Vedu dvacet soudních sporů o akcie podniku, tvrdí šéf Vítkovice Holdingu
Šéf a spolumajitel firmy Vítkovice Holding Jan Světlík se pouští do nového byznysu. V Česku chce postavit až sto nových čerpacích stanic na CNG. „Našel jsem volné místo na trhu,“ zdůvodnil své rozhodnutí vítkovický průmyslník. Do projektu firma investuje stovky milionů korun. A v nejbližších letech hodlá ovládnout dvacet až třicet procent trhu CNG. „Základní výrobní orientace holdingu, především na oblast těžkého strojírenství a výroby ocelových lahví, však zůstává,“ vysvětlil Světlík. Vítkovice Holding je zastřešující firmou strojírenské skupiny s 26 společnostmi. Firma ročně utrží zhruba dvacet miliard korun. Světlíkovo jméno se však v posledních měsících objevuje v médiích především v souvislosti se sporem o akcie firmy Vítkovice Holding s podnikateli Karlem Komárkem a Davidem Beranem.
Akcie Vítkovic původně patřily Janu Světlíkovi, Davidu Beranovi, Petru Novotnému, Milanu Juříkovi a Jaromíru Šilerovi. Jan Světlík kontroloval 45 procent, David Beran stejně a Petr Novotný pět procent akcií. Beran se však v listopadu 2005 rozhodl prodat svých 45 procent akcií Vítkovice Holding podnikateli Karlu Komárkovi, který kromě jiného ovládá firmu K&K Capital Group. Transakci dokonce předběžně schválil antimonopolní úřad. Beran nakonec z obchodu odstoupil. Připravovaná transakce však notně rozlítila Světlíka. Tvrdil, že dle akcionářské smlouvy má na Beranův podíl předkupní právo. Beran se však na něho neobrátil a místo toho podepsal smlouvu o prodeji s Komárkem, čímž ujednání údajně porušil. Začalo několik soudních sporů, v nichž se jednotliví aktéři snaží soudně prokázat, že na akcie mají právo právě oni.
Vztahy Berana a Světlíka však byly zcela na počátku jejich společného podnikání takřka idylické. Světlík v roce 1999 založil společnost Lahvárna Ostrava (dnes Vítkovice Holding) a chystal se později koupit strojírenskou část tehdy státní akciové společnosti Vítkovice. Nákup akcií chtěl financovat prostřednictvím úvěru v bance. Jenže Beran, který již Vítkovicím zajišťoval některé leasingové smlouvy a mohl přijít o své peníze, nabídl lepší podmínky.
EURO: Jak získal David Beran podíl ve společnosti Vítkovice Holding? SVĚTLÍK: Krátce poté, co jsem Beranovi splatil peníze, které mi už dříve půjčil na nákup Vítkovice Lahvárna (dnes Vítkovice Cylindres), přišel s tím, ať ho pustíme do Vítkovice Holdingu - na třetinu, potom na polovinu. Tvrdil, že právě on je úžasným investorem. Tenkrát se mi zdálo rozumné spolupracovat s někým, kdo disponuje penězi. Až později jsem pochopil, že žádné peníze nemá, že má všechno napůjčované z bank. A když se s bankou rozhádal a neměl nic, začaly komplikace. Vymyslel s Karlem Komárkem, že mě oberou o celý podíl, z čehož vyplývají velké peripetie.
EURO: Vedete několik soudních sporů se svým bývalým obchodním partnerem Beranem o akcie holdingu. K této rozepři se přidal i Karel Komárek. Situace je značně nepřehledná. Jaký je aktuální stav? SVĚTLÍK: Společnost VTK Group vlastní 50 procent akcií holdingu, to nikdo nezpochybňuje. Ale pak jsou tady dva spory. První se týká 45procentního podílu, který dříve patřil Beranovi. Tento podíl letos v lednu rozhodčí soud pravomocně přisoudil mně, jsem tedy majitelem těchto akcií. Na tom není nic zpochybnitelného. Je to klíčová informace, která se samozřejmě Beranovi a Komárkovi nelíbí. Snaží se zrušit pravomocné rozhodnutí v dalších soudních sporech. Většinou soudy mají průběh, že když má padnout nějaké rozhodnutí, předkládají další a další podání, čímž se řešení sporu neustále prodlužuje. Dnes jim zdržování a z toho plynoucí nejistota vyhovuje. Je to jejich jediná silná karta.
EURO: A druhý spor?
