

Smlouva s ČEZ o stavbě nového bloku je lepší než garance, tvrdí Babiš. Stát tím získá větší kontrolu

Stavět, či nestavět jaderný reaktor. Korejci i další zájemci si možná budou muset počkat

Dostavbu jádra bude platit ČEZ. V případě problémů ji ale bude dotovat stát

ČEZ přijde o výjimku z povinného zveřejňování smluv, bude ale v mírnějším režimu