Katolíci připomínají státu jeho dávné sliby
Příjmy českých a moravských diecézí katolické církve (bez řeholních řádů) dosáhly v 2000 výše 1,8 miliardy korun. Týdeník EURO získal informace, že ústřední státní orgány se na nich podílely 32 procenty. Obce a okresy přispěly v souhrnu dvanácti procenty na opravy kostelů. Další peníze pocházely ze sbírek, z darů fyzických či právnických osob, ze zahraničí, z pronájmu nemovitostí a půdy, z úroků z vkladů nebo z půjček. Tyto údaje můžeme číst dvojím způsobem: buď církev i v objetí státu–živitele prokazuje snahu po soběstačnosti a schopnost hospodařit, nebo naopak není péče státu na potřebné úrovni.
Ať stát plní patronát.
Finanční odluka církví od státu kvůli odkládaným restitucím stále vázne. Přesluhuje komunistický zákon 218 o hospodářském zabezpečení církví státem z roku 1949, kterým kdysi státostrana z republiky učinila výhradního garanta platů duchovních, administrativních nákladů církví, věcných nákladů církví a patronátních povinností. Jak jsou tyto závazky plněny?
Patronáty nad kostely, obročími a jinými církevními ústavy stát sice převzal, ale jen proto, aby všechny vyplývající závazky stejným zákonem jednoduše zrušil. Zanikla tak prastará instituce, díky níž nad některými církevními stavbami finančně bděli šlechtici, později i bohaté kláštery nebo průmyslníci. Patronátní prostředky církvi chybějí. Ekonom Mojmír Kalný z České biskupské konference (ČBK) odhaduje, že po 40 letech takzvaný vnitřní dluh církve činí 40 miliard korun. Římští katolíci chtějí státu jeho závazek brzy připomenout požadavkem, aby parlament vtělil patronátní systém do nového zákona o státní památkové péči. Ministerstvo kultury s tím nesouhlasí.
Na platy a pojistné duchovních všech registrovaných církví dal stát loni 674,5 milionu korun, celkem jej církve přišly na 853,217 milionu. Rozdíl tvoří administrativní a provozní náklady. Z podkladů odboru církví ministerstva kultury vyplývá, že mzdu stát vyplácel 3603 duchovním, z toho 2574 římskokatolickým. Průměrný loňský plat osob v duchovní službě byl 10 746 korun. V tabulkách nejsou řeholníci: nárok na mzdu od státu má totiž jen představený řádu. Členové se musí živit buď sami, nebo společně. Kláštery pronajímají objekty, prodávají keramiku, šíjí oděvy, berou dary od spřízněných komunit v zahraničí.
„To musí jednou skončit,“ komentoval téměř miliardový závazek státu vůči církvím loni v červenci ministr kultury Pavel Dostál. Jeho vytoužená odluka církví od státu má logiku: zdroje ČBK uvádějí, že zatímco stát dotoval v roce 1991 jen katolickou církev 6,6 procenty celkové částky rozpočtové kapitoly ministerstva kultury, roku 2000 to už bylo jedenáct procent. Toto zvýšení způsobil jednak mírně vyšší počet duchovních, hlavně však valorizace mezd. Velké peníze stojí i údržba církevních kulturních památek. Katolíci dávají na jejich opravu 33 procent svých ročních výdajů.
Zatím si římskokatolické diecéze pomáhají k penězům různě. Hlavním svépomocným zdrojem je nedělní sbírka. Představu, že české katolíky podporuje Vatikán, Mojmír Kalný vyvrací. Peníze prý spíš tečou opačně do Vatikánu prostřednictvím sbírky Svatopetrský haléř, čeští katolíci od ní však byli v uplynulé dekádě na osm let osvobozeni. A co peníze za pohřby či křty? „To byl odjakživa soukromý příjem kněží, nikoli církve,“ vysvětluje Kalný. Žádný ceník neexistuje. Naopak příjmy z kostelních kasiček prý církev zanáší do účetnictví.
Pomoc, nebo klacky pod nohy? Nahradit přímou státní péči nebude lehké. Samotná restituce majetku se menších nekatolických církví týká jen málo a neuživila by asi ani církev katolickou. Ve hře je sice asi 2000 nemovitostí a 200 000 hektarů lesů a polí, Kalný však tvrdí, že zanedbanost majetku umožňuje jen malé zisky. Katolíci proto kromě restitucí chtějí, aby stát spolufinancoval památkovou péči a zavedl například možnost daňové asignace. Místo toho ale sněmovna loni o Vánocích zákonem o církvích zakázala církvím investovat zisky (EURO 47/2000). To by se týkalo jen přímého podnikání, nikoli třeba firmy Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž, v níž je spoluzakladatelem s vkladem 50 000 korun olomoucké arcibiskupství. Ale ztěžuje to nakládání s eventuálními restitucemi. Administrativní odtržení charit a diakonií od církví dělá starosti generálnímu sekretáři České katolické charity Jaroslavu Kopřivovi. Domnívá se, že přeregistrace bude stát zbytečné peníze a odradí sponzory. „Nemáme vytvořeny žádné rezervní zdroje na krytí takových nákladů. Proto bychom žádali příslušné orgány o prominutí správních poplatků či daní,“ uvedl Kopřiva pro týdeník EURO. Politici ze Senátu a možná i hodnostáři křesťanských církví si na zákon v nejbližší době chtějí stěžovat u Ústavního soudu.
tabulka:
Struktura příjmů katolické církve (bez řádů) v roce 2000:
Zdroj: podíl (%):
Sbírky 18
Dary fyzických osob 6
Dary právnických osob 2
Dary ostatní 1
Dary ze zahraničí 7
Výnos z nájmu nemovitostí 7
Výnos z nájmu půdy 0,5
Úroky z vkladů 0,5
Příspěvky od obecních úřadů 6
Příspěvky od okresních úřadů 6
Příspěvky od ústředních orgánů 32
Půjčky 4
Ostatní příjmy 7
Pramen: Týdeník EURO a ČBK