SVĚTLÍK: To už je opravdu šílenost. Stejně jako u 45 procent akcií jsem uplatnil předkupní právo i na pětiprocentní podíl, který v minulosti patřil Petrovi Novotnému. Jenže on mezitím prodal svůj podíl Beranovi. Dle akcionářské smlouvy na to měl právo. Beran však následně posunul akcie na firmu Roseacre Limited. Antimonopolnímu úřadu však řekl, že Roseacre Limited není jeho. Tato společnost následně přesunula pětiprocentní podíl na další firmu Melody Limited se sídlem v daňovém ráji na ostrově Man. Společnost je dnes pětiprocentním akcionářem holdingu.
Uplatnil jsem předkupní právo a očekávám, že kdyby se náhodou všechny smlouvy zrušily, pak mi Novotný akcie nabídne. Protože poté porušil akcionářskou smlouvu tím, že pětiprocentní podíl chtěl prodat Komárkovi, aniž bych uplatnil předkupní právo. Teď jsem ve stejné pozici jako u těch 45 procent, která patřila Beranovi. Nevím, co si domluvil Novotný s Komárkem. Údajně však udělali nějakou arbitráž, jejíž výsledek vyznívá zhruba následovně. Kdyby náhodou měl Novotný někdy akcie dostat zpět, ty, které prodal před 2,5 lety, pak náleží Komárkovi. Opravdu absurdní. Komárek to dle mne udělal jen z mediálních důvodů. Aby ukázal, že je pětiprocentním vlastníkem. A snaží se vyvolat představu nějakého precedentního rozhodnutí.
EURO: Podal jste na Novotného žalobu kvůli porušení akcionářské smlouvy firmy Vítkovice Holding? SVĚTLÍK: S Novotným jsem se nesoudil, přestože mám nárok na náhradu škody. Co bych si vzal na chudém Novotném, který za pět procent akcií téměř nic nedostal. Pro mne může být spor s Novotným zajímavý v okamžiku, kdyby náhodou dostal svůj podíl zpět. Poté samozřejmě uplatním svůj soudní nárok na pět procent. V současné době bych dostal náhradu škody. To je pro mne zcela špatné řešení.
EURO: Ostatní manažeři se však těmto sporům o akcie smějí. Tvrdí o všech aktérech, že to jsou mistři arbitráží. SVĚTLÍK: Komárek řekl před časem zcela jasně, že všichni jeho partneři musejí počítat s tím, že se s nimi může soudit. A to důsledně dodržuje.
EURO: Soud sice přiřkl 45 procent akcií holdingu vám, ale stejně nemůžete s tímto podílem nakládat.
SVĚTLÍK: Pro mne je seznam akcionářů daný. Polovinu podílu v holdingu vlastní VTK Group, 45 procent Světlík a zbylých pět procent Melody Limited. Pokud získáme důkazy, že posledně jmenovanou firmu vlastní Beran, podáme stížnost minimálně k antimonopolnímu úřadu. Protože Beran porušil pravidla, když úřadu lhal, že se společnostmi Roseacre a Melody Limited nemá nic společného.
Co se týká 45 procent akcií holdingu od Berana, složil jsem peníze u Komerční banky a čekám, že Beran přijde a odevzdá za ně 45 procent akcií. Jenže celý spor je opět u soudu, všichni tam máme žaloby. Žaluji Berana s Komárkem. A oni žalují mě, kdo komu a co má vydat. Je z toho absolutní zmatek, dnes zhruba dvacet soudních sporů. Už se tím nezatěžuji. O celou záležitost se stará advokátní kancelář. Ta mi pouze říká, pane Světlíku, máme další tři spory, já si vyzvednu obsílky na poště a ty jí přepošlu. Jsem z toho znechucen. Místo abych dělal byznys, musím se zabývat takovými věcmi. Je to virtuální mediální hra, kterou hrají. Myslím si, že ti dva pánové spolu momentálně intenzivně komunikují. Do jaké míry úspěšně a do jaké míry je jejich statut upřímný, o tom vůbec nedokáži spekulovat. Ani nechci.
