Německý prezident Joachim Gauck se nebude příští rok ucházet o druhé funkční období. Oznámil to na pondělní tiskové konferenci v Berlíně. Za důvod svého rozhodnutí šestasedmdesátiletý Gauck označil svůj vysoký věk. Nemohl by prý garantovat, že by se úřadu dokázal věnovat se stejnou energií jako doposud. Nový spolkový prezident se bude v Německu volit v únoru 2017.
Vládní politici podle místních médií dlouho usilovali o to, aby Gauck coby někdejší luteránský pastor a bývalý šéf úřadu zkoumajícího činnost východoněmecké tajné policie Stasi znovu kandidoval. Chtěli tím zabránit mimo jiné rozepřím uvnitř koalice křesťanských a sociálních demokratů před parlamentními volbami, které se budou konat na podzim příštího roku.
Přála jsem si druhé funkční období,“ řekla Merkelová v komentáři k dnešnímu Gauckovu oznámení. „Sdělení spolkového prezidenta samozřejmě respektuji a ráda bych mu za dosavadní práci poděkovala,“ dodala. O případném nástupci hovořit nechtěla s tím, že Německo nejdříve v září čekají zemské volby v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku.
Gauckova rozhodnutí lituje také Gabriel, jehož sociální demokracie SPD tvoří s kancléřčinou konzervativní unií CDU/CSU vládní koalici. „Byl to skvělý prezident a stále ještě je,“ řekl vicekancléř, který zdůraznil především Gauckovu osobní bezúhonnost a také to, že stále vystupuje jako prezident celého národa. „Převedl v činy vše, co před nástupem do funkce slíbil,“ uvedl. Podle Gabriela by nyní bylo neupřímné začít hlasitě spekulovat o nástupci.
Spolupředsedkyně strany Zelených Simone Peterová sdělila, že by si jako prezidentského kandidáta dokázala představit ženu či člověka s přistěhovaleckými kořeny. V každém případě je podle ní jasné, že Německo potřebuje ve svém čele skutečnou a nadstranickou osobnost.
Gauck nahradil v březnu 2012 v úřadu prezidenta Christiana Wulffa, který odstoupil po sérii afér. Pokud by se rozhodl zastávat nejvyšší ústavní funkci i ve druhém volebním období, bylo by mu na konci mandátu 82 let.
Německá média už začala spekulovat o Gauckových možných nástupcích. Mezi favority jsou za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) a bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU) dlouholetý předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert, ministr financí Wolfgang Schäuble, ministryně obrany Ursula von der Leyenová a poslankyně Gerda Hasselfeldtová. U socialistů nejčastěji zaznívá jméno ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera.
Na rozdíl od Česka nebo Rakouska prezidenta v Německu nevolí občané přímo, ale prostřednictvím takzvaného Spolkového shromáždění. To je sbor volitelů složený z poslanců Spolkového sněmu a stejného počtu zástupců spolkových zemí.
Dále čtěte:
