Ministr financí Bohuslav Sobotka v pátek oznámil, že vládní pracovní skupina,která připravuje reformu financí, došla ke shodě ohledně nutnosti změn v systému stavebního spoření. V současnosti nabízejí jednotlivé stavební spořitelny úroky ve výši 2-3 %, což vysoce převyšuje například úročení na termínovaných vkladech.
Pro srovnání, například úroky na šestiměsíčních termínovaných vkladech se běžně pohybují pod jedním procentem. K těmto atraktivním úrokům ještě stát poskytuje státní podporu až do výše 4500 Kč za rok. Ke kladům stavebního spoření patří i skutečnost, že vklady jsou pojištěné. Cenou za výnosné spoření je nutnost vázat peníze na účtu minimálně po dobu pěti let. Prozatím nevíme, k jaké konkrétní shodě vládní pracovní skupina dospěla, či zda vůbec již padly konkrétní návrhy. Můžeme se však domnívat, že ve hře může být několik variant, jak systém stavebního spoření pozměnit. První možností může být prodloužení doby, po kterou bude nezbytné spořit, z pěti až na sedm let. Druhou možností, o které se může diskutovat, je snížení či úplné zrušení státního příspěvku pro ty osoby, které si nehodlají vzít úvěr pro financování bydlení. Třetí možností je pak snížení státní podpory plošně pro všechny. I po takovém zásahu, který je poměrně razantní, však pravděpodobně zůstane stavební spoření jednou z nejvýnosnějších možností jak spořit. Ať již budou změny jakékoliv, měly by se vztahovat jen na nově uzavřené smlouvy. Domníváme se, že ministerstvo financí nevztáhne nové podmínky zpětně na starší smlouvy, protože to by bylo jasným porušením smluvních podmínek. Proto lidé, kteří uzavírají stavební spoření v této době, mohou být klidní. Nečekejme, že nám ministerstvo v dohledné době jasně řekne, jaké změny jsou připravovány. Spíše nás bude ubezpečovat, že chystané zásahy nejsou velké. Kdyby totiž oznámilo, že se chystá velká úprava systému, mohli by se lidé snažit uzavřít spoření, dokud je čas, a výrazně by vzrostla poptávka po tomto produktu. To by stálo ministerstvo vysoké náklady na vyplácení státních podpor. Protože se domníváme, že stavební spoření je skutečně nejvýhodnější možností prakticky bezrizikového spoření v České republice, doporučujeme všem, kdo přemýšlí o alternativách investování, uzavřít smlouvu ještě do konce tohoto roku. Je také nejisté, zda se změny v zákoně stihnou projednat včas, aby mohly platit již od ledna 2004. Z hlediska občanů, kteří stavebního spoření využívají, se jedná o opatření nadmíru nepopulární, ovšem z hlediska reformy veřejných financí již termín hoří. Aby se mohly veškeré změny ve veřejných financích zapracovat již do státního rozpočtu pro příští rok, musely by být příslušné zákony schváleny ještě v první polovině roku. Pokud se tento termín nestihne, je pravděpodobné, že v tomto volebním období se již neuskuteční, protože se budou příliš blížit parlamentní volby a před nimi bude vládní koalice neochotná k jakýmkoliv nepopulárním patřením. A odložení reformy až na příští volební období je velkým riskem. Pokud by se totiž vláda k reformě neodhodlala, v roce 2006 by se veřejné finance propadly do deficitu zhruba ve výši 6,6 % HDP. Maastrichtská kritéria přitom říkají, že země je v natolik dobrém stavu, aby mohla přijmout euro, když deficit jejích veřejných financí nepřekračuje 3 % HDP. Česká republika by se tedy mohla nadlouhou dobu s přijetím eura rozloučit.