EURO: Ovlivňují spory ohledně akcií podnikání holdingu. Před třemi lety jste oznámil začátek velkého ozdravného procesu. Jak jste s ním daleko? SVĚTLÍK: S činností skupiny jsme spokojení. Držíme všechno v kvalitě a v termínu a máme z toho dobrý pocit. Podařila se nám spousta věcí, třeba více proniknout do Ruska, otevřít mnohem širší pozice na trzích v Jižní Koreji, Číně a nově i v Japonsku. Dostáváme se teď na Střední východ. Za ty tři roky jsme opravdu byznysově udělali kus práce. Přetransformovali jsme jednoduchou výrobu, protože velké, námi privatizované Vítkovice nefungovaly jako firma s vysokou přidanou hodnotou, ale jako velká garáž. Tu jsme rozpustili a nyní vyrábíme věci s velkou přidanou hodnotou. Oproti západním firmám, které upřednostňovaly především inženýring, všechno nakoupit a pak smontovat, si naopak myslíme, že svět zákazníka ustupuje do pozadí a nastupuje brutální svět logistiky. Kdo dokáže uzavřít výrobní okruh, bude mít proti ostatním konkurenční výhodu. Dnes je jasné, že při monopolizaci různých trhů, ať jde o energetiku, suroviny a podobně, je uzavření tohoto velkého okruhu, kdy nejste závislí na nikom, mnohem důležitější než cokoli jiného. Přestože jsme čistí strojaři, vybudovali jsme si vlastní výrobu šrotu a děláme si své odlitky. Máme svoji ocelárnu a do ní si dodáváme vlastní šrot. Chceme logistiku maximálně uzavřít a být nezávislí. Kdybychom tohle všechno měli nakupovat, pak v klíčových oborech již asi neexistujeme. Máme dva globální obory. Za prvé lodní díly, zalomené hřídele a spol. Na to potřebujeme speciální metalurgii. Druhý obor jsou právě ocelové lahve a jejich deriváty, tedy CNG.
EURO: Uvažujete o vstupu strategického partnera do holdingu, případně některé z dceřiných firem? Podobně, jak to plánuje třeba plzeňská Škoda Holding u své společnosti Škoda Power? SVĚTLÍK: My jsme tím strategickým investorem, který by měl vstupovat k ostatním. Kdo jiný by to měl dle vašeho mínění být?
EURO: Třeba investiční fondy, případně nějaká silná firma z oboru. SVĚTLÍK: Silná firma z oboru jsme přece my. Jsme největší v regionu a v rámci světa máme globální pozici. Fondy jsou přesně ten problém. Kdysi jsem naivně předpokládal, že nám takzvaní finanční investoři nějak pomohou. Nakonec nám však situaci zkomplikovali.
EURO: Chystáte tedy nějakou velkou akvizici? SVĚTLÍK: Samozřejmě, že se po vhodných příležitostech ohlížíme. Mám však spíš strategickou vizi investovat doma, do nových moderních technologií. Akvizice samozřejmě ano, ale jen za určitých speciálních podmínek, třeba pokud přinesou část trhu, novou technologii nebo kvalifikované lidi. Dnes kupujete akvizicemi lidi, protože jich není dost. Zápory takové akvizice však mohou spočívat v tom, že ovládnete firmu, která může být nepřizpůsobivá - se spoustu problémů a zcela jinou kulturou. Máme akvizice v různých částech světa, a proto o takových problémech již něco víme. Nejsme ti, kteří když neudělají 50 akvizic ročně, pak nežijí. Samozřejmě, že kupujeme firmy - nejen třeba v oblasti informačních technologií, ale i v dalších oborech. Klíčové peníze však utrácíme za moderní technologie a linky. To je směr, kterým se řítí moderní svět. Výrobci motorů také nekupují jiné motorárny, ale nové moderní technologie. Dnes se bude prosazovat technické know-how, ten, kdo něco vymyslí. To je třeba náš případ. Pak se vám vyplatí stavět fabriky na zelené louce, a nikoli je kupovat. Druhá varianta je i daňově komplikovanější.
EURO: Pokud tedy něco koupíte, pak výzkumný ústav? SVĚTLÍK: Třeba, nebo projekci. Podobné nákupy samozřejmě chystáme. Je však opravdu nutné vnímat, že dnes jsou akvizice velice komplikované. Samozřejmě, že pokud se objeví skvělá příležitost za dobrou cenu, nezaváháme. Je to však spíš pro investora jiného typu, který potřebuje doplnit portfolio. Pokud bychom si chtěli doplnit portfolio, třeba o Škodu Power, pak si k této firmě musíme dokoupit i Siemens a nějaké další firmy. To by nás však nebavilo. Je třeba vnímat, že naše fabrika funguje trochu jinak. Opravdu chceme jít cestou vlastního know-how. Pokud máte něco, co nikdo jiný nemá, a můžete to rozvíjet, přináší vám to mnohem vyšší přidanou hodnotu než brutální finanční operace. Dnes je mnoho společností, které mají peníze, mohou utrácet a vykládat, že mají všechny možné firmy, ale tohle nechme jiným.
