Chráněná dílna Ignis vyrábí svíce z čistého včelího vosku, vánoční ozdoby a různé bytové doplňky. „Obstát v konkurenci velkých firem a vyznat se v zákonech je čím dál těžší. Dřív jsme zvládali účetnictví sami, teď už musíme platit poradce a účetní firmu, abychom se v tom vůbec vyznali,“ tvrdí František Šilar.
FRANTIŠEK ŠILAR, CHRÁNĚNÁ DÍLNA IGNIS:
Chráněná dílna Ignis vyrábí svíce z čistého včelího vosku, vánoční ozdoby a různé bytové doplňky. „Obstát v konkurenci velkých firem a vyznat se v zákonech je čím dál těžší. Dřív jsme zvládali účetnictví sami, teď už musíme platit poradce a účetní firmu, abychom se v tom vůbec vyznali,“ tvrdí František Šilar.
Na trhu působíte od roku 1993. Jaké byly vaše podnikatelské začátky?
Hlavním záměrem bylo vytvoření pracovních míst pro lidi, kteří uplatnění těžko nacházejí. Začínali jsme se dvěma pracovníky a postupně jsme se rozšiřovali. Vše šlo velmi dobře kupředu, byli jsme dokonce soběstační. Chráněnou dílnou jsme se stali až po několika letech, kdy jsme splnili příslušné hygienické požadavky a mohli jsme přijmout další těžce postižené občany.
V současnosti se naše situace obrací, se stálým zvyšováním minimální mzdy se dostáváme do finančních potíží a nemůžeme si dovolit již nikoho přijmout. Ani zdravého pomocníka, ani člověka s invalidním důchodem, protože bychom ho nezaplatili. Zatím v dílně pracuji já, manželka a čtyři zaměstnanci s plným invalidním důchodem.
V čem se postižení liší od jiných zaměstnanců?
Člověk s omezenou fyzickou či mentální schopností musí mít delší čas na „zabydlení se“ jak v pracovním prostředí, tak v práci samotné. To znamená, že u každého z našich pracovníků trvalo a u někoho stále trvá dlouhou dobu, než se zapracuje a než se mu najde činnost šitá na míru jeho schopností.
Jsou v Česku podmínky zaměstnavatelů, kteří vytvářejí pracovní místa pro postižené zaměstnance, vyhovující?
Domníváme se, že ochrana a podmínky zaměstnavatelů zdravotně postižených osob jsou u nás nedostatečné. Zaměstnavatele zatěžuje vysoká minimální mzda, která neodpovídá skutečné hodnotě práce zaměstnanců zejména s těžkým postižením, vysoké odvody sociálního pojištění za zaměstnance a nově také zdravotní pojištění.
Také poskytujete náhradní plnění. Využívají to české firmy?
Náhradní plnění v naší dílně využívá jedna firma za rok. Byli jsme také kontaktováni společností, která chtěla přes naše účetnictví, tedy přes naše faktury, nakoupit zboží, které potřebuje od jiné firmy a tím splnit svou povinnost. Bylo nám sděleno, že po právní stránce je vše v pořádku. Nepřistoupili jsme na to, protože po stránce praktické se zákon tímto nenaplňuje a dosvědčuje se tím jeho nefunkčnost. Praxe je taková, že se zákon obchází, nebo se peníze odvádějí do státní pokladny, odkud nepřehledným způsobem přerozdělování putují neznámo kam.
Firmy si často stěžují na bující byrokracii. S čím se jako podnikatel v současné době potýkáte?
Vadí mi narůstající administrativa související s výkazy provozu chráněné dílny a nepřehlednost a proměnlivost zákonů. Dříve jsme si zvládli dělat účetnictví sami, teď si musíme platit poradce a účetní firmu, abychom se v tom vůbec vyznali.
VÝHODY A NEVÝHODY CHRÁNĚNÝCH DÍLEN + V chráněných dílnách nalézají uplatnění obtížně zaměstnatelné skupiny osob.
+ Tito zaměstnavatelé jsou dotováni státem, případně z unijních grantů. Dotace jsou kompenzací za sníženou pracovní výkonnost postižených zaměstnanců.
+ Dílny mohou jiným firmám poskytovat takzvané náhradní plnění.
- Nižší ziskovost. Mnoho dílen si těžko vydělá na základní provozní náklady.
- Problémy s vysokou nemocností zaměstnanců. Dílny mají na rozdíl od výrobních družstev podstatně méně zaměstnanců, a tak nemocnost může zcela ochromit výrobu.
- Obtížnější organizace výroby a chodu pracoviště.
