Rakousko
Takže přece. Pravicový extrémista z Korutan Jörg Haider může jásat, jeho straně Svobodných připadla křesla v rakouské vládě. Stříbro z loňských parlamentních voleb zúročil v moc nad pěti resorty včetně státní kasy a post vicekanc léře ve většinovém kabinetu lidoveckého lídra Wolfganga Schüssela. Usměvavý Haider členem týmu nebude, jako zemský hejtman hodlá být i nadále raději prvním v Klagenfurtu než druhým ve Vídni.
Výsledkům demokratických voleb bylo učiněno zadost, přání voličů bylo vyslyšeno. Třináctiletý kartel moci sociálních demokratů a lidové partaje nejspíš skončil. Do detailu propracovaný proporční systém, který učinil z legitimace těchto stran p racovní poukaz na všechna významnější místa ve státní správě, bankách, podnicích, médiích i školství, dokonale otrávil vzduch pod Alpami. Ostrá kritika formy, nikoli obsahu dosavadního vládnutí, se stala živnou půdou pro populismus a šovinismus nejhrubšího zrna.
Haider však ve volebním programu nevyhlásil pouze boj korupci a tristní ztrátě motivace. Šel mnohem dál: slíbil konec přílivu cizinců, vypověděl válku údajnému zneužívání azylu, nabídl škrty v administrativě a postavil se proti rozšiřován í Evropské unie. Blahobytné Rakousko, v němž zaujímá nepřátelský postoj vůči přistěhovalcům každý druhý „staroobčan , zpozornělo a otevřelo uši. Vláda ve snaze vzít Haiderovi vítr z plachet dala už před volbami xenofobovi zpřísněním imigra ční politiky vlastně za pravdu. Výsledek se dostavil, krajní pravice zabodovala.
Už jen na možnost, že se Svobodní dostanou do vlády, ostře zareagovaly členské země EU hrozbou, že přeruší s Rakouskem dvoustranně styky. Sotva složil nový kabinet ve Vídni přísahu, ohlásily Madrid, Helsinky a Berlín, že zmrazují bilaterální p olitické kontakty. Navíc uvedly, že nebudou podporovat kandidaturu Rakušanů na funkce v mezinárodních organizacích. Izrael stáhl svého velvyslance, odstupující velitel sil NATO v Evropě Wesley Clark odložil návštěvu Vídně.
Hořkou číši musel vypít prezident Thomas Klestil. Přiměl alespoň vládní adepty, aby se písemně přihlásili k evropskému právu. Odmítl dvě ministerské nominace Svobodných, vzal si několikahodinový oddechový čas a teprve poté svolil.
Evropa i zámoří jsou ve střehu. Prodiho Evropská komise slíbila, že bude situaci pečlivě sledovat. Má důvod: výroky, jež Haider bezprostředně po podepsání preambule pronesl, jsou v příkrém rozporu s jejím obsahem.
Už jen pohrůžky přinesly opačný efekt. Rakousko se stejně jako v aféře Waldheim opět semklo. Výzkumy mínění daly najevo, že obyvatelé alpské republiky jsou kritikou členů Evropské unie dotčeni. A jsou přesvědčeni, že jim do výsledků voleb nemá kdo mluvit. V dnešním světě mají pravdu jen částečně.