EURO: Jaká je tedy strategie holdingu pro nebližší léta? SVĚTLÍK: Jednoznačná, věnovat se strojírenství a rozvíjet další klíčové byznysy. Budujeme si výhradní pozici v energetice, ve speciálních strojírenských oborech, v těžkém strojírenství. Jdeme dál do světa ocelových lahví, CNG a poté i retailu. Nabízíme opravdu excelentní zařízení a snažíme se je prodávat do celého světa. Nechceme být takový brouk pytlík - vyrábět všechno jen kvůli tomu, abychom vykazovali vysoké objemy tržeb.
EURO: Tvrdíte, že se chcete zaměřit na klíčové obory, jako je těžké strojírenství, ale již několik let chystáte developerský projekt Nové Vítkovice, který je v sousedství areálu bývalé koksovny Karolina. SVĚTLÍK: To bude úžasný projekt. Ale i tady nás omezují dvě šílenosti. První je národní kulturní památka, bývalé vysoké pece, druhou ekologické zátěže z minula. Chodíte minovým polem a řešíte spoustu problémů. V zásadě největším problémem bylo vymyslet, jak používat kulturní památku. Prodloužili jsme proto obrazně Ruskou ulici a vytvořili projekt Nové Vítkovice, který má průmyslovou část a univerzitní město. Projekt teď začíná fungovat. Myslím si, že by to mělo být i zajímavé. Vypořádání se jak s kulturním, tak historickým dědictvím Vítkovic je na nás. Nikdo nás toho nezbaví. Přijde to samozřejmě i na spoustu peněz, ale z dlouhodobého hlediska si nemůžeme dovolit se chovat jako nějací nájezdníci - přijet, vyrabovat a rychle odjet. Chceme se opravdu chovat zodpovědně k regionu.
EURO: Co tedy konkrétně bude součástí projektu Nové Vítkovice? SVĚTLÍK: Vysoké školství, věda, výzkum, svět techniky, byty a další objekty určené pro vzdělávání, kulturu a sport. Pokud postavíte jen školu a děti vypustíte v jednu hodinu na ulici, pak z nich odborníky nevychováte. Vzorem pro Baťu v zásadě byly Vítkovice, respektive Paul Kupelwieser, který se zasloužil o technický pokrok, enormní růst výroby a nadčasový rozvoj sociálního programu v regionu. Postavil radnici, zavedl mnoho institucí, třeba pojišťovny, obchody. Myslím si, že právě on byl největším tvůrcem propracovaného sociálně motivačního systému z přelomu 19. a 20. století. Půjdeme v rozvoji podobným směrem, protože Kupelwieser byl nadčasový manažer, o kterém si myslím, že by dnes možná svoji moderností působil až nepatřičně. EURO: Na kolik přijde výstavba Nových Vítkovic? SVĚTLÍK: Je to dlouhý projekt. A natolik daleko, že až na jeho konec nevidíme. Momentálně dohlédneme řádově na asi prvních dvacet miliard korun, které do projektu půjdou. V této částce jsou započítány i investice do lahvárny, bude tam však i spousta jiných zdrojů - nejen naše, ale i developerské a další. V Nových Vítkovicích je navíc místo asi pro 30 dalších středních firem, které si zde mohou postavit provozovny. Výběr firem však chceme ovlivňovat tak, aby to nebyly logistické, ale malé strojírenské firmy. Samozřejmě počítáme i s financemi z fondů Evropské unie a kraje. Chceme, aby Vítkovice v Ostravě zůstaly fenoménem, a to i se svou architektonickou a technickou historií.
CV
Jan Světlík (50)
Absolvent Vysoké školy báňské v Ostravě, obor nauka a tváření kovů. Ve společnosti Vítkovice začal pracovat v roce 1982 jako kovář-lisař. V roce 1994 se stal ředitelem jednotky Lahvárna, kterou v roce 1999 při privatizaci koupil od mateřského holdingu Vítkovice. Holding Vítkovice, mateřskou společnost Vítkovice, získala jeho Lahvárna (dnes Vítkovice Cylindres) v září 2003.
